Holky prosím poraďte, co uvařit pro větší skupinu lidí? Cca 15 osob. Budeme slavit 4 narozeniny mé dcery. Guláš a svíčkovou máme pořád. Řízky asi taky ne, když je budeme mít za 14 dní na Vánoce. Děkuji za každý typ.
Tak jsem se dnes přemluvila a pokračuji v “tvorbě” slibeneho dárku. Jsem už otravná sama sobě a tak je na čase se léčit po svém. Čekání na miminko už mě ničí. Zada mám tak v prdeli, ze už chodit nemůžu jinde než u rodičů po bytě. Včerejší nápad ze dojdu na nakup mi to dal sežrat ještě větší bolesti zad než jsem doposud měla. A tak jsem konečně vzala zase tužku do ruky a konečně dokončim to, co už jsem mohla mít dávno hotové. Ono ležet a koukat na TV je na hlavu. Poslicci jsou tak slabi až je to k smíchu a to máme ve čtvrtek rodit. Tomu teda nevěřím. Manžel stále v Africe. U rodičů v bytě chaos, protože se tu všude valí moje tašky s věcmi a pes. A já mám k tomu všemu náladu pod psa. Ale jedno vím jistě. Za par dni (3, 6, 9 ale už to bude par) se narodí naše malá princezna. V sobotu přiletí manžel do Prahy a pak přijdou vanoce. Konečně vše zapadne a budeme spolu v ten nejkrásnější čas v roce. Protože jestli něco miluju tak to je čas Vánoc. Všude ta úžasná vůně a atmosféra a my se letos všichni po takové době sejdeme a ještě k tomu v tuhle kouzelnou dobu. Poprvé se uvidíme tři. Dostanu dva nejkrásnější dárky a tak musím tu svou hloupou a špatnou náladu zahnat. Vždyť už je to jen par dni a po 4 měsících uvidím manžela a po 9 měsících naše miminko 🥰.
Tak snad mi zase moje oblíbená činnost zlepší náladu a bude se mi čekat zase o trosku lépe. Tyhle nálady jsou někdy hrozne a je vážně lepší se někde odklidit a dělat si na svém . No a navíc budu mít dokončeny dárek...dvě mouchy jednou ranou 🦟
Holky, prosím poraďte, když dceři byly 3 roky 9/12 a já mám rodičovskou na 3 roky, tj do jejích 3 let, nejsem zaměstnaná, tak kdy mám jít na pracovní úřad? Už teď v prosinci nebo to stačí až začátkem ledna??? a co si na to mám připravit? díky
„Dcera má taky dost trápení kvůli zubům. Jsou jí 3 roky, 2 zuby už má vrtané, další 2 ji čekají, u dalších dvou zubů byly kazy asi pouze povrchové. Naštěstí to zvládá krásně, k zubařce se těší. Zaprvé si pamatuje, že jí vždycky pomohla od bolesti, za druhé vždycky dostane malou hračku za statečnost. Vím, že je to z velké části moje vina...
...Dcera cca od 1 roku špatně jedla, byla drobek, takže jsme byli rádi, když si vzala aspoň sušenku, mívala často lentilky, lízátka. Nikdy mi ale nepila nic slazeného (dodnes neslazený čaj nebo nejraději vodu). Čistili jsme vždy ráno a snažili jsme se i večer, ale občas jsme zapomněli - to byla chyba. Taky nám zubařka řekla, že se prokázalo, že bakterie způsobující zubní kaz je přenosná, což jsme asi taky zanedbali (občas jsem olízla venku dudlík, pokud spadl na zem), a taky jsem ji dlouho v noci kojila (do 1,5 roku), potom jsem zuby nečistila. Samozřejmě si to vyčítám, protože jsme už 2x skončili s bolestí zubu na pohotovosti a ta bolest u vlastního dítěte je hrozná.”
Každá s napětím očekáváme, kdy u miminka konečně vykoukne první zoubek. Jakmile má zoubky, tak se vyskytne spousta otázek. Jak správně čistit zoubky? Mám používat prsťáček, kartáček, nebo stačí zoubky jen otřít? A co noční kojení, vadí zoubkům? Velmi často také maminky v diskuzích řeší, jak motivovat dítě k čištění zoubků, jak zvládat jeho nesouhlas a vztekání během čištění. V dnešním článku se pokusíme na tyto a další otázky odpovědět.
Kdy a v jakém pořadí rostou mléčné zuby
Mléčný chrup má 20 zubů a zoubky se obvykle klubou na svět podle určitého pořadí. Samozřejmě se mohou objevovat výjimky, děťátko se může například se zoubkem už narodit, nebo mu může vyrůst o zub víc či naopak jeden chybět. Všechny tyto anomálie je nutné řešit u zubaře a řídit se jeho doporučením. Běžně probíhá prořezávání mléčných zubů takto:
první řezáky (jedničky), obvykle jsou to dolní, se objevují mezi 6.-9. měsícem
poté následují horní řezáky (jedničky) a to v období mezi 8.-11. měsícem
mezi 9.-12. měsícem se prořezávají druhé řezáky (dvojky), horní i dolní
poté se objeví první stoličky (čtyřky), horní i dolní a to v období 12.-18. měsíců
pak se proříznou špičáky (trojky), horní i dolní mezi 17.-22. měsícem věku
a nakonec druhé stoličky (pětky), horní i dolní mezi 20.-30. měsícem
Kompletní dočasný chrup má dítě zhruba ve 2,5 letech. Mezi 5.-6. rokem začíná výměna mléčných zubů za stálé a v 9 až 12 letech už by mělo mít dítě všechny mléčné zuby vyměněné. Tohle je samozřejmě ideální scénář, ale ne vždy to tak je. Jako všechno, je i růst zubů individuální. Pokud máte v této oblasti nějaké pochyby, nebojte se navštívit s dítětem zubaře a situaci zkonzultovat.
Když dítě čištění zoubků bojkotuje
„Dcera neustále bojuje při čištění zoubků, zkoušeli jsme různé kartáčky, pasty i bez nich, hračky, televizi, odměny, smlouvání, prostě všechno. Pořád řev a boj. Dcera je stará necelé dva roky, čistili jsme ještě před prvními zoubky. Pláče pořád, když zuby rostou a i když ne, jak vidí kartáček, hned spustí. Co s tím? Nějaký tip?” Takových dotazů se v diskuzích objevuje hodně. Rodiče jsou často zoufalí a neví si s čištěním zoubků svých dětí rady.
Čištění zoubků - pohoda nebo noční můra?
Jakmile se objeví první zoubek, měla byste ho začít miminku čistit. Zpočátku, zhruba do roku, si vystačíte s takzvaným prsťáčkem nebo namočenou gázou, kterou zoubky otřete. Po prvních narozeninách je vhodné začít používat klasický kartáček. Kupujte takový, který je vhodný pro věk vašeho dítka, s měkkými štětinami. Nabídka kartáčků je dnes pestrá, seženete barevné s různými obrázky, aby bylo čištění zoubků pro dítě motivační.
Některé děti čištění zoubků baví, některé ne. Každopádně vždy je nutné, abyste zoubky dítěti dočistila, protože ono si je nedokáže správně vyčistit. Je nutné vyčistit zoubky ze všech stran, ne jen plošky, protože právě na bocích nejčastěji vzniká zubní kaz. Zoubky čistěte nejméně dvakrát denně, ideálně i po obědě.
Stomatoložka MDDr. Magdaléna Kováčová, která odpovídá na dotazy maminek v poradně zubaře zde na Modrém koníku, k tomu dodává: „Je fajn, když děti čištění zoubků baví. Nechte je, ať si je čistí samy klidně ráno i večer, jak dlouho budou chtít. Ale je nutné, aby pak dočistil dospělý. I za cenu, že bude dítě bojovat. Malé děti ještě nemají tak dobrou jemnou motoriku, aby si všechny zuby dočistily samy. Až do cca 9-10 let by měl dospělý alespoň kontrolovat, eventuálně dočistit. Předejdete tím vzniku kazů a ošetření v ordinaci zubního lékaře.”
Některé děti čištění zoubků silně bojkotují, vztekají se, křičí a kopou. Je to velmi nepříjemné, zvlášť, když jde o každodenní proceduru, ale nedá se nic dělat, zuby se čistit musí. Právě tohle je častým tématem v diskuzi. MDDr. Magdaléna Kováčová radí obrnit se a vydržet: „Pokud děťátko už normálně jí, je třeba, aby mělo zoubky řádně vyčištěné. Děti se často čištění brání, nechtějí si zuby nechat čistit, ale je nutné, aby tohle období rodiče zvládli a našli cestu, která jim bude vyhovovat nejvíce. Na někoho platí pozitivní motivace, na někoho bohužel zoubky vyčistit i přes nesouhlas. Pokud nefunguje pozitivní motivace ani domluva, budete muset vydržet do doby, než začne dítě více chápat a budete moct lépe vysvětlit, že se zoubky čistit musí. Nebo vydržet do doby, než dítě rezignuje a zvykne si, že bez čištění to nejde. Chápu, že je to velice nepříjemné, když dítě pláče a brání se, ale myslete na to, že horší by pro něho bylo ošetření kazů, které bolí, v horším případě trhání zoubků.”
Co dělat, když dítě čištění zoubků bojkotuje
Pokud se dítě čištění zubů brání, budete muset vymyslet, jak na něj. Některým dětem postačí domluva nebo vysvětlování, často pomůže, když si zoubky čistíte společně s dítětem. Malé děti rády napodobují dospělé. Také můžete nechat dítě vyčistit zoubky samo a pak dočistit nebo naopak. Tento problém už řešily i maminky v diskuzi na Modrém koníku a podělily se, jak se jim nakonec podařilo přimět dítě k čištění.
„My dcerce říkáme, že musíme vyhnat broučky, aby ji nebolely zoubky. Pak zkontrolujeme, jak si je ona sama vyčistila. Docela pomohlo, jak jí manžel zkoušel přejíždět prstem po zubech a říkal: 'No tady jsi si to krásně vyčistila, tady moc ne, to musíme dočistit, a tady taky… Vyženeme broučky, tak broučci, jděte pryč.' Už si to takto nechá, občas jen musím malinko přidržet bradu, ať má pusu otevřenou. Jinak, když zrovna nechce moc spolupracovat, pomůže písnička nebo pohádka v televizi. Nic lepšího jsme zatím nevymysleli, ale ani nemáme proč, když nám tohle funguje.”
„Nejdříve čistím já a pak si malá zoubky dočistí. Taky mi pomohlo, že jsem si nechala od malé vyčistit zoubky já, sice to chtělo pevné nervy a neudusit se kartáčkem, ale ji to bavilo a pak si nechala vyčistit ode mě. Takže když nechce, tak si nechám vyčistit zuby a je to v pohodě.”
„Na naši dceru prostě platí drsná pravda, že má na zoubcích červíky. Když je nevyženeme, tak udělají díru do zoubku a teta zubařka, kterou dcerka nesnáší, bude muset zoubek opravit. Když má blbou náladu, tak u toho dělám různé zvuky, jako že je vyháním a ona se směje a baví ji to. Když byla menší, tak na ni fungovaly básničky o zoubkách. Jinak si je předtím ještě čistí sama, když je ve vaně, respektive sní pastu a hotovo.”
„No, my jsme museli být i násilní, prostě čistit přes odpor. A taky zabralo, že večerní pohádka je až po vyčištění zoubků. Ale jinak cca půl roku nahánění, hysteráky, řvaní… No a teď, ve třech letech, je to super, čistíme už bez problémů. Hodně se nám osvědčila rutina a dodržování večerního režimu - jako ostatně u všeho v tomhle věku.”
„Hlavně to chce nepovolovat a čistit fakt pravidelně, ať si dítě zvyká, že se zuby čistí. Když malému rostou zuby, tak si je taky nechce moc čistit, ale vždy jdeme do koupelny a čistíme, i když jen chvíli, ale čistíme. Teď ví, že ráno a večer se čistí zuby, utíká do koupelny a vyžaduje kartáček. Chce to trpělivost, každý nějak začíná. Ony si děti zvyknou, zkuste třeba před ně postavit zrcadlo, aby se u čištění viděly, třeba to pomůže.”
„My jsme ze začátku taky bojovaly. Pomohlo, když jsme si čistily zuby navzájem a když to občas nezabralo, tak jsem přišla na další dobrý fígl. Zoubky jsem jí čistila prostřednictvím maňáska Fanynky. Krásně otevřela pusinku a nechala si Fanynkou vyčistit. A taky ji baví plivat zubní pastu do kelímku při čištění, ale musejí při tom na ni koukat hračky. Vždycky říká: 'Hračky, dívejte se, čistím si zuby, hračky, koukejte se, plivu.' Takže teď už je to u nás pohoda.”
„My čistíme od prvního zubu a teď jsem konečně vymyslela jak na to. Musíme vyčistit zoubky i autíčkům. Chvilku si hraju, že čistím autům, chválím je a kluk pak sám otvírá pusu a chce taky.”
„My si s mladším synem čistíme zuby spolu v jeden čas. Stojíme u umyvadla, já čistím sobě, on sobě (samozřejmě mizerně, kartáček okusuje a baví ho vysávat vodu, nicméně aspoň s ním šudlá po zubech). Na závěr mi jeho kartáček půjčí a já mu ty jeho zoubky dočistím. Ale musím rychle, ke konci už se nudí.”
„Taky mám pro vás jeden tip, protože jsem měla stejný problém. Čištění zubů byl u nás boj. Malé byl rok a půl a pytlíkovali jsme to tak nějak všelijak, protože si nenechala zoubky vyčistit. Prohýbala se, ječela, vztekala. Jeden den jsem už ztratila nervy a zaúkolovala touto činností manžela. A hle, malá otevřela pusu a nechala si zoubky vyčistit. Já to teda nechápu, protože dcera je mamánek, ale čištění zubů snese jen od manžela. No, takže teď čistí už jen manžel a já mám zase nějakou tu volnou minutku k dobru.”
Můžete zkusit využít i různé básničky motivující k čištění zoubků:
Čistím zoubky řízy, řízy
ať jsou bílé jako břízy.
Vpravo, vlevo, vpředu, vzadu,
horní a pak dolní řadu.
Ať jsou bílé jako sníh,
ať má každý radost z nich.
Ukaž zoubky broučínku,
budem čistit trošinku.
Pošimrám je zprava zleva,
zoubečkům to vůbec neva.
Z pasty dělám bublání,
to červíčky vyhání.
Na kartáčku štětiny,
napění nám bubliny.
Jeden zoubek, druhý, třetí,
čistí si je všechny děti.
A teď se /doplníme jméno/ chlubí,
jak má krásně čisté zuby.
Zoubky bílé, zoubky malé,
vyčistím si dokonale.
Vlevo, vpravo, tam a zpět,
umyju si zoubky hned.
Výběr zubní pasty
Maminky se také často ptají, jakou pořídit zubní pastu. Pastu není potřeba používat hned od začátku, u prvních zoubků postačí pouze voda. To potvrzuje i MDDr. Magdaléna Kováčová, která říká, že „zubní pastu zatím používat nemusíte, navíc, pokud se dítě vzteká, stejně by ji akorát polklo. Až bude lépe spolupracovat, kupte pastu určenou pro jeho věk, na kartáček stačí nanést malé množství.”
Používání pasty je i mezi odborníky diskutabilní, někteří se přiklání k tomu, že je nutné ji používat, zatímco jiní říkají, že jde především o správnou techniku čištění zubů, než jakou používáte pastu.
Proč a jak vzniká zubní kaz
Zubní kaz je infekční onemocnění, ne dědičné, jak si lidé často myslí. Při nedostatečné nebo nesprávné zubní hygieně se na zubech udržuje zubní povlak, který vzniká ze zbytků jídla. V něm přežívají bakterie, které se množí a časem způsobí zubní kaz. Správné a časté čištění zoubků je tedy velmi dobrou prevencí vzniku zubního kazu.
Jedna maminka, která je povoláním zubařka, vysvětluje v diskuzi: „Ono je to často dost výmluva - zdědil jsem to po rodičích. Některá onemocnění v dutině ústní jsou dědičná, to ano, ale dítko se rodí bez flóry v dutině ústní. Bakterie získává v průběhu života (třeba když mu dospělí nebo sourozenec olizuje dudlík a podobně). Důležitá je skladba bakterií a strava. Pokud sladké, tak takové, které se ale nerozkládá v puse dlouhodobě a nepůsobí dlouhodobě (právě pití sladkých šťáv z lahviček je velmi zákeřné). A dále posílit kvalitu skloviny. Jednak dodáním fluoru vnitřně (je fluoridovaná sůl - i když tedy dětem nesolíme, to je spíš info pro nás, fluor je ale i ve vodě). Za důležitější se ale považuje dobrá hygiena, dvakrát denně stačí. Ale pořádně, když dítko pastu nepolyká, tak kartáčkem a pastou s fluorem. Pasta musí být adekvátní věku dítěte. Při velké kazivosti je možno i fluoridovat v ordinaci zubního lékaře. Ty zoubky jakoby nasaturovat fluorem. Zubní kaz je do určité fáze onemocnění reverzibilní, tj. vratné. Při počáteční fázi demineralizace, odvápnění skloviny, se může kaz těmito opatřeními zastavit.”
Rodiče si někdy myslí, že mléčné zuby nejsou důležité, že stejně brzy vypadnou a narostou nové. Ale pokud se na mléčných zubech vyskytují kazy a vznikne třeba i zánět, může dojít k poškození vývoje stálého zubu. Může například ztmavnout nebo mít zdeformovanou korunku, bohužel jde o trvalé poškození. Pokud zkažený mléčný zub vypadne nebo je třeba jej vytrhnout, stálý zub pak může narůst křivě a dochází tak ke zbytečným problémům do budoucna, třeba pořizování a nošení rovnátek.
Čeho se vyvarovat
naprosto nevhodné jsou potraviny, které obsahují příliš mnoho cukru - cukrovinky, slazené nápoje a podobně
pozor na pusinkování dítěte od starých osob (mají většinou už velmi zkažené zuby) - i tím se mohou malému miminku předávat do pusinky kazotvorné bakterie a způsobit mu tak, že se mu budou v budoucnu kazit zuby. Neměli byste olizovat dítěti dudlík, lžičku, kterou jí a podobně.
neprotahujte noční kojení - pokud dítě u kojení usíná nebo jen dumlá, ale nepije a pak zase pije a takhle celou noc dokola, je to velmi špatné pro zoubky. Dítě tak má neustále povlak z cukrů na zubech a je tak náchylnější k tvorbě zubního kazu. Proto noční kojení zbytečně neprotahujte. S tímto tvrzením souhlasí i MDDr. Magdaléna Kováčová, která říká, že je otázka nočního kojení rozporuplné téma: „Pokud jsou však večer zoubky dobře vyčištěné a dítě se budí pouze na na kojení a nevisí na prsu celou noc, nemá to výraznější vliv na kazivost.”
dlouhodobé používání dudlíku není vhodné, protože ovlivňuje růst a postavení zoubků. Pokud jej dítě používá jen na spaní nebo krátce během dne a včas se odnaučí, vzniká pouze menší nepravidelnost chrupu, která se spontánně upraví. V každém případě by se děti měly odnaučit používat dudlík do tří let. Při dlouhodobém a častém dudlání vznikají nepravidelnosti a poruchy skusu. Jednoduše řečeno, dítě bude mít křivé zuby a může se to přenášet i do růstu stálého chrupu, takže bude opět potřeba rovnátek a častých návštěv stomatologa.
Kdy a jak často k zubaři
První návštěva u zubaře by měla proběhnout v roce dítěte. Pokud děťátko nemá v roce ještě ani jeden zub, měla byste navštívit zubaře také. Na prohlídky by mělo dítě chodit každého půl roku. Zubní kaz vzniká u dětí rychle, je běžné, že například na prohlídce ve třech letech má dítě zuby v pořádku a na další má třeba čtyři kazy. Čím dříve se kaz podchytí, tím lépe. Je menší a tak je jeho odstranění snazší a méně bolestivé. Při náročnějších úkonech nebo trhání zubů je dítě pod narkózou.
První prohlídky se vůbec nebojte
Je jasné, že první prohlídky jsou spíše o seznámení dítěte s prostředím ordinace a zubařem. Jde o navození příjemné atmosféry, aby se dítě nebálo k zubaři chodit. Pokud by v budoucnu přeci jen mělo zubní kaz, bude pro něj vrtání příjemnější v prostředí, které už zná. Snažte se najít vhodného zubaře, který má rád děti, je empatický a umí s nimi pracovat. Určitě to potom později v průběhu návštěv oceníte.
Snažte se být k dítěti upřímní a na rovinu mu řekněte, co ho čeká. Pokud mu řeknete, že jde jen na prohlídku a že to nic nebude, a přitom jej čeká plánované vrtání kazu, je to špatně. Po zákroku může také dostat předem domluvenou malou odměnu. Můžete také vzít dítě s sebou na vaši prohlídku u zubaře, aspoň tak uvidí, že je to běžné a že vám nic hrozného zubař nedělá.
Jedna maminka napsala do diskuze, jak probíhala první prohlídka u zubaře se synem: „U nás probíhala první prohlídka tak, že jsem si sedla na křeslo a malého jsem si dala na klín. Zubař nás na křesle povozil, ukázal mu jak svítí světýlko, kterým se dívá do pusy, dokonce mu tam pomocí vody a vzduchu dělal něco jako vodotrysk. Syn pusu neotevřel, tak ho nechal být s tím, že stačí, aby si zvykl na ordinaci a nebál se. S tím, že ji třeba příště otevře. No a protože syn jako obvykle dělal oči na sestřičku a zubil se na ni, tak mu pak zoubky zkontroloval jen pohledem. Už máme za sebou tři prohlídky a teď už to probíhá víceméně v pohodě. Vyšetří nejdřív mě, syn vidí, že je vše v pořádku a pak tu pusu otevře.”
Další maminka musela s dcerou na vrtání kazů: „Dceři vrtala zubařka dvakrát. Jednou v 5,5 letech a teď v 6 letech a snášela to úplně bez problémů. Říkala, že to ani nebolelo. Za mě hodně může přístup doktorky a pak, jak se to dítěti vysvětlí. Osobně mi přijde divné, nechat zkažené zoubky v pusince, ovlivňuje to pak i druhé zuby. Vím, že někteří zubaři dětem kazy nevrtají, ale já s tím osobně nesouhlasím. A doktorka, kam holky chodí, byla 25 let primářka na dětském zubním, tak předpokládám, že ví, o čem mluví.”
A co dentální hygiena?
Poraďte se se svým zubařem, kdy je vhodné poprvé navštívit dentální hygienistku. Obecně lze říci, že dítě už musí být dostatečně vyzrálé a musí chápat, co mu dentální hygienistka říká a proč to tak vlastně je. Je možné se objednat už v předškolním věku. Kromě nácviku správného čištění zoubků a motivace k čištění, hygienistka poradí také s výběrem a používáním mezizubního kartáčku či zubní niti.
Podle odborníků za zkažené zuby nemůže dědičnost, ale nevhodná strava a nedostatečná zubní hygiena. Každý má však jinak odolnou sklovinu, proto se někdy i přes tu nejlepší péči objeví zubní kaz. V případě, že objevíte nějakou tečku na zubu nebo zub dítě bolí, návštěvu zubaře neodkládejte.
Prevence v podobě každodenního správného čištění zubů je ale velmi důležitá a rodiče by na ni měli dbát. Sice je to nepříjemné, když dítě nechce a brání se, ale vrtání kazu, případně další následky v podobě rovnátek nebo třeba černých zubů jsou daleko horší. Snažte se také dbát na správné stravování vašeho dítěte. Sladkosti a sladké pití je nevhodné nejen pro zoubky, ale i z dalších zdravotních důvodů.
V posledních několika dnech jste měli v rámci dnů s Ambasadorkami možnost přečíst si spoustu krásných a zajímavých článků na téma Vánoc – a dnešek? Ten jim bude také věnován. A pokud jste (jako já) milovníky vánoční nálady, ruchu okolo a celkově atmosféry a shonu, určitě pochopíte, proč mám toto období tak strašně ráda.
A protože už v článcích padlo spoustu jiného – od čertů a Mikulášů, až k adventním trhům a tradicím, rozhodla jsem se zaměřit přímo na náš Štědrý den. Aneb jak jsem trávila Štědrý den jako malá, jak ho trávíme dnes a jaké tradice nás tímto kouzelným dnem provázejí.
Nebudu psát, že jsou zrovna naše Vánoce ty nejkrásnější a nejzajímavější na světě, že děláme spoustu tradic, o kterých jste dlouho neslyšeli, a že právě proto jsem já ta nejpovolanější, která by o tom měla psát…Ale pro mě jsou Vánoce nádherné vzpomínkami a tím, že se každý snaží udělat druhým radost, vykouzlit úsměv na tváři, a to vše je mu vráceno v krásné, slavnostní atmosféře za zvuku koled a za všudypřítomných světýlek. Ano, radost se má rozdávat celý rok. Ale přeci jen – s hudbou a celkově atmosférou, to má na Vánoce úplně jiné kouzlo.
A teď už k tomu, jak to vždy bývalo u nás=)
Když jsme byli s bráchou malí, oba jsme docela dlouho věřili na Ježíška. A musím podotknout, že ačkoliv to byla „lež“ a dnes je možná populární říct dětem celou pravdu rovnou, já jsem vděčná, že jsem mohla tak dlouho opečovávat tento magický pocit. A i tehdy, kdy jsme už dávno nevěřili, jsme stejně předstírali, že se snad děje něco tajemného, něco, čemu úplně nerozumíme. Zkrátka jsme se nenechali připravit o to vánoční „něco“, co v našich srdcích stále existuje.
U nás v rodině vždy bylo zvykem, že Ježíšek tvořil a zdobil se svými pomocníčky stromeček už pozdě v noci 23.12. My děti jsme byly zalezlí v postýlkách, protože – kdybychom tam trajdali, tak je vyrušíme a stromeček nebude, takže ten večer se nám usínalo opravdu lehce. V převlečených peřinách, se světýlkami v oknech a s netrpělivým nadšením, které nás mělo probudit už 24.12. – velice brzy ráno. Rodiče se vždy v noci vyčerpali na zdobení velkého stromku, který byl obvykle až po strop a i poměrně široký, takže budíček okolo 5 ráno museli „vítat nadšeně“. Nicméně to dělali pro nás a nikdy na nich nebylo nic znát. Bylo to, něco, co nám hned po ránu udělalo tak šílenou radost, že by nám to teoreticky mohlo vystačit na celé svátky:D Stromeček byl vždycky slaměný s barevnými světýlkami. Myslím, že tuto tradici jsme poprvé porušili až když jsem byla na střední škole a začala jsem stromek zdobit já s mámou – tehdy už baňkami a v moderním stylu. A večer, ne v noci.
Když jsme přestali dovádět okolo stromečku, maminka nás nahnala do svátečního oblečení a šlo se ke stolu. Na snídani jsme mívali vánočku, hezky s rozinkami a mandlemi a kakao, nebo pečený čaj.
Celé dopoledne jsme obvykle trávili u babičky a u dědečka, kam jsme se vypravovali hned po snídani. Přinesli jsme jim kousek vánočky a šli se dívat na stromeček (u nich s kolekcí a barevnými baňkami) a na kapry ve vaně. Vždycky tam chudáci plavali dva a nás děsně bavilo je hladit po vouscích. U babičky se taky hned z rána koštovalo cukroví – resp.mělo se ….Ale my z domu poučení, že cukroví se jí až po večeři za odměnu, jsme si ani jako děti nic nedali. (babička nám to vyčítá dodnes:D) Asi jsme to měli pomotané, ale nějak jsme doufali, že díky tomu to zlaté prasátko přeci jen uvidíme.
S dědou i babičkou se taky pouštěly loďky, házel se „střevíček“ ke dveřím, a myslím, že někdy i lilo olovo, ačkoliv to mám už ve velké mlze. Co nám zůstalo skryto, byl osud kapříků. Do nějaké doby jsme pak akceptovali, že jsou zkrátka na talíři, ale jak jsme byli starší, začalo nám jich být líto, a tak se postupně tradice živých kaprů vytratila.
Na oběd jsme už utíkali domů a co mi paměť sahá, měli jsme vždy krupici, občas kyselici s hříbky a bez masa.
Čas po obědě se už trávil různě. Když bylo štěstí a bylo hodně sněhu, šli jsme s tátou sáňkovat, zatímco maminka si postupně chystala večeři. My se mezitím procházeli, dávali zrní ptáčkům a dováděli ve sněhu. Výjimkou nebyly ani ty Vánoce, kdy bylo venku ošklivo, a tak jsme trávili den čtením, hrami a pomáháním mamince.
Slavnostní večeře u nás začínala s první hvězdou – tedy okolo 17 hodiny. Vždycky jsme se umyli, znovu hezky oblékli a šlo se hodovat. Nejdřív jsme si každý rozkrojil jablíčka. Nikdy se nestalo, že by uprostřed nebyla hvězdička. Před jídlem se máma s tátou pomodlila a my jako úplně malí taky (její rodina je věřící a maminka také, my se přidávali, protože už jsme to měli zažité). Jako polévku jsme mívali hřibovou, nebo pak onu bílou kyselici. Pamatuju si, že jsme tomu moc nedali, ale byla to tradice, tak se držela. Moc dobře si taky pamatuju, že většinu našeho dětství se držela i tradice kaprů, a to i přes moji a bráchovu nevoli. Hrozně jsme to nesnášeli. Když se pak jednoho krásného štědrého večera lovila kost v bratrově krku, zatímco chudák statečně modral (ačkoliv, to se mi možná jen zdálo:D), rodičové od této tradice upustili a od té doby jsme mívali rybky různé, my děti jsme si obvykle dávali lososa, rodičové exotičtější druhy. To vše s vynikajícím a nepřekonatelným maminčiným bramborovým salátem, na který už jsem mnohokrát rozdala recept=)
No a po večeři to nastalo. Abychom byli ukáznění a držela se mimo tradic i ta morálka, museli jsme naklusat do pokojíčků a odpočívat po večeři. Maminka mezitím myla nádobí a tatínek šel pro něco do sklepa, obvykle pro mléko. (za celé ty roky jsme nikdy nepojali podezření, pro jaké mléko to šel, když ho nikdy nepřinesl… a proč zrovna po večeři:D) V tu chvíli se obvykle na zahrádce objevovalo zlaté prasátko, aneb náš tatínek svítící baterkou do různých houští. Myslím že snad kdysi i přímo houštím probíhal a dupal, ale to mi možná pracovala fantazie, neb se k tomu nikdy nepřiznal.
Když už tedy ustal náš jásot a tatínek posbíral zbytky důstojnosti, šel nosit dárečky. To jsme samozřejmě nevěděli, byli jsme zavření v pokoji. On se s tím asi poměrně natahal, jelikož je nosil ze sklepa až do horního patra obýváku, tedy dvě patra po schodech – a to ještě v tempu, abychom neztratili trpělivost a nešli hledat Ježíška na vlastní pěst.
Když se konečně zazvonilo zvonečkem, vylítli jsme jak neřízené střely z pokojíků. A pak se pár minut jen kochali se zatajeným dechem – mělo to zase jiné čarokrásno, když byly okolo prskavky, tma…a plno balíčků, slibujících velká překvapení. Každý z nás měl u stromečku úlohu. Jeden vybíral dárky druhý podával, třetí jim stříhal mašle. A ten poslední rozbaloval. Vždycky se jeden dárek vzal, stříhnul a podal majiteli. Dokud si ten člověk svůj dáreček neprohlídnul, nepotěšil se s ním a Ježíškovi nepoděkoval, další dárek nikdo netahal z pod stromečku. Všichni se radovali s obdarovaným. Takto jsme tedy zvládli trávit čas u stromečku i dvě hodiny. Byly to krásné chvilky a většinou už u nich bylo i ono cukroví a večerní pohádka. Po tom všem jsme si povídali, sledovali pohádky, a těšili se na další dny, kdy se do sytosti potěšíme s dárečky.
Musím přiznat, že při psaní mi ukápla nejedna slza. Vám to určitě nebude připadat tak krásně osobní jako mně, ale měli jsme doma nádherné Vánoce. Samozřejmě v nich byly i okamžiky, kdy táta běhal s foťákem a všem nám tím působil osypky, nebo padl nějaký ten mámin lepanec za protesty u jídla či za nevhodné chování u stolu…Ale to jsou banality a musím říct, že opravdu ani jedny Vánoce jsme neměli pokažené.
Co se týká Vánoc aktuálně, když už máme s manželem vlastní Vánoce a trávíme je doma ve čtyřech, (ano, i pan pes se účastní) snažím se držet všechno v podobném duchu, jako jsme to měli my doma. Jediný rozdíl je, že je Adámek ještě malinký, takže si to kouzlo Vánoc neužívá v takové míře a my nemusíme dělat ani prasátko, ani se tolik snažit něco tajit. Ale věřím, že jednou tu krásu objeví a bude mít ze stromečku a z celého dne stejnou radost, jako mám každým rokem i já.
Doufám, že jste u článku neusnuli - jak tak koukám, je to poměrně dlouhé:D Chtěla jsem se víc rozepsat i o našich Vánocích aktuálně, ale asi si to nechám na později, protože to už by bylo opravdu nekonečné... Zbývá mi jen Vám popřát, ať si vaše vánoční dny a Štědrý den i večer užijete stejně tak, jako my, ať vás nic ve zlém nepřekvapí (třeba nějaký ten připálený řízek:D) a kdyby ano, ať vám to nepokazí krásné okamžiky s vašimi nejbližšími.
Co víc dodat! Užijte si zbytek dnů s Ambasadorkami a pokud najdete chviličku, podělit se s ostatními o vaše Vánoce, napište mi sem do komentářů, jak to máte u vás, které zvyky dodržujete, co byste rádi zavedli a co máte na Štědrém dni nejraději=)
Odměna v podobě spousty srdíček vás jistě nemine:-*
Jídlo je pro většinu z nás nedílnou součástí vánočních svátků, mnoho z nás se drží tradičních receptů a postupů a vzpomínky na Vánoce máme tak pevně s jídlem spojené, že jen vůně některého z nich v nás vyvolá vánoční náladu. Pojďme se společně podívat na to, jak to bylo dříve a kdy a jak se dnešní tradiční vánoční menu zrodilo.
Adventní půst
Štědrému dni předchází adventní půst. V průběhu staletí se měnil termín zahájení půstu (trval dokonce 8 týdnů, dnes „pouze“ 4 adventní týdny), ale jeho smysl i pravidla byla a jsou v zásadě stejná. Jde hlavně o zjednodušení a omezení jídelníčku, zejména o zákaz konzumace masa a alkoholu a odepření si dobrot, což byl dříve například med, zavařeniny a ořechy. Naopak postním jídlem byly a jsou ryby, které dnes vidíme hlavně na štědrovečerním stole. Střídmý jídelníček měl věřící přivést více k vnitřnímu rozjímání a myšlenkám o Bohu. Advent a tím tedy i půst končí západem slunce na Štědrý večer. Co si tedy dopřát po skončení půstu? Podívejme se na proměny vánočních jídel v Česku v průběhu času a třeba se inspirujeme
Vánoční tabule v minulosti
Venkované a prostí lidé po staletí udržovali původní tradici štědrovečerního stolování i jídelníčku, kdy se na stole mělo objevit zejména to nejlepší, co se v uplynulém roce podařilo vypěstovat, což mělo zajistit blahobyt i v dalším roce. V mnoha rodinách začínala hostina podáváním kousku chleba s medem jako symbolu eucharistie. U stolu samotného se také objevovala symbolika. V některých oblastech bylo zvykem svazovat dřevěné nohy stolu řetězem či rozkrajovat jablka na počet dílků strávníků, kteří je pak společně snědli. Oboje mělo vyjadřovat myšlenku soudržnosti stolovníků, svázanosti a přání návratu všech zúčastněných v plném počtu i příští rok. Nebylo výjimečné, že se v domácnostech zemědělců objevovalo pod stolem rozložené obilí, nebo alespoň zrna pod ubrusem, čímž chtěl hospodář zajistit úrodu v příštím roce. V průběhu 19. stol. se měnily symboly plodnosti, a proto se později na stůl pokládaly třeba i peníze. Na štědrovečerní tabuli se objevovaly všechny plodiny, které byly součástí úrody ať už v čerstvé podobě, či zpracované v nějaké pochutiny. Zpravidla nesmělo chybět červené krásně naleštěné jablko, jako symbol plodnosti, a také ořechy, které byly chápany jako plodina signalizující svým množstvím bohatství.
Po kousku chleba s medem se podávala polévka, tradiční se vařila z luštěnin - čočky a hlavně hrachu. Typy hlavních jídel měly krajové varianty. Na Valašsku se dlouho v jídelníčku držela pohanková kaše, jinde kaše jáhelná s medem. Častým hlavním jídlem byl nákyp s příměsí hub v Podkrkonoší zvaný hubník, ve středních Čechách kuba. V Polabí zůstaly na dlouhou dobu na jídelníčku tzv. peciválky -speciální pečivo polévané švestkovou omáčkou, jinde sirupem a máslem. I přes krajové odlišnosti byla všude jedna věc společná - nejedlo se maso. Tradiční podoba jídelníčku se ve vesnickém prostředí udržela obvykle až do 20.století.
Ve 20.století si měšťané při odpolední procházce před večeří dopřávali v lahůdkářstvích a restauracích šneky, kteří jsou postním jídlem a strávníci tak stále měli šanci vidět „zlaté prasátko“.
Za první republiky se také zrodila tradice kapra, kterou Češi převzali z Vídně, protože v důsledku rozvoje rybníkářství byly ryby hojné a levné. Dnes se nejčastěji připravuje smažený kapr, ale v dřívějších dobách se podával zejména kapr namodro, tedy vařený s octem či bílým vínem a kořenovou zeleninou, nebo načerno, který je vařený a podávaný s hustou sladkokyselou omáčkou ze sušených švestek, rozinek, perníku a černého piva či červeného vína. Mimochodem nejstarší dochovaný recept na kapra je z roku 1810 a trval tři dny. Kapr se pekl v omáčce z dušené cibule, kořenové zeleniny, mandlí, rozinek, povidel a sladkého piva se sušenými švestkami, ořechy a strouhaným perníkem. Podával se s vánočkou či šiškami, později s knedlíky. Tento recept však postupně kvůli své složité přípravě z jídelníčku zmizel a do české kuchyně přišel z Rakouska zmiňovaný kapr smažený. Dnes tradiční bramborový salát se v české kuchyni objevuje až někdy během 2. světové války, jeho původ tkví zřejmě v ruské kuchyni.
Významným pozůstatkem tradic z 19. století je vánočka. Z kynutého těsta pletená sladká velká houska, dříve známá i jako štědrovnice, posypaná mandlemi, plněná rozinkami, byla v minulosti považovaná nejen za velmi důležitou součást štědrovečerního jídelníčku, ale i celých Vánoc. Krajově se vytvářel také tzv. vrkoč, jehož základem byly pečené pletence z kynutého těsta, spojované hůlkami s navlečenými sladkostmi, sušeným ovocem a čerstvými jablky. Vrkoče byly různých tvarů a užívaly se k různým příležitostem od Mikuláše, přes Vánoce, Nový rok až po Masopust. O vrkoči se např. zmiňovala Božena Němcová i další klasici české literatury. Vrkoče byly někdy objektem nadílky, jako např. Mikulášský vrkoč, nebo Vrkoč pro královnu dlouhé noci.
Vánoční tabule v současnosti
Současnou tradicí je podávat jako předkrm polévku, ve třetině domácností je to polévka rybí. Kdo neholduje rybám, volí jinou polévku, nejčastěji zelňačku, houbovou anebo čočkovou polévku, která je mimo jiné i tradičním novoročním pokrmem. Za tradiční hlavní jídlo nyní považujeme smaženého kapra, a to více na Moravě, naopak v Čechách vítězí smažený řízek. K oběma variantám se však tradičně podává jako příloha bramborový salát. Rodinné recepty na salát jsou velmi rozmanité, základ tvoří brambory, petržel, celer, mrkev, hrášek, cibule a kyselé okurky, to vše spojené majonézou, avšak mohou se do něj přidávat též např. vejce, salám, šunka či sýr. Za určitý zvláštní fenomén můžeme považovat severovýchodní Čechy, kde si při sváteční večeři spousta lidí ráda pochutná na klobáse či jiné uzenině, což je velmi časté například v Německu.
Další vánoční dny, tedy první svátek vánoční a den sv. Štěpána (25. a 26. prosince), už nemají tak obřadní charakter jako Štědrý den. Skladbu a výběr jídel pro tyto dny ovlivňují zejména krajové a rodinné zvyklosti. Na den sv. Štěpána se obvykle podává pečený krocan, husa anebo kachna, případně pokrmy z jiných druhů masa.
A jak to máme s vánoční tabulí u nás doma?
S mužem spolu trávíme Štědrý den od prvního roku, kdy jsme spolu (takže letos nás čekají už 9.společné Vánoce) a štědrovečerní jídlo u nás prošlo určitým vývojem První rok trval můj muž na tom, že musíme mít kapra a salát. On je totiž na kapra od mala zvyklý a chutná mu. U mých rodičů se naopak kapr nikdy nedělal, protože můj táta nemá ryby rád a překoná se pouze výjimečně, když mu máma připraví filé (ale pozor, filé se u našich dělá na vepřovém sádle, aby to pořádně chutnalo ). Takže já mívala od mala smažený řízek. Dokonce jsem až do dospělosti úspěšně bojkotovala bramborový salát no a když už jel friťák, tak jsem k řízku dostávala hranolky, vlastně taková skoro až fastfoodová verze večeře, no já byla jako dítě moc spokojená
Tak si asi umíte představit moje nadšení, když muž trval na kapru se salátem. No říkala jsem si, že je to tradice, že to se o Vánocích má, tak jsem se „obětovala“. A jako kapr mi fakt hrozně nechutná! Nehledě na to, že první dva roky muž koupil živého kapra, doma se ho snažil zabít, což byla scéna jako z nějaké komedie, a pak jsme ho celého vůbec nesnědli, i když se manžel fakt snažil a měl jej i ke snídani. No a mně po těch pár pokusech došlo, že si tu nejslavnostnější večeři v roce nechci odbýt z povinnosti s jídlem, které mi nechutná. A tak posledních několik let různě střídám ryby, někdy mi manžel připravil pstruha, lososa, naposledy candáta. A letos jsem si namyslela mušle sv.Jakuba (a můj muž je Jakub, takže je potěšen ). A protože i Maximek už si pochutnává na normálním jídle, tak ten asi dostane lososa. No jako sen každé hospodyňky, chystat pro tři lidi tři různé hlavní chody, že? Muž totiž tvrdošíjně zůstává u smaženého kapra Ale aspoň ten jeho salát tedy jím, když ho každoročně připravuje asi 4 kila a hrozně se na něj už od listopadu těší a samozřejmě mu jej chválím, když jsem mu to zhatila s kaprem, tak aspoň ten salát mě naučil (jednou ročně) jíst
Ať už u vás doma držíte tradiční pokrmy nebo ne, hlavně si to společné hodování užijte, vychutnejte si nejen dobroty, ale hlavně blízkost s rodinou a čas s těmi, které máte rádi. Krásné Vánoce a spokojená bříška vám přeje Monika & Maximek s Fisher Price
Musim si vylit srdce.. moji rodice se rozvedli,kdyz jsem zacala chodit do prvni tridy. Nesla jsem to hodne moc spatne. A vikendy a ruzne volno jsem travila u rodicu moji mamky. Babicku a dedu jsem brala neco jako svoje druhy rodice. Babicka byla uzasna hodna..ja ji proste milovala. I kdyz v puberte me jeji starostlivost stvala. Ale v dospelosti jsem pochopila.. ze to byla laska ke me. Dedecek me naucil plavat. Jezdili jsme spolu na kole nakupovat, vylety.. Na prazdniny s nima rada vzpominam. Babicka me opustila 21.11.2013.8 dni po svych narozeninach. stihla poznat vnoucka Tadeaska. Pak mi ji zla rakovina vzala. Dedecek pak jezdil casto k nam. Nechtel byt sam. Ale bohuzel zal a stesk se na nem podepsal. Dedecek zazil i meho druhorozeneho syna. Pred 14dny jsem za nim byla v domove duchodcu. Pri louceni me chytl za ruku. Druhy den ho prevezla rychla do nemocnice na jip... Nedavali mu velke sance. On se zlepsil,tak ho presunuli na internu.
Dedecek mi dneska odesel do nebicka. Utesuje me jen to,ze tam jsou urcite s babickou a davaji si pivecko. Ja jim dekuji za hodne. Vsem detem bych prala takove prarodice...
Všem vám moc děkuji za zapojení do soutěže a krásné příspěvky. I já si ráda zavzpomínala na populární hračky našeho dětsví a několikrát jsem si řekla "no jó, přesně tohle jsem taky chtěla" A myslím, že mnohé jsme si uvědomily, že někdy chce dítě věc, která může rodičům připadat absolutně zbytečná a nesmyslná, ale když se to přání splní, může to být krásná vzpomínka na celý život
A teď už tedy k vyhlášení vítězů, na které jistě netrpělivě čekáte. Tentokrát jsme losovali pomocí generátoru náhodných čísel, správných soutěžních příspěvků bylo dohromady 108 a nám stačilo vybrat dvě čísla, pro pejska padlo neuvěřitelné číslo 1 (přestože jsem si myslela, že jednička snad nikdy nepadne ) a pro pejskovu sestřičku číslo 28. Takže tramtadadá vyhlašujeme, že výhercem pejska je @adys92 a výherce pejskovy sestřičky je @bettynka26 !!! Moc gratuluji, doufám, že hračky budou dělat vašim prckům radost a že se z nich stanou skvělí kamarádi
V novém roce určitě připravíme další soutěže, takže kdo nevyhrál, může zkusit štěstí zase příště. Všem vám přeji za sebe, Maximka i za Fisher Price krásné Vánoce, ať mají vaši nejbližší radost z dárků a vy ať máte radost z jejich radosti (ale nějaký super dárek ať najdete pod stromečkem i vy ).
Uuuuaaaa já mám vánoce už dneska vyhrála jsem s dcerkou testování kosmetiky A-derma pro atopiky kurec zázraky se dějí i tady na koníkovi. Moc děkujeme za projevenou důvěru
To vám byl den. Kdy jsem málem porazila strop jak jsem jasala, že mi to testování vyšlo
A to tě balíček přišel na můj svátek už byl jen takový milý bonus ten den když jsem balík dostala, u nás byla zrovna návštěva a všichni odcházeli, jak říká jedno pořekadlo "všemi mastmi mazaní" 🤭
Moje mamka je velmi náročná testerka a obdržela jedno balení... Říkámjí "A koukej mazat", během testování jsem ji musela ještě dolívat na rukou má pár pigmentových skvrn, ale hlavně na tvářích. Na to Bi-oil prý moc nezabral, ale jak se tak v něm "koupala" a mazala se od hlavy až k patě, tak zjistila, že staré jizvicky blednou. Jediné kde Bi-Oil nesnesla byl obličej. Ale strie už nějaký ten pátek staré po mě a bratrovi na bříšku Pr krásně zesvetlaly. Naše další návštěvy vypadaly asi pro nezasvecene komicky, když jsme na sebe valili pupky, stehna, boky 🤭
Z aplikace Bi-Oil už se stal takový rituál,protože úžasně voní. Co mě hodně překvapilo, tak jak se dobře rozetre a rychle vsákne! Jsem jedna z těch, co jim tebou zuby u té představy jak se namažete a přilepí se na vás noční košile\pižamo.
Pak jsme udělali radost Bi-Oilem švagrové, která čeká miminko. A je to takový strizlik, co váží snad 50kg i s postelí 🤭. A maže prý poctivě "jak vzteklá" a za chvilku už budeme mít miminko na světě a stále ani jedna prasklinka! Takže spokojenost veliká! ️
Mazaní neušla ani naše mrňavá. Od malička má světlý flicek na pacce, kde chybí pigment. Tam bohužel Bi-Oil nezafungoval, ale krásně vyhladil jizvu na koleni z první procházky s tatínkem ️
Tatínka se mi nepovedlo úplně zapojit do testování, ale jednou ho bolely záda a chtěl masáž. Měl ji mít, tak jsem mu na záda dala Bi-Oil... A šlo to jak po másle🤭 a hlavně tedy říkal, že moc hezky voní a jestli to z něj necítí zítra chlapi v práci, aby se mu nesmali No typické.
Co se tedy týče mě, já jsem spokojená s vůní, s vsakavostí, jizvu starou, vystouplou a hrbolatou z dětství Bi-Oil zatím neodstraní, ale rozhodně mi přijde, že je mnohem více plochá a poddajná. Není tak vystouplá. U jizvy po Ss rozhodně ke změně došlo! Je světlejší, měkčí a hlavně nesvědí. Foto pro porovnání kde na břiše je 15let stará jizva po slepaku a druhá po cs a na stehnech a bocích strie také krásně zesvětlaly.
Trošku jsem také zašpionila o ceně v obchodě (fotka z DM) a na blogu vyzvala k diskuzi nad tím zda je to moc nebo ne? Vyšlo mi z toho, že cena z fotky je pro někoho hodně, někdo číhá až bude zdarma v příloze časopisu, někdo i obhajoval, že cena je akurátní. A já si myslím... Budou Vánoce... A kolikrát mi přijde že už si nevíme co dát... Tak proč ne 425 ml oleje jako dárek za 400?
Takže závěrem jak to shrnout? Ano nebo ne? Určitě ano! #test_bioil2 #recenze
Tak jo, tak já to teda zkusím, řekla jsem si. A ono to vyšlo! Paráda!
Jednoho krásného odpoledne u nás zazvonil pošťák, že má balíček. Celá natěšená jsem běžela že chodů, div jsem si nezlámala všechny končetiny!! Joooo, je to tady. Hned jak jsem rozbalila balíček, namazala jsem břicho a každou chvíli jsem chodila koukat do zrcadla, jestli už se něco změnilo.
Babička celá nadšená si odvezla jeden olejíček domu. "No to tak krásně voní!", volala mi celá nadšená. A měla naprostou pravdu. Jeho vůně je opravdu úžasná. A jako třetí jsem mazala jizvu na ruce naší malé Áně. Jednoho krásného dne spadla v lese a škrábla se o klacek do ruky. Jizvička, i když byla malinká, byla opravdu viditelná a nehezká. Ale díky Bi-Oilu, jako by tam snad nikdy nebyla.
Babička používala Bi-Oil na obličej. A je nadšená a prý jestli ji chceme udělat radost a koupit ji dárek k narozeninám , který si přeje a využije, tak nový Bi-Oil Bohužel fotky babičky obličeje nemám. Ale i když babička tvrdí, že její "stařecké skvrny", jak jim říká, zmizely, já bych řekla že úplně nezmizely, stále tam jsou, ale ne tak nápadné.
A já se mazala od hlavy až k patě. A když říkám od hlavy, tak myslim od hlavy. Protože Bi-Oil jako maska na vlasy, to je něco naprosto úžasného. Vlásky jemné, lesklé, no paráda Ale mazala jsem hlavně bříško, které po 2 těhotenstvích jsem měla, a stále mám, samou strii.
Nikdy jsem neočekávala , že mi strie zmizí úplně, to ne. Ale díky Bi-Oilu jsou světlé, jemné. Měla jsem strie opravdu hluboké a teď? Ano, není to úplná rovinka, ale s tím co to bylo před tím se to absolutně nedá srovnávat
Fotky bříška před a po. Jsou bez filtrů, bez jakýchkoliv úprav.
Takže, co tak ještě říci na závěr?
Asi jen to, že nemůžete očekávat, že když mě, Marušce a Růženě od naproti pomohl, pomůže i vám. Opravdu je to individuální. Ale myslim si, že za zkoušku to stojí. No ne? My určitě budeme v mazání nadále pokračovat. I moje máma, po tom co viděla naše výsledky, se rozhodla si Bi-Oil koupit. Takže mazání zdar a jizvám a striím nazdar
I mně se poštěstilo a byla jsem vybrána na testování tolik chváleného Bi-Oilu. Byla jsem na něj hodně zvědavá, zda je opravdu tak výjimečný a jiný než ostatní olejíčky, krémy, vazelíny atd. Kurýr mi jej přivezl jen pár hodin před naším odletem na dovolenou a tak s námi mohl vyrazit i on. Spolu se mnou ho testovala naše čtyřletá dcera a moje maminka.
Moje maminka
Mamince zůstala po autonehodě z mládí jizva od úst až k uchu. Tudíž bylo jasné, na která místa se s Bio-Oilem zaměří. Nejprve ho zkusila na celý obličej, to ji ale nevyhovovalo. Dle jejích slov byl na ní až moc mastný. Pokračovala tedy v mazání jen jizvy. Bi-Oil pro ni měl velmi příjemnou parfemaci a po třech měsících testování ji cca 26 let stará jizva příjde vyhlazenější a jemnější.
Čtyřletá dcera
U dcery bylo taky hned jasné, kde olej použijeme. Na pravém líčku má celkem hlubokou jizvičku po neštovici a jednu menší na krku zepředu. Mazat se nechala bez remcání a ani vůně ji nevadila. Jizvičce na tváři jsem moc šancí nedávala ale Bi-Oil mě opravdu překvapil. Ďolíček po neštovici jakoby vyplnil, není tak hluboký jak byl na začátku testování. Jizvičku na krku, zjemnil a vyhladil.
Nakonec já
U mě bylo celkem těžké vybrat, kde všude si jej budu mazat, nejraději bych se v něm okoupala celá. Zkusila jsem tedy dvě jizvičky na tváři od neštovic, tam jsem žádnou změnu nezaznamenala. Dále zábal na vlasy, kde ve výsledku taky nic poznat nebylo. A nakonec jsem si mazala strie na bříšku a bocích. Tam už změny vidím, strie jsou jemnější, méně viditelné a celkově je pokožka hezky hydratovaná.
Závěrem
Bi-Oil bych rozhodně doporučila všem věkovým kategoriím, a taky lidem které trápí jak strie tak různé druhy jizev. Umí zázraky na počkání a to se vyplatí V mém kosmetickém arzenálu, bude mít od teď vždy své místo.
Zajímá vás, čím se v programu VašeVýživné.cz zabýváme? Teď si to můžete každý měsíc přečíst v dopise, který má kolegyně Iveta každý měsíc posílá odběratelům našeho newsletteru.
Krásný den všem čtenářům!
Vzhledem k tomu, že se jedná o poslední předvánoční dopis, ráda bych Vám na úvod popřála příjemně strávené Vánoce a úspěšný start nového roku.
Máme před sebou další rok. Doufám, že bude plný změn, které co nejvíce pomohou rodičům samoživitelům. Pokud se podíváme na plány z resortu MPSV, které je pro naši oblast a rodiče nejvíce stěžejní, tak si myslím, že by mohl být alespoň pro některé z nás lepším, než ten, který nám nyní končí.
Rok 2019 by měl být nadějný zejména pro ty, kteří plánují rodinu a budou přivádět na svět uzlíčky (ukřičeného ) štěstí. Vláda schválila navýšení rodičovského příspěvku, a to o 80 000 Kč. Spolu s rodičovskou roste i minimální mzda. Ta se v roce 2019 navyšuje o 1 150 Kč, tedy na 13 350 Kč.
Neutichá ani debata kolem zálohovaného výživného, které se stále řeší nejen ve vládě, ale také ve všech médiích. V prvním kvartálu nového roku by měl být hotov vládní návrh. V zákoně by se dle sdělení mělo počítat nejen s finanční pomocírodičům, jimž bývalý partner či partnerka neplatí na děti alimenty, ale také se zlepšením vymahatelnosti.
Dále se řeší podpora dětských skupin, která by přinesla lepší možnosti pro pracující rodiče dětí do 4 let. Kromě toho by mělo dojít i k podpoření částečných úvazků.
Všechna sdělení, která se k nám z vlády dostávají, mě velmi těší. Pokud vše bude tak, jak je navrhováno a slibováno, rodiče i děti získají více příležitostí a možností pro lepší a kvalitnější život.
A co nového u nás?
Opět jsem se trošku rozrostli o nové kolegy, se kterými se můžete setkat na telefonu, chatu, e-mailu a sociálních sítích. Všechny členy našeho týmu si můžete prohlédnout na webových stránkách v sekci O nás.
Stále se snažíme co nejrychleji vyřizovat všechny Vaše telefonáty a zkracovat čekací doby na lince. Za poslední měsíc se počet vyřízených telefonických konzultací zvýšil o 20 %.
Naším cílem je mít možnost mluvit s každým z Vás. Chceme Vám být v náročných životních situacích oporou, a to nejen při vymáhání výživného, ale i při Vašich každodenních trápeních. Díky Vám víme, že naše bezplatná linka dává smysl.
Uteklo to jako voda... Ani bych neřekla, jak dlouho už mě Bi-Oil provází... Nebo možná naopak mám dojem, jakoby se mnou byl odjakživa.
11. září dorazil balíček a já poprvé odšroubovala uzávěr a nasála vůni... A bylo to a přišlo to.. Byla to láska na od první chvíle. Vůně mě obklopila a okouzlila a já se jí stále nemůžu nabažit.
Dcera a její jizvičky
Co si budeme povídat.. Když jsou dítěti necelé 2 roky pády a karamboly jsou na denním pořádku a když je ještě k tomu léto, je to pěkná divočina a tak, na začátku září byla její kolena samý škrábanec a ďolík a taky jeden skvělý šrám na čele u kterého jsem si moc přála, aby se hezky zahojil, protože přeci jen je to holčička... Bi-Oil nezklamal a již koncem září bylo všechno pryč, na čele není po šrámu ani památka...
Maminka a suchá kůže v obličeji
Moje maminka, stejně jako já, bojuje roky se suchou (exematickou) pokožkou v obličeji. Konkrétně v okolí nosu a čela... A tak jsem právě jí nabídla možnost testovat Bi-Oil spolu s námi. Bi-Oil se u ní v koupelně zabydlel a i bez dotazování vidím v jejím obličeji velké změny. A vidím ke také proto, že stejné se odehrávají v tom mém... Suchá kůže si sbalila kufr a s sebou si odvedla i zarudnutí a pálení kůže a je to opravdu skvělý pocit, který obě dvě sdílíme s nadšením.
Těhotenské bříško
Mé těhotenství je nyní téměř v samém závěru, takže jsem měla možnost Bi-Oil testovat v době největšího růstu bříška. Jednak jsem se zaměřila na jednu větší strii z prvního těhotenství, která se mi udělala až během porodu těsně nad pupikem. Soustředila jsem se na ni a mazala ji a musím uznat, že se velmi stáhla a vybledla (viz foto), nicméně a narůstajícím bříškem se v průběhu znovu rozjela, nicméně již teď vím, že po druhém porodu ji zase budu mazat s velkou nadějí, že se opět bude ztrácet...
Mno a pak jsem se rozhodla, že když testovat, tak pořádně... A začala jsem levou půlku břicha mazat Bi-Oilem a pravou jiným přípravkem proti střílím. Výsledek bych řekla je velmi znát. Část břicha, která byla ošetřována Bi-Oilem je ve výrazně lepším stavu, než ta druhá a tohle myslím mluví za vše....
Další využití Bi-Oilu
A ještě pár tipů v bodech, na co se ještě Bi-Oil osvědčil
- suchá kůže na chodidlech
- suchá kůže na rukou
- hydratace celého těla po koupeli
- pár kapek do koupele pro hydrataci a vůni
- zábal na vlasy
A co bude dál?
Bi-Oil rozhodně nadále zůstává součástí mé kosmetické výbavy a už je připravený i na cestu do porodnice.
Kdyby měl někdo zájem zdokonalit se v AJ na Maltě, kde bude mít k dispozici i české krajany, popřípadě dát třeba jako dárek, tak doporučuji: https://www.anglictina-na-malte.cz/?fbclid=IwAR... jděte do toho
Tak jsem se dnes přemluvila a pokračuji v “tvorbě” slibeneho dárku. Jsem už otravná sama sobě a tak je na čase se léčit po svém. Čekání na miminko už mě ničí. Zada mám tak v prdeli, ze už chodit nemůžu jinde než u rodičů po bytě. Včerejší nápad ze dojdu na nakup mi to dal sežrat ještě větší bolesti zad než jsem doposud měla. A tak jsem konečně vzala zase tužku do ruky a konečně dokončim to, co už jsem mohla mít dávno hotové. Ono ležet a koukat na TV je na hlavu. Poslicci jsou tak slabi až je to k smíchu a to máme ve čtvrtek rodit. Tomu teda nevěřím. Manžel stále v Africe. U rodičů v bytě chaos, protože se tu všude valí moje tašky s věcmi a pes. A já mám k tomu všemu náladu pod psa. Ale jedno vím jistě. Za par dni (3, 6, 9 ale už to bude par) se narodí naše malá princezna. V sobotu přiletí manžel do Prahy a pak přijdou vanoce. Konečně vše zapadne a budeme spolu v ten nejkrásnější čas v roce. Protože jestli něco miluju tak to je čas Vánoc. Všude ta úžasná vůně a atmosféra a my se letos všichni po takové době sejdeme a ještě k tomu v tuhle kouzelnou dobu. Poprvé se uvidíme tři. Dostanu dva nejkrásnější dárky a tak musím tu svou hloupou a špatnou náladu zahnat. Vždyť už je to jen par dni a po 4 měsících uvidím manžela a po 9 měsících naše miminko 🥰.
Tak snad mi zase moje oblíbená činnost zlepší náladu a bude se mi čekat zase o trosku lépe. Tyhle nálady jsou někdy hrozne a je vážně lepší se někde odklidit a dělat si na svém
. No a navíc budu mít dokončeny dárek...dvě mouchy jednou ranou 
🦟
„Dcera má taky dost trápení kvůli zubům. Jsou jí 3 roky, 2 zuby už má vrtané, další 2 ji čekají, u dalších dvou zubů byly kazy asi pouze povrchové. Naštěstí to zvládá krásně, k zubařce se těší. Zaprvé si pamatuje, že jí vždycky pomohla od bolesti, za druhé vždycky dostane malou hračku za statečnost. Vím, že je to z velké části moje vina...
...Dcera cca od 1 roku špatně jedla, byla drobek, takže jsme byli rádi, když si vzala aspoň sušenku, mívala často lentilky, lízátka. Nikdy mi ale nepila nic slazeného (dodnes neslazený čaj nebo nejraději vodu). Čistili jsme vždy ráno a snažili jsme se i večer, ale občas jsme zapomněli - to byla chyba. Taky nám zubařka řekla, že se prokázalo, že bakterie způsobující zubní kaz je přenosná, což jsme asi taky zanedbali (občas jsem olízla venku dudlík, pokud spadl na zem), a taky jsem ji dlouho v noci kojila (do 1,5 roku), potom jsem zuby nečistila. Samozřejmě si to vyčítám, protože jsme už 2x skončili s bolestí zubu na pohotovosti a ta bolest u vlastního dítěte je hrozná.”
Každá s napětím očekáváme, kdy u miminka konečně vykoukne první zoubek. Jakmile má zoubky, tak se vyskytne spousta otázek. Jak správně čistit zoubky? Mám používat prsťáček, kartáček, nebo stačí zoubky jen otřít? A co noční kojení, vadí zoubkům? Velmi často také maminky v diskuzích řeší, jak motivovat dítě k čištění zoubků, jak zvládat jeho nesouhlas a vztekání během čištění. V dnešním článku se pokusíme na tyto a další otázky odpovědět.
Kdy a v jakém pořadí rostou mléčné zuby
Mléčný chrup má 20 zubů a zoubky se obvykle klubou na svět podle určitého pořadí. Samozřejmě se mohou objevovat výjimky, děťátko se může například se zoubkem už narodit, nebo mu může vyrůst o zub víc či naopak jeden chybět. Všechny tyto anomálie je nutné řešit u zubaře a řídit se jeho doporučením. Běžně probíhá prořezávání mléčných zubů takto:
Kompletní dočasný chrup má dítě zhruba ve 2,5 letech. Mezi 5.-6. rokem začíná výměna mléčných zubů za stálé a v 9 až 12 letech už by mělo mít dítě všechny mléčné zuby vyměněné. Tohle je samozřejmě ideální scénář, ale ne vždy to tak je. Jako všechno, je i růst zubů individuální. Pokud máte v této oblasti nějaké pochyby, nebojte se navštívit s dítětem zubaře a situaci zkonzultovat.
Když dítě čištění zoubků bojkotuje
„Dcera neustále bojuje při čištění zoubků, zkoušeli jsme různé kartáčky, pasty i bez nich, hračky, televizi, odměny, smlouvání, prostě všechno. Pořád řev a boj. Dcera je stará necelé dva roky, čistili jsme ještě před prvními zoubky. Pláče pořád, když zuby rostou a i když ne, jak vidí kartáček, hned spustí. Co s tím? Nějaký tip?” Takových dotazů se v diskuzích objevuje hodně. Rodiče jsou často zoufalí a neví si s čištěním zoubků svých dětí rady.
Čištění zoubků - pohoda nebo noční můra?
Jakmile se objeví první zoubek, měla byste ho začít miminku čistit. Zpočátku, zhruba do roku, si vystačíte s takzvaným prsťáčkem nebo namočenou gázou, kterou zoubky otřete. Po prvních narozeninách je vhodné začít používat klasický kartáček. Kupujte takový, který je vhodný pro věk vašeho dítka, s měkkými štětinami. Nabídka kartáčků je dnes pestrá, seženete barevné s různými obrázky, aby bylo čištění zoubků pro dítě motivační.
Některé děti čištění zoubků baví, některé ne. Každopádně vždy je nutné, abyste zoubky dítěti dočistila, protože ono si je nedokáže správně vyčistit. Je nutné vyčistit zoubky ze všech stran, ne jen plošky, protože právě na bocích nejčastěji vzniká zubní kaz. Zoubky čistěte nejméně dvakrát denně, ideálně i po obědě.
Stomatoložka MDDr. Magdaléna Kováčová, která odpovídá na dotazy maminek v poradně zubaře zde na Modrém koníku, k tomu dodává: „Je fajn, když děti čištění zoubků baví. Nechte je, ať si je čistí samy klidně ráno i večer, jak dlouho budou chtít. Ale je nutné, aby pak dočistil dospělý. I za cenu, že bude dítě bojovat. Malé děti ještě nemají tak dobrou jemnou motoriku, aby si všechny zuby dočistily samy. Až do cca 9-10 let by měl dospělý alespoň kontrolovat, eventuálně dočistit. Předejdete tím vzniku kazů a ošetření v ordinaci zubního lékaře.”
Některé děti čištění zoubků silně bojkotují, vztekají se, křičí a kopou. Je to velmi nepříjemné, zvlášť, když jde o každodenní proceduru, ale nedá se nic dělat, zuby se čistit musí. Právě tohle je častým tématem v diskuzi. MDDr. Magdaléna Kováčová radí obrnit se a vydržet: „Pokud děťátko už normálně jí, je třeba, aby mělo zoubky řádně vyčištěné. Děti se často čištění brání, nechtějí si zuby nechat čistit, ale je nutné, aby tohle období rodiče zvládli a našli cestu, která jim bude vyhovovat nejvíce. Na někoho platí pozitivní motivace, na někoho bohužel zoubky vyčistit i přes nesouhlas. Pokud nefunguje pozitivní motivace ani domluva, budete muset vydržet do doby, než začne dítě více chápat a budete moct lépe vysvětlit, že se zoubky čistit musí. Nebo vydržet do doby, než dítě rezignuje a zvykne si, že bez čištění to nejde. Chápu, že je to velice nepříjemné, když dítě pláče a brání se, ale myslete na to, že horší by pro něho bylo ošetření kazů, které bolí, v horším případě trhání zoubků.”
Co dělat, když dítě čištění zoubků bojkotuje
Pokud se dítě čištění zubů brání, budete muset vymyslet, jak na něj. Některým dětem postačí domluva nebo vysvětlování, často pomůže, když si zoubky čistíte společně s dítětem. Malé děti rády napodobují dospělé. Také můžete nechat dítě vyčistit zoubky samo a pak dočistit nebo naopak. Tento problém už řešily i maminky v diskuzi na Modrém koníku a podělily se, jak se jim nakonec podařilo přimět dítě k čištění.
„My dcerce říkáme, že musíme vyhnat broučky, aby ji nebolely zoubky. Pak zkontrolujeme, jak si je ona sama vyčistila. Docela pomohlo, jak jí manžel zkoušel přejíždět prstem po zubech a říkal: 'No tady jsi si to krásně vyčistila, tady moc ne, to musíme dočistit, a tady taky… Vyženeme broučky, tak broučci, jděte pryč.' Už si to takto nechá, občas jen musím malinko přidržet bradu, ať má pusu otevřenou. Jinak, když zrovna nechce moc spolupracovat, pomůže písnička nebo pohádka v televizi. Nic lepšího jsme zatím nevymysleli, ale ani nemáme proč, když nám tohle funguje.”
„Nejdříve čistím já a pak si malá zoubky dočistí. Taky mi pomohlo, že jsem si nechala od malé vyčistit zoubky já, sice to chtělo pevné nervy a neudusit se kartáčkem, ale ji to bavilo a pak si nechala vyčistit ode mě. Takže když nechce, tak si nechám vyčistit zuby a je to v pohodě.”
„Na naši dceru prostě platí drsná pravda, že má na zoubcích červíky. Když je nevyženeme, tak udělají díru do zoubku a teta zubařka, kterou dcerka nesnáší, bude muset zoubek opravit. Když má blbou náladu, tak u toho dělám různé zvuky, jako že je vyháním a ona se směje a baví ji to. Když byla menší, tak na ni fungovaly básničky o zoubkách. Jinak si je předtím ještě čistí sama, když je ve vaně, respektive sní pastu a hotovo.”
„No, my jsme museli být i násilní, prostě čistit přes odpor. A taky zabralo, že večerní pohádka je až po vyčištění zoubků. Ale jinak cca půl roku nahánění, hysteráky, řvaní… No a teď, ve třech letech, je to super, čistíme už bez problémů. Hodně se nám osvědčila rutina a dodržování večerního režimu - jako ostatně u všeho v tomhle věku.”
„Hlavně to chce nepovolovat a čistit fakt pravidelně, ať si dítě zvyká, že se zuby čistí. Když malému rostou zuby, tak si je taky nechce moc čistit, ale vždy jdeme do koupelny a čistíme, i když jen chvíli, ale čistíme. Teď ví, že ráno a večer se čistí zuby, utíká do koupelny a vyžaduje kartáček. Chce to trpělivost, každý nějak začíná. Ony si děti zvyknou, zkuste třeba před ně postavit zrcadlo, aby se u čištění viděly, třeba to pomůže.”
„My jsme ze začátku taky bojovaly. Pomohlo, když jsme si čistily zuby navzájem a když to občas nezabralo, tak jsem přišla na další dobrý fígl. Zoubky jsem jí čistila prostřednictvím maňáska Fanynky. Krásně otevřela pusinku a nechala si Fanynkou vyčistit. A taky ji baví plivat zubní pastu do kelímku při čištění, ale musejí při tom na ni koukat hračky. Vždycky říká: 'Hračky, dívejte se, čistím si zuby, hračky, koukejte se, plivu.' Takže teď už je to u nás pohoda.”
„My čistíme od prvního zubu a teď jsem konečně vymyslela jak na to. Musíme vyčistit zoubky i autíčkům. Chvilku si hraju, že čistím autům, chválím je a kluk pak sám otvírá pusu a chce taky.”
„My si s mladším synem čistíme zuby spolu v jeden čas. Stojíme u umyvadla, já čistím sobě, on sobě (samozřejmě mizerně, kartáček okusuje a baví ho vysávat vodu, nicméně aspoň s ním šudlá po zubech). Na závěr mi jeho kartáček půjčí a já mu ty jeho zoubky dočistím. Ale musím rychle, ke konci už se nudí.”
„Taky mám pro vás jeden tip, protože jsem měla stejný problém. Čištění zubů byl u nás boj. Malé byl rok a půl a pytlíkovali jsme to tak nějak všelijak, protože si nenechala zoubky vyčistit. Prohýbala se, ječela, vztekala. Jeden den jsem už ztratila nervy a zaúkolovala touto činností manžela. A hle, malá otevřela pusu a nechala si zoubky vyčistit. Já to teda nechápu, protože dcera je mamánek, ale čištění zubů snese jen od manžela. No, takže teď čistí už jen manžel a já mám zase nějakou tu volnou minutku k dobru.”
Můžete zkusit využít i různé básničky motivující k čištění zoubků:
Čistím zoubky řízy, řízy
ať jsou bílé jako břízy.
Vpravo, vlevo, vpředu, vzadu,
horní a pak dolní řadu.
Ať jsou bílé jako sníh,
ať má každý radost z nich.
Ukaž zoubky broučínku,
budem čistit trošinku.
Pošimrám je zprava zleva,
zoubečkům to vůbec neva.
Z pasty dělám bublání,
to červíčky vyhání.
Na kartáčku štětiny,
napění nám bubliny.
Jeden zoubek, druhý, třetí,
čistí si je všechny děti.
A teď se /doplníme jméno/ chlubí,
jak má krásně čisté zuby.
Zoubky bílé, zoubky malé,
vyčistím si dokonale.
Vlevo, vpravo, tam a zpět,
umyju si zoubky hned.
Výběr zubní pasty
Maminky se také často ptají, jakou pořídit zubní pastu. Pastu není potřeba používat hned od začátku, u prvních zoubků postačí pouze voda. To potvrzuje i MDDr. Magdaléna Kováčová, která říká, že „zubní pastu zatím používat nemusíte, navíc, pokud se dítě vzteká, stejně by ji akorát polklo. Až bude lépe spolupracovat, kupte pastu určenou pro jeho věk, na kartáček stačí nanést malé množství.”
Používání pasty je i mezi odborníky diskutabilní, někteří se přiklání k tomu, že je nutné ji používat, zatímco jiní říkají, že jde především o správnou techniku čištění zubů, než jakou používáte pastu.
Proč a jak vzniká zubní kaz
Zubní kaz je infekční onemocnění, ne dědičné, jak si lidé často myslí. Při nedostatečné nebo nesprávné zubní hygieně se na zubech udržuje zubní povlak, který vzniká ze zbytků jídla. V něm přežívají bakterie, které se množí a časem způsobí zubní kaz. Správné a časté čištění zoubků je tedy velmi dobrou prevencí vzniku zubního kazu.
Jedna maminka, která je povoláním zubařka, vysvětluje v diskuzi: „Ono je to často dost výmluva - zdědil jsem to po rodičích. Některá onemocnění v dutině ústní jsou dědičná, to ano, ale dítko se rodí bez flóry v dutině ústní. Bakterie získává v průběhu života (třeba když mu dospělí nebo sourozenec olizuje dudlík a podobně). Důležitá je skladba bakterií a strava. Pokud sladké, tak takové, které se ale nerozkládá v puse dlouhodobě a nepůsobí dlouhodobě (právě pití sladkých šťáv z lahviček je velmi zákeřné). A dále posílit kvalitu skloviny. Jednak dodáním fluoru vnitřně (je fluoridovaná sůl - i když tedy dětem nesolíme, to je spíš info pro nás, fluor je ale i ve vodě). Za důležitější se ale považuje dobrá hygiena, dvakrát denně stačí. Ale pořádně, když dítko pastu nepolyká, tak kartáčkem a pastou s fluorem. Pasta musí být adekvátní věku dítěte. Při velké kazivosti je možno i fluoridovat v ordinaci zubního lékaře. Ty zoubky jakoby nasaturovat fluorem. Zubní kaz je do určité fáze onemocnění reverzibilní, tj. vratné. Při počáteční fázi demineralizace, odvápnění skloviny, se může kaz těmito opatřeními zastavit.”
Rodiče si někdy myslí, že mléčné zuby nejsou důležité, že stejně brzy vypadnou a narostou nové. Ale pokud se na mléčných zubech vyskytují kazy a vznikne třeba i zánět, může dojít k poškození vývoje stálého zubu. Může například ztmavnout nebo mít zdeformovanou korunku, bohužel jde o trvalé poškození. Pokud zkažený mléčný zub vypadne nebo je třeba jej vytrhnout, stálý zub pak může narůst křivě a dochází tak ke zbytečným problémům do budoucna, třeba pořizování a nošení rovnátek.
Čeho se vyvarovat
Kdy a jak často k zubaři
První návštěva u zubaře by měla proběhnout v roce dítěte. Pokud děťátko nemá v roce ještě ani jeden zub, měla byste navštívit zubaře také. Na prohlídky by mělo dítě chodit každého půl roku. Zubní kaz vzniká u dětí rychle, je běžné, že například na prohlídce ve třech letech má dítě zuby v pořádku a na další má třeba čtyři kazy. Čím dříve se kaz podchytí, tím lépe. Je menší a tak je jeho odstranění snazší a méně bolestivé. Při náročnějších úkonech nebo trhání zubů je dítě pod narkózou.
První prohlídky se vůbec nebojte
Je jasné, že první prohlídky jsou spíše o seznámení dítěte s prostředím ordinace a zubařem. Jde o navození příjemné atmosféry, aby se dítě nebálo k zubaři chodit. Pokud by v budoucnu přeci jen mělo zubní kaz, bude pro něj vrtání příjemnější v prostředí, které už zná. Snažte se najít vhodného zubaře, který má rád děti, je empatický a umí s nimi pracovat. Určitě to potom později v průběhu návštěv oceníte.
Snažte se být k dítěti upřímní a na rovinu mu řekněte, co ho čeká. Pokud mu řeknete, že jde jen na prohlídku a že to nic nebude, a přitom jej čeká plánované vrtání kazu, je to špatně. Po zákroku může také dostat předem domluvenou malou odměnu. Můžete také vzít dítě s sebou na vaši prohlídku u zubaře, aspoň tak uvidí, že je to běžné a že vám nic hrozného zubař nedělá.
Jedna maminka napsala do diskuze, jak probíhala první prohlídka u zubaře se synem: „U nás probíhala první prohlídka tak, že jsem si sedla na křeslo a malého jsem si dala na klín. Zubař nás na křesle povozil, ukázal mu jak svítí světýlko, kterým se dívá do pusy, dokonce mu tam pomocí vody a vzduchu dělal něco jako vodotrysk. Syn pusu neotevřel, tak ho nechal být s tím, že stačí, aby si zvykl na ordinaci a nebál se. S tím, že ji třeba příště otevře. No a protože syn jako obvykle dělal oči na sestřičku a zubil se na ni, tak mu pak zoubky zkontroloval jen pohledem. Už máme za sebou tři prohlídky a teď už to probíhá víceméně v pohodě. Vyšetří nejdřív mě, syn vidí, že je vše v pořádku a pak tu pusu otevře.”
Další maminka musela s dcerou na vrtání kazů: „Dceři vrtala zubařka dvakrát. Jednou v 5,5 letech a teď v 6 letech a snášela to úplně bez problémů. Říkala, že to ani nebolelo. Za mě hodně může přístup doktorky a pak, jak se to dítěti vysvětlí. Osobně mi přijde divné, nechat zkažené zoubky v pusince, ovlivňuje to pak i druhé zuby. Vím, že někteří zubaři dětem kazy nevrtají, ale já s tím osobně nesouhlasím. A doktorka, kam holky chodí, byla 25 let primářka na dětském zubním, tak předpokládám, že ví, o čem mluví.”
A co dentální hygiena?
Poraďte se se svým zubařem, kdy je vhodné poprvé navštívit dentální hygienistku. Obecně lze říci, že dítě už musí být dostatečně vyzrálé a musí chápat, co mu dentální hygienistka říká a proč to tak vlastně je. Je možné se objednat už v předškolním věku. Kromě nácviku správného čištění zoubků a motivace k čištění, hygienistka poradí také s výběrem a používáním mezizubního kartáčku či zubní niti.
Podle odborníků za zkažené zuby nemůže dědičnost, ale nevhodná strava a nedostatečná zubní hygiena. Každý má však jinak odolnou sklovinu, proto se někdy i přes tu nejlepší péči objeví zubní kaz. V případě, že objevíte nějakou tečku na zubu nebo zub dítě bolí, návštěvu zubaře neodkládejte.
Prevence v podobě každodenního správného čištění zubů je ale velmi důležitá a rodiče by na ni měli dbát. Sice je to nepříjemné, když dítě nechce a brání se, ale vrtání kazu, případně další následky v podobě rovnátek nebo třeba černých zubů jsou daleko horší. Snažte se také dbát na správné stravování vašeho dítěte. Sladkosti a sladké pití je nevhodné nejen pro zoubky, ale i z dalších zdravotních důvodů.
Zdroj:
babyweb.cz
naseporodnice.cz
vitalia.cz
promaminky.cz
Krásné dobré ráno všem!
V posledních několika dnech jste měli v rámci dnů s Ambasadorkami možnost přečíst si spoustu krásných a zajímavých článků na téma Vánoc – a dnešek? Ten jim bude také věnován. A pokud jste (jako já) milovníky vánoční nálady, ruchu okolo a celkově atmosféry a shonu, určitě pochopíte, proč mám toto období tak strašně ráda.
A protože už v článcích padlo spoustu jiného – od čertů a Mikulášů, až k adventním trhům a tradicím, rozhodla jsem se zaměřit přímo na náš Štědrý den. Aneb jak jsem trávila Štědrý den jako malá, jak ho trávíme dnes a jaké tradice nás tímto kouzelným dnem provázejí.
Nebudu psát, že jsou zrovna naše Vánoce ty nejkrásnější a nejzajímavější na světě, že děláme spoustu tradic, o kterých jste dlouho neslyšeli, a že právě proto jsem já ta nejpovolanější, která by o tom měla psát…Ale pro mě jsou Vánoce nádherné vzpomínkami a tím, že se každý snaží udělat druhým radost, vykouzlit úsměv na tváři, a to vše je mu vráceno v krásné, slavnostní atmosféře za zvuku koled a za všudypřítomných světýlek. Ano, radost se má rozdávat celý rok. Ale přeci jen – s hudbou a celkově atmosférou, to má na Vánoce úplně jiné kouzlo.
A teď už k tomu, jak to vždy bývalo u nás=)
Když jsme byli s bráchou malí, oba jsme docela dlouho věřili na Ježíška. A musím podotknout, že ačkoliv to byla „lež“ a dnes je možná populární říct dětem celou pravdu rovnou, já jsem vděčná, že jsem mohla tak dlouho opečovávat tento magický pocit. A i tehdy, kdy jsme už dávno nevěřili, jsme stejně předstírali, že se snad děje něco tajemného, něco, čemu úplně nerozumíme. Zkrátka jsme se nenechali připravit o to vánoční „něco“, co v našich srdcích stále existuje.
U nás v rodině vždy bylo zvykem, že Ježíšek tvořil a zdobil se svými pomocníčky stromeček už pozdě v noci 23.12. My děti jsme byly zalezlí v postýlkách, protože – kdybychom tam trajdali, tak je vyrušíme a stromeček nebude, takže ten večer se nám usínalo opravdu lehce. V převlečených peřinách, se světýlkami v oknech a s netrpělivým nadšením, které nás mělo probudit už 24.12. – velice brzy ráno. Rodiče se vždy v noci vyčerpali na zdobení velkého stromku, který byl obvykle až po strop a i poměrně široký, takže budíček okolo 5 ráno museli „vítat nadšeně“. Nicméně to dělali pro nás a nikdy na nich nebylo nic znát. Bylo to, něco, co nám hned po ránu udělalo tak šílenou radost, že by nám to teoreticky mohlo vystačit na celé svátky:D Stromeček byl vždycky slaměný s barevnými světýlkami. Myslím, že tuto tradici jsme poprvé porušili až když jsem byla na střední škole a začala jsem stromek zdobit já s mámou – tehdy už baňkami a v moderním stylu. A večer, ne v noci.
Když jsme přestali dovádět okolo stromečku, maminka nás nahnala do svátečního oblečení a šlo se ke stolu. Na snídani jsme mívali vánočku, hezky s rozinkami a mandlemi a kakao, nebo pečený čaj.
Celé dopoledne jsme obvykle trávili u babičky a u dědečka, kam jsme se vypravovali hned po snídani. Přinesli jsme jim kousek vánočky a šli se dívat na stromeček (u nich s kolekcí a barevnými baňkami) a na kapry ve vaně. Vždycky tam chudáci plavali dva a nás děsně bavilo je hladit po vouscích. U babičky se taky hned z rána koštovalo cukroví – resp.mělo se ….Ale my z domu poučení, že cukroví se jí až po večeři za odměnu, jsme si ani jako děti nic nedali. (babička nám to vyčítá dodnes:D) Asi jsme to měli pomotané, ale nějak jsme doufali, že díky tomu to zlaté prasátko přeci jen uvidíme.
S dědou i babičkou se taky pouštěly loďky, házel se „střevíček“ ke dveřím, a myslím, že někdy i lilo olovo, ačkoliv to mám už ve velké mlze. Co nám zůstalo skryto, byl osud kapříků. Do nějaké doby jsme pak akceptovali, že jsou zkrátka na talíři, ale jak jsme byli starší, začalo nám jich být líto, a tak se postupně tradice živých kaprů vytratila.
Na oběd jsme už utíkali domů a co mi paměť sahá, měli jsme vždy krupici, občas kyselici s hříbky a bez masa.
Čas po obědě se už trávil různě. Když bylo štěstí a bylo hodně sněhu, šli jsme s tátou sáňkovat, zatímco maminka si postupně chystala večeři. My se mezitím procházeli, dávali zrní ptáčkům a dováděli ve sněhu. Výjimkou nebyly ani ty Vánoce, kdy bylo venku ošklivo, a tak jsme trávili den čtením, hrami a pomáháním mamince.
Slavnostní večeře u nás začínala s první hvězdou – tedy okolo 17 hodiny. Vždycky jsme se umyli, znovu hezky oblékli a šlo se hodovat. Nejdřív jsme si každý rozkrojil jablíčka. Nikdy se nestalo, že by uprostřed nebyla hvězdička. Před jídlem se máma s tátou pomodlila a my jako úplně malí taky (její rodina je věřící a maminka také, my se přidávali, protože už jsme to měli zažité). Jako polévku jsme mívali hřibovou, nebo pak onu bílou kyselici. Pamatuju si, že jsme tomu moc nedali, ale byla to tradice, tak se držela. Moc dobře si taky pamatuju, že většinu našeho dětství se držela i tradice kaprů, a to i přes moji a bráchovu nevoli. Hrozně jsme to nesnášeli. Když se pak jednoho krásného štědrého večera lovila kost v bratrově krku, zatímco chudák statečně modral (ačkoliv, to se mi možná jen zdálo:D), rodičové od této tradice upustili a od té doby jsme mívali rybky různé, my děti jsme si obvykle dávali lososa, rodičové exotičtější druhy. To vše s vynikajícím a nepřekonatelným maminčiným bramborovým salátem, na který už jsem mnohokrát rozdala recept=)
No a po večeři to nastalo. Abychom byli ukáznění a držela se mimo tradic i ta morálka, museli jsme naklusat do pokojíčků a odpočívat po večeři. Maminka mezitím myla nádobí a tatínek šel pro něco do sklepa, obvykle pro mléko. (za celé ty roky jsme nikdy nepojali podezření, pro jaké mléko to šel, když ho nikdy nepřinesl… a proč zrovna po večeři:D) V tu chvíli se obvykle na zahrádce objevovalo zlaté prasátko, aneb náš tatínek svítící baterkou do různých houští. Myslím že snad kdysi i přímo houštím probíhal a dupal, ale to mi možná pracovala fantazie, neb se k tomu nikdy nepřiznal.
Když už tedy ustal náš jásot a tatínek posbíral zbytky důstojnosti, šel nosit dárečky. To jsme samozřejmě nevěděli, byli jsme zavření v pokoji. On se s tím asi poměrně natahal, jelikož je nosil ze sklepa až do horního patra obýváku, tedy dvě patra po schodech – a to ještě v tempu, abychom neztratili trpělivost a nešli hledat Ježíška na vlastní pěst.
Když se konečně zazvonilo zvonečkem, vylítli jsme jak neřízené střely z pokojíků. A pak se pár minut jen kochali se zatajeným dechem – mělo to zase jiné čarokrásno, když byly okolo prskavky, tma…a plno balíčků, slibujících velká překvapení. Každý z nás měl u stromečku úlohu. Jeden vybíral dárky druhý podával, třetí jim stříhal mašle. A ten poslední rozbaloval. Vždycky se jeden dárek vzal, stříhnul a podal majiteli. Dokud si ten člověk svůj dáreček neprohlídnul, nepotěšil se s ním a Ježíškovi nepoděkoval, další dárek nikdo netahal z pod stromečku. Všichni se radovali s obdarovaným. Takto jsme tedy zvládli trávit čas u stromečku i dvě hodiny. Byly to krásné chvilky a většinou už u nich bylo i ono cukroví a večerní pohádka. Po tom všem jsme si povídali, sledovali pohádky, a těšili se na další dny, kdy se do sytosti potěšíme s dárečky.
Musím přiznat, že při psaní mi ukápla nejedna slza. Vám to určitě nebude připadat tak krásně osobní jako mně, ale měli jsme doma nádherné Vánoce. Samozřejmě v nich byly i okamžiky, kdy táta běhal s foťákem a všem nám tím působil osypky, nebo padl nějaký ten mámin lepanec za protesty u jídla či za nevhodné chování u stolu…Ale to jsou banality a musím říct, že opravdu ani jedny Vánoce jsme neměli pokažené.
Co se týká Vánoc aktuálně, když už máme s manželem vlastní Vánoce a trávíme je doma ve čtyřech, (ano, i pan pes se účastní) snažím se držet všechno v podobném duchu, jako jsme to měli my doma. Jediný rozdíl je, že je Adámek ještě malinký, takže si to kouzlo Vánoc neužívá v takové míře a my nemusíme dělat ani prasátko, ani se tolik snažit něco tajit. Ale věřím, že jednou tu krásu objeví a bude mít ze stromečku a z celého dne stejnou radost, jako mám každým rokem i já.
Doufám, že jste u článku neusnuli - jak tak koukám, je to poměrně dlouhé:D Chtěla jsem se víc rozepsat i o našich Vánocích aktuálně, ale asi si to nechám na později, protože to už by bylo opravdu nekonečné... Zbývá mi jen Vám popřát, ať si vaše vánoční dny a Štědrý den i večer užijete stejně tak, jako my, ať vás nic ve zlém nepřekvapí (třeba nějaký ten připálený řízek:D) a kdyby ano, ať vám to nepokazí krásné okamžiky s vašimi nejbližšími.
Co víc dodat! Užijte si zbytek dnů s Ambasadorkami a pokud najdete chviličku, podělit se s ostatními o vaše Vánoce, napište mi sem do komentářů, jak to máte u vás, které zvyky dodržujete, co byste rádi zavedli a co máte na Štědrém dni nejraději=)
Odměna v podobě spousty srdíček vás jistě nemine:-*
Irča & Baby Dove
#vanoce_s_ambasadorkami
#babydove
#skutecnemamy
Jídlo je pro většinu z nás nedílnou součástí vánočních svátků, mnoho z nás se drží tradičních receptů a postupů a vzpomínky na Vánoce máme tak pevně s jídlem spojené, že jen vůně některého z nich v nás vyvolá vánoční náladu. Pojďme se společně podívat na to, jak to bylo dříve a kdy a jak se dnešní tradiční vánoční menu zrodilo.
Adventní půst
Štědrému dni předchází adventní půst. V průběhu staletí se měnil termín zahájení půstu (trval dokonce 8 týdnů, dnes „pouze“ 4 adventní týdny), ale jeho smysl i pravidla byla a jsou v zásadě stejná. Jde hlavně o zjednodušení a omezení jídelníčku, zejména o zákaz konzumace masa a alkoholu a odepření si dobrot, což byl dříve například med, zavařeniny a ořechy. Naopak postním jídlem byly a jsou ryby, které dnes vidíme hlavně na štědrovečerním stole. Střídmý jídelníček měl věřící přivést více k vnitřnímu rozjímání a myšlenkám o Bohu. Advent a tím tedy i půst končí západem slunce na Štědrý večer. Co si tedy dopřát po skončení půstu? Podívejme se na proměny vánočních jídel v Česku v průběhu času a třeba se inspirujeme
Vánoční tabule v minulosti
Venkované a prostí lidé po staletí udržovali původní tradici štědrovečerního stolování i jídelníčku, kdy se na stole mělo objevit zejména to nejlepší, co se v uplynulém roce podařilo vypěstovat, což mělo zajistit blahobyt i v dalším roce. V mnoha rodinách začínala hostina podáváním kousku chleba s medem jako symbolu eucharistie. U stolu samotného se také objevovala symbolika. V některých oblastech bylo zvykem svazovat dřevěné nohy stolu řetězem či rozkrajovat jablka na počet dílků strávníků, kteří je pak společně snědli. Oboje mělo vyjadřovat myšlenku soudržnosti stolovníků, svázanosti a přání návratu všech zúčastněných v plném počtu i příští rok. Nebylo výjimečné, že se v domácnostech zemědělců objevovalo pod stolem rozložené obilí, nebo alespoň zrna pod ubrusem, čímž chtěl hospodář zajistit úrodu v příštím roce. V průběhu 19. stol. se měnily symboly plodnosti, a proto se později na stůl pokládaly třeba i peníze. Na štědrovečerní tabuli se objevovaly všechny plodiny, které byly součástí úrody ať už v čerstvé podobě, či zpracované v nějaké pochutiny. Zpravidla nesmělo chybět červené krásně naleštěné jablko, jako symbol plodnosti, a také ořechy, které byly chápany jako plodina signalizující svým množstvím bohatství.
Po kousku chleba s medem se podávala polévka, tradiční se vařila z luštěnin - čočky a hlavně hrachu. Typy hlavních jídel měly krajové varianty. Na Valašsku se dlouho v jídelníčku držela pohanková kaše, jinde kaše jáhelná s medem. Častým hlavním jídlem byl nákyp s příměsí hub v Podkrkonoší zvaný hubník, ve středních Čechách kuba. V Polabí zůstaly na dlouhou dobu na jídelníčku tzv. peciválky -speciální pečivo polévané švestkovou omáčkou, jinde sirupem a máslem. I přes krajové odlišnosti byla všude jedna věc společná - nejedlo se maso. Tradiční podoba jídelníčku se ve vesnickém prostředí udržela obvykle až do 20.století.
Ve 20.století si měšťané při odpolední procházce před večeří dopřávali v lahůdkářstvích a restauracích šneky, kteří jsou postním jídlem a strávníci tak stále měli šanci vidět „zlaté prasátko“.
Za první republiky se také zrodila tradice kapra, kterou Češi převzali z Vídně, protože v důsledku rozvoje rybníkářství byly ryby hojné a levné. Dnes se nejčastěji připravuje smažený kapr, ale v dřívějších dobách se podával zejména kapr namodro, tedy vařený s octem či bílým vínem a kořenovou zeleninou, nebo načerno, který je vařený a podávaný s hustou sladkokyselou omáčkou ze sušených švestek, rozinek, perníku a černého piva či červeného vína. Mimochodem nejstarší dochovaný recept na kapra je z roku 1810 a trval tři dny. Kapr se pekl v omáčce z dušené cibule, kořenové zeleniny, mandlí, rozinek, povidel a sladkého piva se sušenými švestkami, ořechy a strouhaným perníkem. Podával se s vánočkou či šiškami, později s knedlíky. Tento recept však postupně kvůli své složité přípravě z jídelníčku zmizel a do české kuchyně přišel z Rakouska zmiňovaný kapr smažený. Dnes tradiční bramborový salát se v české kuchyni objevuje až někdy během 2. světové války, jeho původ tkví zřejmě v ruské kuchyni.
Významným pozůstatkem tradic z 19. století je vánočka. Z kynutého těsta pletená sladká velká houska, dříve známá i jako štědrovnice, posypaná mandlemi, plněná rozinkami, byla v minulosti považovaná nejen za velmi důležitou součást štědrovečerního jídelníčku, ale i celých Vánoc. Krajově se vytvářel také tzv. vrkoč, jehož základem byly pečené pletence z kynutého těsta, spojované hůlkami s navlečenými sladkostmi, sušeným ovocem a čerstvými jablky. Vrkoče byly různých tvarů a užívaly se k různým příležitostem od Mikuláše, přes Vánoce, Nový rok až po Masopust. O vrkoči se např. zmiňovala Božena Němcová i další klasici české literatury. Vrkoče byly někdy objektem nadílky, jako např. Mikulášský vrkoč, nebo Vrkoč pro královnu dlouhé noci.
Vánoční tabule v současnosti
Současnou tradicí je podávat jako předkrm polévku, ve třetině domácností je to polévka rybí. Kdo neholduje rybám, volí jinou polévku, nejčastěji zelňačku, houbovou anebo čočkovou polévku, která je mimo jiné i tradičním novoročním pokrmem. Za tradiční hlavní jídlo nyní považujeme smaženého kapra, a to více na Moravě, naopak v Čechách vítězí smažený řízek. K oběma variantám se však tradičně podává jako příloha bramborový salát. Rodinné recepty na salát jsou velmi rozmanité, základ tvoří brambory, petržel, celer, mrkev, hrášek, cibule a kyselé okurky, to vše spojené majonézou, avšak mohou se do něj přidávat též např. vejce, salám, šunka či sýr. Za určitý zvláštní fenomén můžeme považovat severovýchodní Čechy, kde si při sváteční večeři spousta lidí ráda pochutná na klobáse či jiné uzenině, což je velmi časté například v Německu.
Další vánoční dny, tedy první svátek vánoční a den sv. Štěpána (25. a 26. prosince), už nemají tak obřadní charakter jako Štědrý den. Skladbu a výběr jídel pro tyto dny ovlivňují zejména krajové a rodinné zvyklosti. Na den sv. Štěpána se obvykle podává pečený krocan, husa anebo kachna, případně pokrmy z jiných druhů masa.
A jak to máme s vánoční tabulí u nás doma?
S mužem spolu trávíme Štědrý den od prvního roku, kdy jsme spolu (takže letos nás čekají už 9.společné Vánoce) a štědrovečerní jídlo u nás prošlo určitým vývojem
První rok trval můj muž na tom, že musíme mít kapra a salát. On je totiž na kapra od mala zvyklý a chutná mu. U mých rodičů se naopak kapr nikdy nedělal, protože můj táta nemá ryby rád a překoná se pouze výjimečně, když mu máma připraví filé (ale pozor, filé se u našich dělá na vepřovém sádle, aby to pořádně chutnalo 
). Takže já mívala od mala smažený řízek. Dokonce jsem až do dospělosti úspěšně bojkotovala bramborový salát no a když už jel friťák, tak jsem k řízku dostávala hranolky, vlastně taková skoro až fastfoodová verze večeře, no já byla jako dítě moc spokojená 
Tak si asi umíte představit moje nadšení, když muž trval na kapru se salátem. No říkala jsem si, že je to tradice, že to se o Vánocích má, tak jsem se „obětovala“. A jako kapr mi fakt hrozně nechutná! Nehledě na to, že první dva roky muž koupil živého kapra, doma se ho snažil zabít, což byla scéna jako z nějaké komedie, a pak jsme ho celého vůbec nesnědli, i když se manžel fakt snažil a měl jej i ke snídani. No a mně po těch pár pokusech došlo, že si tu nejslavnostnější večeři v roce nechci odbýt z povinnosti s jídlem, které mi nechutná. A tak posledních několik let různě střídám ryby, někdy mi manžel připravil pstruha, lososa, naposledy candáta. A letos jsem si namyslela mušle sv.Jakuba (a můj muž je Jakub, takže je potěšen
). A protože i Maximek už si pochutnává na normálním jídle, tak ten asi dostane lososa. No jako sen každé hospodyňky, chystat pro tři lidi tři různé hlavní chody, že? Muž totiž tvrdošíjně zůstává u smaženého kapra 
Ale aspoň ten jeho salát tedy jím, když ho každoročně připravuje asi 4 kila a hrozně se na něj už od listopadu těší a samozřejmě mu jej chválím, když jsem mu to zhatila s kaprem, tak aspoň ten salát mě naučil (jednou ročně) jíst 
Ať už u vás doma držíte tradiční pokrmy nebo ne, hlavně si to společné hodování užijte, vychutnejte si nejen dobroty, ale hlavně blízkost s rodinou a čas s těmi, které máte rádi. Krásné Vánoce a spokojená bříška vám přeje Monika & Maximek s Fisher Price
#vanoce_s_ambasadorkami
#dny_s_ambasadorkami
#fisherprice
Zdroje:
https://regina.rozhlas.cz/adventni-pust-7347887
https://www.lidovky.cz/relax/dobra-chut/sneci-patri-v-cesku-k-tradici-co-ji-o-vanocich-milovnici-dobreho-jidla.A101217_163013_dobra-chut_glu
https://www.svet-zdravi.cz/clanky/ceske-tradicni-vanoce-co-se-jedlo-drive-a-co-jime-dnes
https://byznys.ihned.cz/c1-39593530-tradicni-vanocni-tabule-na-morave-jeste-kapr-ale-cesi-ted-maji-radsi-rizek
Diplomová práce České a moravské vánoční tradice:
https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120046765
Všem vám moc děkuji za zapojení do soutěže a krásné příspěvky. I já si ráda zavzpomínala na populární hračky našeho dětsví a několikrát jsem si řekla "no jó, přesně tohle jsem taky chtěla"
A myslím, že mnohé jsme si uvědomily, že někdy chce dítě věc, která může rodičům připadat absolutně zbytečná a nesmyslná, ale když se to přání splní, může to být krásná vzpomínka na celý život 
A teď už tedy k vyhlášení vítězů, na které jistě netrpělivě čekáte. Tentokrát jsme losovali pomocí generátoru náhodných čísel, správných soutěžních příspěvků bylo dohromady 108 a nám stačilo vybrat dvě čísla, pro pejska padlo neuvěřitelné číslo 1 (přestože jsem si myslela, že jednička snad nikdy nepadne
) a pro pejskovu sestřičku číslo 28. Takže tramtadadá vyhlašujeme, že výhercem pejska je @adys92 a výherce pejskovy sestřičky je @bettynka26 !!! Moc gratuluji, doufám, že hračky budou dělat vašim prckům radost a že se z nich stanou skvělí kamarádi 
V novém roce určitě připravíme další soutěže, takže kdo nevyhrál, může zkusit štěstí zase příště. Všem vám přeji za sebe, Maximka i za Fisher Price krásné Vánoce, ať mají vaši nejbližší radost z dárků a vy ať máte radost z jejich radosti (ale nějaký super dárek ať najdete pod stromečkem i vy
).
Veselé Vánoce, Monika a #fisherprice
#vanoce_fisherprice
To vám byl den. Kdy jsem málem porazila strop jak jsem jasala, že mi to testování vyšlo
A to tě balíček přišel na můj svátek už byl jen takový milý bonus
ten den když jsem balík dostala, u nás byla zrovna návštěva a všichni odcházeli, jak říká jedno pořekadlo "všemi mastmi mazaní" 🤭
Moje mamka je velmi náročná testerka a obdržela jedno balení... Říkámjí "A koukej mazat", během testování jsem ji musela ještě dolívat
na rukou má pár pigmentových skvrn, ale hlavně na tvářích. Na to Bi-oil prý moc nezabral, ale jak se tak v něm "koupala" a mazala se od hlavy až k patě, tak zjistila, že staré jizvicky blednou. Jediné kde Bi-Oil nesnesla byl obličej. Ale strie už nějaký ten pátek staré po mě a bratrovi na bříšku Pr krásně zesvetlaly. Naše další návštěvy vypadaly asi pro nezasvecene komicky, když jsme na sebe valili pupky, stehna, boky 
🤭
Z aplikace Bi-Oil už se stal takový rituál,protože úžasně voní. Co mě hodně překvapilo, tak jak se dobře rozetre a rychle vsákne! Jsem jedna z těch, co jim tebou zuby u té představy jak se namažete a přilepí se na vás noční košile\pižamo.
Pak jsme udělali radost Bi-Oilem švagrové, která čeká miminko. A je to takový strizlik, co váží snad 50kg i s postelí 🤭. A maže prý poctivě "jak vzteklá" a za chvilku už budeme mít miminko na světě a stále ani jedna prasklinka! Takže spokojenost veliká!
️
Mazaní neušla ani naše mrňavá. Od malička má světlý flicek na pacce, kde chybí pigment. Tam bohužel Bi-Oil nezafungoval, ale krásně vyhladil jizvu na koleni z první procházky s tatínkem
️
Tatínka se mi nepovedlo úplně zapojit do testování, ale jednou ho bolely záda a chtěl masáž. Měl ji mít, tak jsem mu na záda dala Bi-Oil... A šlo to jak po másle
🤭
a hlavně tedy říkal, že moc hezky voní a jestli to z něj necítí zítra chlapi v práci, aby se mu nesmali 
No typické.
Co se tedy týče mě, já jsem spokojená s vůní, s vsakavostí, jizvu starou, vystouplou a hrbolatou z dětství Bi-Oil zatím neodstraní, ale rozhodně mi přijde, že je mnohem více plochá a poddajná. Není tak vystouplá. U jizvy po Ss rozhodně ke změně došlo! Je světlejší, měkčí a hlavně nesvědí. Foto pro porovnání kde na břiše je 15let stará jizva po slepaku a druhá po cs a na stehnech a bocích strie také krásně zesvětlaly.
Trošku jsem také zašpionila o ceně v obchodě (fotka z DM) a na blogu vyzvala k diskuzi nad tím zda je to moc nebo ne? Vyšlo mi z toho, že cena z fotky je pro někoho hodně, někdo číhá až bude zdarma v příloze časopisu, někdo i obhajoval, že cena je akurátní. A já si myslím... Budou Vánoce... A kolikrát mi přijde že už si nevíme co dát... Tak proč ne 425 ml oleje jako dárek za 400?
Takže závěrem jak to shrnout? Ano nebo ne? Určitě ano! #test_bioil2 #recenze
"Bude probíhat testování Bi Oil..."
Tak jo, tak já to teda zkusím, řekla jsem si. A ono to vyšlo! Paráda!
Jednoho krásného odpoledne u nás zazvonil pošťák, že má balíček. Celá natěšená jsem běžela že chodů, div jsem si nezlámala všechny končetiny!! Joooo, je to tady. Hned jak jsem rozbalila balíček, namazala jsem břicho a každou chvíli jsem chodila koukat do zrcadla, jestli už se něco změnilo.
Babička celá nadšená si odvezla jeden olejíček domu. "No to tak krásně voní!", volala mi celá nadšená. A měla naprostou pravdu. Jeho vůně je opravdu úžasná. A jako třetí jsem mazala jizvu na ruce naší malé Áně. Jednoho krásného dne spadla v lese a škrábla se o klacek do ruky. Jizvička, i když byla malinká, byla opravdu viditelná a nehezká. Ale díky Bi-Oilu, jako by tam snad nikdy nebyla.
Babička používala Bi-Oil na obličej. A je nadšená a prý jestli ji chceme udělat radost a koupit ji dárek k narozeninám , který si přeje a využije, tak nový Bi-Oil
Bohužel fotky babičky obličeje nemám. Ale i když babička tvrdí, že její "stařecké skvrny", jak jim říká, zmizely, já bych řekla že úplně nezmizely, stále tam jsou, ale ne tak nápadné.
A já se mazala od hlavy až k patě. A když říkám od hlavy, tak myslim od hlavy. Protože Bi-Oil jako maska na vlasy, to je něco naprosto úžasného. Vlásky jemné, lesklé, no paráda
Ale mazala jsem hlavně bříško, které po 2 těhotenstvích jsem měla, a stále mám, samou strii.
Nikdy jsem neočekávala , že mi strie zmizí úplně, to ne. Ale díky Bi-Oilu jsou světlé, jemné. Měla jsem strie opravdu hluboké a teď? Ano, není to úplná rovinka, ale s tím co to bylo před tím se to absolutně nedá srovnávat
Fotky bříška před a po. Jsou bez filtrů, bez jakýchkoliv úprav.
Takže, co tak ještě říci na závěr?
Asi jen to, že nemůžete očekávat, že když mě, Marušce a Růženě od naproti pomohl, pomůže i vám. Opravdu je to individuální. Ale myslim si, že za zkoušku to stojí. No ne?
My určitě budeme v mazání nadále pokračovat. I moje máma, po tom co viděla naše výsledky, se rozhodla si Bi-Oil koupit. Takže mazání zdar a jizvám a striím nazdar 
#test_bioil2 #recenze
I mně se poštěstilo a byla jsem vybrána na testování tolik chváleného Bi-Oilu. Byla jsem na něj hodně zvědavá, zda je opravdu tak výjimečný a jiný než ostatní olejíčky, krémy, vazelíny atd. Kurýr mi jej přivezl jen pár hodin před naším odletem na dovolenou a tak s námi mohl vyrazit i on. Spolu se mnou ho testovala naše čtyřletá dcera a moje maminka.
Moje maminka
Mamince zůstala po autonehodě z mládí jizva od úst až k uchu. Tudíž bylo jasné, na která místa se s Bio-Oilem zaměří. Nejprve ho zkusila na celý obličej, to ji ale nevyhovovalo. Dle jejích slov byl na ní až moc mastný. Pokračovala tedy v mazání jen jizvy. Bi-Oil pro ni měl velmi příjemnou parfemaci a po třech měsících testování ji cca 26 let stará jizva příjde vyhlazenější a jemnější.
Čtyřletá dcera
U dcery bylo taky hned jasné, kde olej použijeme. Na pravém líčku má celkem hlubokou jizvičku po neštovici a jednu menší na krku zepředu. Mazat se nechala bez remcání a ani vůně ji nevadila. Jizvičce na tváři jsem moc šancí nedávala ale Bi-Oil mě opravdu překvapil. Ďolíček po neštovici jakoby vyplnil, není tak hluboký jak byl na začátku testování. Jizvičku na krku, zjemnil a vyhladil.
Nakonec já
U mě bylo celkem těžké vybrat, kde všude si jej budu mazat, nejraději bych se v něm okoupala celá. Zkusila jsem tedy dvě jizvičky na tváři od neštovic, tam jsem žádnou změnu nezaznamenala. Dále zábal na vlasy, kde ve výsledku taky nic poznat nebylo. A nakonec jsem si mazala strie na bříšku a bocích. Tam už změny vidím, strie jsou jemnější, méně viditelné a celkově je pokožka hezky hydratovaná.
Závěrem
Bi-Oil bych rozhodně doporučila všem věkovým kategoriím, a taky lidem které trápí jak strie tak různé druhy jizev. Umí zázraky na počkání a to se vyplatí
#test_bioil2 a #recenze
Zajímá vás, čím se v programu VašeVýživné.cz zabýváme? Teď si to můžete každý měsíc přečíst v dopise, který má kolegyně Iveta každý měsíc posílá odběratelům našeho newsletteru.
Krásný den všem čtenářům!
Vzhledem k tomu, že se jedná o poslední předvánoční dopis, ráda bych Vám na úvod popřála příjemně strávené Vánoce a úspěšný start nového roku.
Máme před sebou další rok. Doufám, že bude plný změn, které co nejvíce pomohou rodičům samoživitelům. Pokud se podíváme na plány z resortu MPSV, které je pro naši oblast a rodiče nejvíce stěžejní, tak si myslím, že by mohl být alespoň pro některé z nás lepším, než ten, který nám nyní končí.
) štěstí. Vláda schválila navýšení rodičovského příspěvku, a to o 80 000 Kč. Spolu s rodičovskou roste i minimální mzda. Ta se v roce 2019 navyšuje o 1 150 Kč, tedy na 13 350 Kč.
Rok 2019 by měl být nadějný zejména pro ty, kteří plánují rodinu a budou přivádět na svět uzlíčky (ukřičeného
Neutichá ani debata kolem zálohovaného výživného, které se stále řeší nejen ve vládě, ale také ve všech médiích. V prvním kvartálu nového roku by měl být hotov vládní návrh. V zákoně by se dle sdělení mělo počítat nejen s finanční pomocírodičům, jimž bývalý partner či partnerka neplatí na děti alimenty, ale také se zlepšením vymahatelnosti.
Dále se řeší podpora dětských skupin, která by přinesla lepší možnosti pro pracující rodiče dětí do 4 let. Kromě toho by mělo dojít i k podpoření částečných úvazků.
Všechna sdělení, která se k nám z vlády dostávají, mě velmi těší. Pokud vše bude tak, jak je navrhováno a slibováno, rodiče i děti získají více příležitostí a možností pro lepší a kvalitnější život.
A co nového u nás?
Opět jsem se trošku rozrostli o nové kolegy, se kterými se můžete setkat na telefonu, chatu, e-mailu a sociálních sítích. Všechny členy našeho týmu si můžete prohlédnout na webových stránkách v sekci O nás.
Stále se snažíme co nejrychleji vyřizovat všechny Vaše telefonáty a zkracovat čekací doby na lince. Za poslední měsíc se počet vyřízených telefonických konzultací zvýšil o 20 %.
Naším cílem je mít možnost mluvit s každým z Vás. Chceme Vám být v náročných životních situacích oporou, a to nejen při vymáhání výživného, ale i při Vašich každodenních trápeních. Díky Vám víme, že naše bezplatná linka dává smysl.
Uteklo to jako voda... Ani bych neřekla, jak dlouho už mě Bi-Oil provází... Nebo možná naopak mám dojem, jakoby se mnou byl odjakživa.
11. září dorazil balíček a já poprvé odšroubovala uzávěr a nasála vůni... A bylo to a přišlo to.. Byla to láska na od první chvíle. Vůně mě obklopila a okouzlila a já se jí stále nemůžu nabažit.
Dcera a její jizvičky
Co si budeme povídat.. Když jsou dítěti necelé 2 roky pády a karamboly jsou na denním pořádku a když je ještě k tomu léto, je to pěkná divočina a tak, na začátku září byla její kolena samý škrábanec a ďolík a taky jeden skvělý šrám na čele u kterého jsem si moc přála, aby se hezky zahojil, protože přeci jen je to holčička... Bi-Oil nezklamal a již koncem září bylo všechno pryč, na čele není po šrámu ani památka...
Maminka a suchá kůže v obličeji
Moje maminka, stejně jako já, bojuje roky se suchou (exematickou) pokožkou v obličeji. Konkrétně v okolí nosu a čela... A tak jsem právě jí nabídla možnost testovat Bi-Oil spolu s námi. Bi-Oil se u ní v koupelně zabydlel a i bez dotazování vidím v jejím obličeji velké změny. A vidím ke také proto, že stejné se odehrávají v tom mém... Suchá kůže si sbalila kufr a s sebou si odvedla i zarudnutí a pálení kůže a je to opravdu skvělý pocit, který obě dvě sdílíme s nadšením.
Těhotenské bříško
Mé těhotenství je nyní téměř v samém závěru, takže jsem měla možnost Bi-Oil testovat v době největšího růstu bříška. Jednak jsem se zaměřila na jednu větší strii z prvního těhotenství, která se mi udělala až během porodu těsně nad pupikem. Soustředila jsem se na ni a mazala ji a musím uznat, že se velmi stáhla a vybledla (viz foto), nicméně a narůstajícím bříškem se v průběhu znovu rozjela, nicméně již teď vím, že po druhém porodu ji zase budu mazat s velkou nadějí, že se opět bude ztrácet...
Mno a pak jsem se rozhodla, že když testovat, tak pořádně... A začala jsem levou půlku břicha mazat Bi-Oilem a pravou jiným přípravkem proti střílím. Výsledek bych řekla je velmi znát. Část břicha, která byla ošetřována Bi-Oilem je ve výrazně lepším stavu, než ta druhá a tohle myslím mluví za vše....
Další využití Bi-Oilu
A ještě pár tipů v bodech, na co se ještě Bi-Oil osvědčil
- suchá kůže na chodidlech
- suchá kůže na rukou
- hydratace celého těla po koupeli
- pár kapek do koupele pro hydrataci a vůni
- zábal na vlasy
A co bude dál?
Bi-Oil rozhodně nadále zůstává součástí mé kosmetické výbavy a už je připravený i na cestu do porodnice.
#test_bioil2
#recenze