• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
Novinky
andos
6. pro 2017
Opět po roce.... *Vánoce 2017* 45 fotek 1 nová fotka
jurakovi
Dnes v 09:20
200 dnu do porodu :hearts:️ 12tt :hearts:️ Uplne jsem zapomela, jak vypadam namalovana :joy:
Zobraz celou zprávu
(1 fotka)
konik_testuje
Dnes v 09:15 Čtené 638x vybrali jsme

Zítřek začíná už dnes večer! A vaše pleť si speciální péči žádá nejen ráno, ale především předtím, než ulehnete do postele. Noc je ideální pro přípravu pleti na nový den. Vichy vám představuje Slow Âge v podobě nočního krému, který můžete spolu s námi otestovat i vy. A navíc v předpremiéře!

Co testujeme

Slow Âge noční je přírodně zbarvený gelový krém, který se snadno vstřebává do pokožky. Obsahuje aktivní antioxidační látky proti stárnutí pleti: Resveratrol a Baikalín. V laboratořích Vichy zjistili, že Resveratrol není pouze jedním z nejúčinnějších antioxidantů, navíc také stimuluje mitochondrie, které zajišťují buněčné dýchání. Díky tomu pak pleť získává zdravý jas. A aby toho nebylo málo, Resveratrol pomáhá pleti bojovat i s dopady stresu a znečištění tím, že stimuluje její přirozenou obranu. Toto koncentrované složení doplňuje ještě antioxidant Baikalín, který působí v synergii s Resveratrolem a přispívá svým vyhlazujícím účinkem.

Slow Âge noční krém má neobvyklý vzhled: sytě hnědá barva připomíná lékárenské masti z dob dávno minulých. Svěží textura snadno proniká do pleti a má rostlinnou, až téměř medicínskou, vůni. Pozvolná noční cesta vaší pleti za okysličením a regenerací tak může klidně začít.

Slow Âge v průběhu noci pleť vyhlazuje a zlepšuje obnovu bariéry pokožky. Pleť budete mít ráno po probuzení plně rozjasněnou a hydratovanou, protože krém ji během noci okysličí a obnoví. Noc po noci se bude zlepšovat proces obnovy vaší pleti a linky budou krásně hladké.

Filozofie řady Slow Âge je založena na výzkumu, který prokázal, že 80 % stárnutí pleti je zapříčiněno vlivem okolního prostředí a životním stylem. V důsledku těchto faktorů pleť stárne mnohem rychleji.

Koho hledáme

Hledáme 12 stylových žen, které chtějí jako první vyzkoušet novinku značky Vichy na své pleti, která žádá odpočinek, výživu, projasnění a zpomalení známek stárnutí pleti. Ženy, které hledáme, by měly vědět, co od kosmetiky žádají, měly by znát typ své pleti a její rozmary a měly by být starší 30 let.

No není to jen o věku a pleti. Ženy, které budou vybrány na testování, by měly umět dobře a poutavě psát, fotografovat a mít cit pro vizuální obsah.

Jak se zapojit

Do možnosti testovat Slow Âge noční se zapojíte napsáním komentáře pod tento článek. Komentář musí obsahovat váš věk, popis vaší pleti a krátké představení vaší osoby. Do komentáře také uveďte, co očekáváte od ideálního nočního krému. Komentáře, které nebudou obsahovat tyto informace, nebudou zařazeny do finálního výběru.

Čas na napsání komentáře máte do neděle 25. 2. 2018.

Těšíme se na vaše komentáře a držíme palce!

konik_testuje

#test_slowage2

Čti celý článek
redakce
Dnes v 09:08 Čtené 831x

„Moje těhotenství probíhalo krásně a přirozeně. Stejně tak jsem si představovala svůj porod. Z představy o klidném a silném osobním prožitku z příchodu našeho dítěte na svět mě bohužel vyvedl zdravotnický systém. Cítím, že mi byl můj porod ukraden.“

Lze traumatům předcházet?

Psychologická stránka porodních prožitků je stále zásadnější i pro odborníky, kteří čelí nárůstům porodních traumat. Odhadem 9 % žen trpí po porodu posttraumatickým stresovým syndromem. Ovšem ještě v devadesátých letech bylo i renomovanými vědci prohlašováno, že neexistuje vztah mezi emocionálním a fyzickým prožitkem ženy během a po porodu. 

Na základě informací, které o syndromu ukradeného porodu máme, je mylné se domnívat, že tímto traumatem utrpí ženy, které měly vyloženě komplikovaný porod či rodily císařským řezem. Stejně tak nelze tvrdit, že přirozený porod zaručí rodičce netraumatický zážitek. Například u žen, které si porod císařským řezem přály (z důvodu  strachu z porodního prožitku), může být naopak spouštěčem porodního traumatu právě pocit bezmoci a potřeba být lékařsky kontrolována z důvodu obav o své zdraví a život dítěte. 

Začínám rodit

„Několik dní před termínem porodu mi odešla hlenová zátka a druhý den jsem začala krvácet. 

Na příjmu v porodnici se veškerý můj strach začal zhmotňovat. Mezi sténáním rodící ženy na příjmu mi lékař oznámil,  že jsem zcela bez plodové vody. Dítě je v podstatě úplně na suchu a můj tlak je hrozně vysoký, takže mě dají na předporodní pokoj a během dopoledne se rozhodnou o dalším postupu.

Cítila jsem se rezignovaně a dokázala jsem si představit, že si i klidně nechám provést císařský řez. Hlavně ať je dcera v pořádku a co nejdříve se mnou. Ve strachu o to, co se bude dít, jsem musela vyplňovat již potřetí dokumentaci potřebnou k tomu, abych mohla porodit. Těhotenskou průkazku jsem totiž ve spěchu a stresu při odjezdu do porodnice zapomněla na botníku. Absence mé těhotenské průkazky vyvolala v místnosti doslova skandál a můj muž se pro ni musel okamžitě vrátit.“

Za okamžik vám řekneme, co se bude dít


„Na předporodním pokoji (hekárně) jsem bez jakékoliv informace o svém a dceřiném stavu strávila nejen celý den, ale i noc a následující dopoledne. S vědomím, že nemám plodovou vodu, jsem se strachovala, zda je miminko v pořádku. Neustále jsem apelovala na příchozí sestry, aby mi zavolaly nějakého lékaře, který mi řekne, co se děje. Vždy mi ale odpověděly, že lékaři mají hodně práce a není prostor na to, aby se se mnou setkali.

Vyslechla jsem si průběh porodů asi třiceti dětí - křik rodících žen v porodních boxech kolem, neustále svítící světlo. Stále jsem krvácela, stále jsem se dožadovala informací. Bála jsem se a byla jsem osamělá.

Konečně přišla mladá lékařka. Můj stav je dobrý, vody je dostatek, dcera je v pořádku, ovšem nesestupuje do porodních cest. Byla jsem vzápětí převezena na rizikové oddělení. Smířila jsem se se skutečností, že můj vysněný přirozený porod skončí nepřirozeným vyvoláním a zřejmě pro mě velmi bolestivě. Toužila jsem po tom, aby moje těhotenství konečně skončilo. Tu noc jsem po velmi dlouhé době spala klidným a hlubokým spánkem a ráno před vizitou jsem měla dobrou náladu a odhodlání.“

Dnes se narodí moje dcera

„Ranní vizita v čele s primářkou oddělení mi skutečně sdělila, že mi porod ihned vyvolají, jelikož tomu nic nebrání. Sama jsem se lekla své radostné reakce, ale skutečně se mi ulevilo. Již dnes budu mít dceru u sebe a všechno tím skončí. Byla jsem odhodlaná zvládnout naprosto cokoliv. Dostala jsem tabletku na vyvolání porodu. Při další kontrole mi bylo řečeno, že mě okamžitě vezou na porodní sál, jelikož se dobře a rychle otvírám.

Bez upozornění mi lékařka provedla hamiltonův hmat, který byl mimořádně bolestivý a prorazila mi plodovou vodu. Zdravotní sestře oznámila, že má do karty zapsat, že voda praskla spontánně. To mě trochu zarazilo a začala jsem být pozornější.

Dnes si uvědomuji, že přesně tenhle okamžik zapříčinil to, co se po zbytek porodu odehrávalo - měla jsem potřebu být neustále ve střehu, protože kdykoliv jsem se uvolnila, někdo mi provedl něco bolestivého a něco, co jsem nechtěla. Přesně to bránilo celému porodu v tom, aby probíhal přirozeně.“

Syndrom nepostupujícího porodu


„Na porodní sál mě museli odvézt na vozíku, protože už jsem nemohla chodit. Kontrakce byly velmi silné. Tam na mě už čekal muž, se kterým jsme byli konečně spolu a sami. Když jsem si lehla na porodní lůžko, toužila jsem mu hned říct, jak vše probíhá a co se děje. Do toho přiběhla porodní asistentka, která na nás hystericky křičela, že jí chybí nějaký z těch padesáti papírů, které jsme už asi třikrát vyplňovali.


Během následujících tří hodin byly kontrakce prakticky neustávající. Já během nich ztratila orientaci v čase a prostoru, jelikož jsem nebyla schopna změnit polohu a ani otevřít oči.

Při další prohlídce mi lékařka udělala další hamiltonův hmat. Následně mi byl nabídnut epidurál. To mě dle mých teoretických znalostí z knih přivedlo k myšlence, že jsem otevřená natolik, že přichází poslední porodní fáze a dle některých studií by epidurální anestezie mohla porod urychlit. Tak jsem, ačkoliv jsem to původně nechtěla, souhlasila.

Bylo mi oznámeno, že anesteziolog je na gynekologickém oddělení dnes první den. Muž bez výrazu v tváři a pozdravu mě s pomocí lékařky ohnul v pase a vyhodil manžela z porodního sálu. Snažila jsem se sdělit, že takto ohnutá nemohu dýchat. Byl to další důvod k nedůvěře v to, co se děje. Ale stále jsem byla odhodlaná přežít všechno.

Po zavedení epidurálu se mi hodně ulevilo, jelikož kontrakce zeslábly. Mohla jsem se dobře nadechnout a otevřít oči. Když jsem se vzpamatovala, viděla jsem, že to celé trvalo sedm hodin. Napila jsem se a snažila jsem si srovnat myšlenky, změnit polohu, promluvit s mužem, zeptat se sestry, jak porod probíhá. Sestra mi oznámila, že mi zavádí oxytocin, protože kontrakce ustaly. Sestra mi řekla, že se nemám bát, že to pomůže. V tu chvíli jsem si uvědomila, že všechno to, co jsem o zásazích do porodů četla, se mi právě stalo. Že všechny ty léky, které jsem během těch několika hodin dostala, mi způsobily totální otupění, neschopnost se hýbat a totální rezignaci mísící se se zlobou. Zlobou hlavně sama na sebe, že jsem to vše dopustila.


Ještě než se kontrakce začaly znovu pravidelně rozbíhat, přišla do pokoje lékařka, která mi rázným hlasem oznámila, že pokud budu takhle pokračovat, udělají mi císaře. Nechápala jsem, kde je chyba. Ona mi vysvětlila, že neumím dýchat a tak se moje dítě pokaždé, když při kontrakci lapám po dechu, dusí, což mi instruktážně ukazovala na monitoru. Snažila jsem se tedy dýchat dle toho, co mi ukazovala sestra a u toho pozorovat nabíhající číslíčka na monitoru. Po několika sekundách ale lékařka vykřikla, že už toho má dost a provede okamžitého císaře.


Než jsem se rozkoukala, sestra mi natahovala na nohy punčochy. Vrátil se zpátky anesteziolog. Klesla jsem hluboko do porodního lůžka, ze kterého se stal vozík na převoz na sál. Byla jsem odevzdaná.“

Akutní císařský řez

„Chlad a prudké světlo operačního sálu, dýchací maska. Byla jsem smířená s tím, že to nepřežiju. Věděla jsem ale, že je dcera v pořádku.

'Ježišimarja,' vykřikla lékařka krátce po oznámení své asistentce, že začíná operace. Lekla jsem se. Byla to přesně ta chvíle, kdy vám během mikrosekundy projede hlavou tisíce katastrofických scénářů včetně vlastní smrti. 

'Tady je teda tuku, to je hrozný.' Lékařka se s operačním týmem dělila o svůj dojem z mého právě rozříznutého břicha. Zřejmě tuším, co bude dnes doma vyprávět muži. Já jsem nedokázala porodit svou dceru, ona má legraci z toho, že jsem tlustá.“

Absence bondingu – narodila se mi?

„Narození mojí vysněné dcery se odehrálo s podivným pocitem houpnutí a ulevení páteři. Vyndali ze mě dvou a půl kilové stvoření, které místo na má prsa, jak jsem si přála, odnesli někam za roh. Slyšela jsem, jak tiše pláče, spíš kňučí jako štěňátko.

Věděla jsem alespoň, že je v pořádku.

Místo poporodní euforie a radosti, že jsem po tolika hodinách bolesti porodila holčičku, jsem další hodinu nehybně ležela na sále a čekala, až mě zašijí.


Dceru mi přinesla lékařka ukázat. Vypadala jinak, než jsem myslela. Nemohla jsem se jí dotknout, jelikož jsem měla všude hadičky a na tváři masku. Řekla mi, že je zcela v pořádku, má plné apgar skóre, nic jí nechybí. Hlas té pediatričky byl první hezká věc za celou dobu.“

Po porodu 

„Nemohla jsem mluvit, měla jsem hroznou žízeň, mohla jsem hýbat jen očima. A strašně mě bolelo břicho.

Myslela na mé nesplněné přání, že po porodu budu mít dceru na břiše. S mužem si ji budeme prohlížet, budeme poprvé spolu. Těšila jsem se na to, že pro něj budu statečná, že ocení, jak jsem přivedla na svět jeho dceru. 

Místo toho mi dceru přinesli asi po pěti hodinách přiložit, ale já jsem stále ještě nemohla ani zvednout ruce, abych ji pohladila nebo držela. Snažila jsem se ji pořádně prohlédnout. Byla tak malá, ale nemohla jsem udržet oči, bylo mi hrozně zle. 

Jako náhradu za okamžik, kdy jsem chtěla s mužem sdílet chvíli narození naší dcery, jsme si psali SMSky. V nich jsme každý s ohledem na toho druhého polykali své zklamání. Ukradli mi porod, ukradli mi chvíli, na kterou jsem čekala.


Ač jsem se snažila vyrovnat se situací, pořád jsem cítila, že jsem neporodila. Vztah k dceři jsem si budovala víc jak rok. Ačkoliv jsem se o ni dokázala dobře starat, až po tak dlouhé době jsem konečně začala cítit větší lásku a chvilky štěstí v její přítomnosti. Dny a noci jsem se ale zase trápila tím, že jsem špatná, protože necítím to, co bych měla. Než jsem se naučila si dceru užívat, byl jí rok pryč.“

Proč vzniká syndrom ukradeného porodu?

    • Doba bondingu byla zkrácena, nebo bonding vůbec neproběhl. Ideálně by měl bonding trvat alespoň jednu hodinu, tzv. „zlatá hodinka“.
    • Žena při dlouhém či bolestivém porodu získá pocit bezmoci.
    • Žena nabyde pocitu, že bez lékařské péče by sama neporodila a že nebyla u zrození svého dítěte samostatná.
    • Pokud z nějakého důvodu neproběhl porod tak, jak si přála. Například u jejího porodu nebyla osoba, kterou tam chtěla mít. Nebylo jí dopřáno rodit v poloze, jaká jí byla příjemná.
    • Častým spouštěčem nepohody bývá taky nějaký druh konfliktu s personálem porodnice.
    • Nedostatečná komunikace personálu k rodící ženě. Neupozornění předem na zákroky, které jí budou provedeny, často vede k pocitu bezcennosti, zneužití.

Projevy syndromu ukradeného porodu

Příznaky porodního traumatu se mohou dostavit okamžitě po porodu, nebo přijdou i po delší době. Některé ženy získají pocit selhání ještě v porodnici, jiné začnou zážitek analyzovat až v domácím prostředí - často až po šestinedělí, kdy žena zůstává s dítětem osamocená a má prostor více přemýšlet jak o porodu, tak o svém vztahu k dítěti.

  • Ženy často cítí pocit viny, že nebyly schopny porodit tak, jak si to představovaly.
  • Viní se z toho, že nebyly schopny ovládnout svoje projevy. A ačkoliv nechtěly, nechaly si dát léky proti bolesti.
  • Cítí pocit viny i ke svému dítěti, že ho nechaly samotné. Že s ním nemohly být po jeho narození.
  • Maminky si dokola přehrávají porodní zážitek a snaží se analyzovat, kde se udála chyba, která vedla ke komplikaci.
  • Žena často k dítěti necítí lásku, jakou očekávala. Časté jsou potíže s kojením, nedostatečnou tvorbou mléka. Žena si hledá vztah ke svému dítěti složitěji a třeba i několik měsíců.

Fyzické projevy traumatu přicházejí později

Často jsou to bolesti v oblasti jizev, které při porodu vznikly, bolesti pánevního dna. Bolest pochvy a hráze často cítí i ženy, které nerodily vaginálně.

Ženy, které porodily akutním císařským řezem (již ve fázi vypuzovací), mívají syndrom ukradeného porodu nejsilnější. Často jim zůstává pocit, že vlastně neporodily. Mívají stále pocit těhotenského břicha, nadýmání, tvrdnutí. I v důsledku přeříznutí bříšních svalů při operaci či poškození nervů v oblasti jizev jim zůstává velké břicho delší dobu.

Čti celý článek
ivuse20
Dnes v 08:51
Dneska mám první jízdy v autoškole. Sice už něco málo umím ale stejně na mě dopadla nervozita. Nejradši bych to zrušila :fearful: což by mi jen tak ale neproslo doma
Zobraz celou zprávu
seety
Dnes v 08:15
Dárek k prvním narozeninám pro prcka, který má vše po bráchovi.
Co tyhle houpačky? Máte? Jste spokojené? konkrétní značka?
A hlavně neskripou si pod tím děti prsty? To mě trochu děsí. Hrozně se mi líbí už dlouho, ale porad nevím, jestli najde využití.
Beru i další tipy na dárek, ale fakt snad už vše máme.
Zobraz celou zprávu
(3 fotky)
zzzzuuuuzzzziiii
Dnes v 08:05
Teď se naskytl termín rekvalifikačního kurzu tady v okolí. Pořád řeším, jestli kurz výživového poradenství má nějaký význam. Vím, že samotnou by mě to zajímalo kvůli stravování mého a mých dětí, vědět to víc do hloubky. Bavilo by mě radit lidem, nebo je to třeba i učit. Udělat si následně hlubší znalosti, příp. dodělat lektora... Ale něco jiného si to myslet a něco jiného, aby to tak opravdu bylo. Další co mě napadá je to účetnictví, dělala jsem to už na škole, dělám to teď trochu doma manželovi. Ale člověk se v tom lehce ztratí a čísla nejsou vždycky úplně oddechová záležitost. Bavila by mě i floristika, ale to pouze z pozice uplného laika. Nikdy jsem s tim neměla nic společného a přijde mi jestli nejsou už trochu stará na to začít se učit něco od začátku. Tak teď je otázka pro co se rozhodnout. A konečně udělat nějaký krok dopředu, protože už se v tom plácám tak dlouho a pořád nevím. Vždycky mě přepadne pro něco nadšení a pak zase depka a konec. Příjdu si uplně neschopná, uplně mimo po té mateřské, jak kdybych nic neuměla, nedokázala, nemám žadný seběvědomí. Já nevím čím to je, nikdy jsem takovéhle problémy neměla. Nejhorší je, že mi příjde, že mi nikdo nerozumí:frowning2:
Zobraz celou zprávu
kuchticka37
11. čer 2016
Recepty slané 68 fotek 1 nová fotka
leniiid
Dnes v 07:24
Holky kde najdu nebo jakou značku když chci podložku do sportaku... nejakou pěknou elegantní.. na fler jsem se divala a nic moc..
Zobraz celou zprávu
jesanek
7. led 2018
Moje šití v roce 2018 31 fotek 2 nové fotky
ladyhacek
Včera ve 22:24
Nějaké dobré duši děkuji za :two_hearts: vůbec nevím čím jsem si to zasloužila :slight_smile:. Je to milé. Děkuji
Zobraz celou zprávu
bartovaandrea
Zpráva byla změněna Včera ve 21:30
Dlouho jsem tu nebyla a takhle nám ty holčičky rostou :relaxed: Natálka 32m a Diana 10m :relaxed: jsou každá úplně jiná a občas je to na zblázneni, hlavně když se hádají a tahají o hračky, celej den :joy: . Ale pak přijde takováto chvilka a vše je zapomenuto :relaxed:
Zobraz celou zprávu
(1 fotka)
adenka84
27. dub 2017
"HUBNUTÍ" 84 fotek 4 nové fotky
ivis04
Včera v 19:37
Zobraz celou zprávu
(1 fotka)
byclairecz
Včera v 19:09
...pro další princeznu :cherry_blossom::heartpulse::cherry_blossom: #ootd #holcicka #ruzova #pink #outfit
Zobraz celou zprávu
(1 fotka)
chupavogel
Včera v 18:13
K narozeninam jsem si doprala krasny kryt :slight_smile: ja mam takovou radost :slight_smile:
Zobraz celou zprávu
(1 fotka)
monikaa_p
Včera v 18:05
Holky potrebuju radu pro kamarádku. Myslíte si,ze tam proběhla ovulace? Já v těch ovulacnich testech nejsem až tak zběhlá a dost z vás tady má víc děti tak třeba se v tom orientujete víc. Díky moc
Zobraz celou zprávu
(1 fotka)
eva_vachova
Zpráva byla změněna Včera v 18:04
Holky vy co ji používáte na opruzeniny nezdá se vám poslední dobou jiná? já ji mám hodně tekutou a nevoní tak přírodně po měsíčku ale spíš chemicky..a malému absolutně nepomáhá a vždy byla perfektní..
Zobraz celou zprávu
(1 fotka)
karinbortlik
3. pro 2017
Láli má tři ročky:kiss: 51 fotek 2 nové fotky
marima
Včera v 17:25
Holky, dcerku 5 let pobolívá břicho, vypadá to možná na křeče. Chvíli bolí, pak ne. Co jí mám dát?
Zobraz celou zprávu
luuucatko
Včera v 17:20
Ahoj holky, jsem 3 den po ET. Vim, že je to brzy na nejake zavery, ale od vcera mi střídavě vystreluje bolest do prave strany v podbřišku i do leve strany podbřišku. Vyloženě se kolikrát leknu jak to najednou bolestivě vystřelí a do vteřiny je to zase v poradku. Mam transferovanou morulku (4 denní). Je to normální? Měla jste to nektera podobně?
Zobraz celou zprávu
alenulle
Včera v 17:15
Děkuji za :hearts: bylo "semnou" celou dobu!
Zobraz celou zprávu
nikyselen
24. lis 2017
Pro naší bublinu :thought_balloon::female_sign: 35 fotek 4 nové fotky
purelove
Včera v 16:34
Kdyz jsem byla tehotna, chodila jsem se kochat postylkou,a neustale jsem si predstavovala,jake to bude, az tam bude lezet Tobik... Rikala jsem si, jaky asi bude, jak bude vypadat, jaky to bude pocit byt maminkou? Ted uz to vim, a nedokazu ani slovy popsat,jak krasne to je ...Jak stastni diky nemu s O.jsme, a jak moc ho milujeme...A kdyz spinka, beztak chodim 10x za minutu koukat do postylky, a ten pohled me nemuze nikdy omrzet :blue_heart:
Zobraz celou zprávu
(1 fotka)
klaraalucka
Včera v 16:18
Maminky. Nemam s temito boxy zatim zkusenost a chci vedet jestli zrovna tento box ma smysl. Mam doma skoro 8letou dceri ktere bych chtela dat k narozeninam a pak 18mesicni-ale ta by vyuzila asi az jako starsi. Zajima me jestli je to jeste dobre k necemu kupovat to 8lete dceri ktera uz skoro vsechno vi :slight_smile:
Zobraz celou zprávu
(1 fotka)
Strana
Předchozí Strana
Další