Dárečky ke třetím narozeninám kdyby potřeboval někdo inspiraci já osobně mám ráda hračky ke kterým jde přikupovat příslušenství nebo rozšíření takže jsme vybrali panenku Baby born starší sestřičku,vláčkodráhu a na doporučení tady Albi tužku a má tedy zatím velký úspěch ke všemu se dají kupovat doplňky takže nemusíme příště přemýšlet když bude potřeba menší darek
Skusili sme lahev Medela Calma pre dvojtydenni mimi a v navode pisu, ze ma tiect len ked saje. Neviem ci delame nieco spatne ale nam tecie dost, daleko viac nez ked sme davali hadickou cez malicek. Delame neco spatne nebo je ta lahev snad na reklamaci?
"Co tady děláte? Neříkala jste minule, že se uvidíme až na podzim?", zeptala se mě porodní asistentka Jitka po mém příchodu do porodnice před porodním pokojem. Odpověděla jsem jí popravdě, že mě ti dva uvnitř požádali narychlo a byli tak sympatičtí a milí, že se jim nedalo nevyhovět. Ona na to odvětila, že to je fakt, že je to krásný pár.
Jenže ještě něco stálo za tím, že jsem jim kývla na doprovod, a to, že jsme já i ta těhotná žena cítily, že naše setkání před porodem není náhodné a že nás to k sobě přitáhlo z nějakého důvodu, o kterém jsme předtím nevěděly, a který se odkryl až během porodu.
Velmi jsem zvažovala, zda s nimi do porodnice pojedu. Přece jen stále plně kojím a vím, jaké to bylo těžké, když jsem Mariánka opustila na 18 hodin kvůli jinému doprovodu před 6 týdny. Prsa se mi tehdy nalévaly k prasknutí a připomínaly mi, že moje místo je teď jinde. A je to tak. I přesto mi však něco říkalo, udělej to, podpoř je. A tak jsem pár dní odstříkávala mléko do mražáku a díky tomu, že mě Martin podržel a řekl, že s tím nemá problém jsem kývla. A jsem ráda, že jsem to udělala, ačkoliv jsem tentokrát strávila v porodnici ještě o hodinu déle, musela jsem odsávat, abych domů poslala Mariánkovi mléko po sousedce, kterou Martin požádal o extra cestu do Ostravy pro mlékopřevoz. I přesto, že všechny rozumné důvody hovořily pro to, abych tu práci nevzala.
Dala jsem na svou intuici a poskytla podporu tam, kde byla skutečně potřeba a ačkoliv porod nedopadl úplně podle přání ženy, neskončil ani porodním traumatem, a to vnímám jako jednu z nejdůležitějších náplní své práce.
A Martin to zvládl jako vždy úžasně a to, že mi umožnil odjet na tak dlouho pryč, musel vystoupit ze své komfortní zóny a zastat péči o děti, i o to plně kojené, vám dnes odhaluji proto, abyste věděli, že o partnerství a podpoře mezi mužem a ženou jen nepíšu, ale že tak to prostě doma máme skutečně. A že to tak může fungovat kdekoliv, protože my dva nejsme žádný úkaz. Jen si uvědomujeme, že se nám lépe žije, když si bezpodmínečně pomáháme. A že to jediné nás odlišuje od párů, které na to ještě nepřišly.
Prosim o rady,jak odnaucit triletaka spani s plenou?pres den v pohode,nema zadne nehody ,ale na poledni a vecerni spani ji stale ma.Nevim jak na to,dcera ze dne na den pleny nepotrebovala vubec.
Holky, co s tím? Před 4lety jsem byla na operaci křečových žil, ktrere se mi udělaly po druhem porodu. Bylo to fakt skarede, proto už šla jen operace.. Jsem znova těhotná 20tt a na stehne se mi děla toto..nohy celkové boli, hold je to zaprach..co s téma metlickama? Mám řešit na gynde nebo k zilnimu? Počítám s tím ze po porodu mě kudla nemine muže teď brát něco v tehu, aby se to nehorsilo? Hned jak se ochladí budu nosit punčochy.
Tak jsem se konečně dostala sepsat porod tečh našich kluků
Celé těhotenství bylo bez problému. Kdyby mě, tak rychle nerostlo bříško, tak ani nevím, že jsem těhotná Čekala jsem dvojvaječné kluky bi-bi (každý měl svůj vlastní domeček a placentu)
Pravdou je, že v 6 měsíci jsem měla břicho jako s prvorozenou před porodem, ale jinak to bylo těhoteství bez nevolnosti nebo jiných obtíží. Kluci prakticky celou dobu hlavičkama dolů. Jen se střídali kdo bude blíž k východu
12.2.2018 jsem byla na poslední kontrole u svého dokotra a ten mi dal žádanku na pátek (16.2.) do porodnce aby se domluvilo co bude Už mě nekontroloval délku čípku (14 před tím jsem měla čípek 5cm). Jediné co , tak jsem byla na prst otevřená.
15.2.2018 3:00 (to jsem byla přesně 37+4tt) jsem se probudila a nemohla jsem spát. Byla jsem vyspalá a plná energie. Otočila jsem se na druhý bok a v tu chvíli jsem cítila jak něco teče. Modlila jsem se za to, že jsem se jen počůrala, ale ne... po příchodu na wc bylo jasné, že mi praskla voda.
Vzbudila jsem manžela a seznámila ho se situací. Bolesti jsem žádné neměla, tak jsem mu řekla ať je v klidu, že se vysprchuji, zkontroluji věci a pak nějak pojedeme. Vyjížděli jsme cca půl čtvrté. V porodnici jsme byli ve 4. Tam mi sestřička řekla ať počkáme, že zrovna jednu rodičku přijímají. Tak jsme tam chodili a probírali jména. Výbraná jména byla David a Filip. Filip se manželovi moc nelíbil, tak jsme to ještě změnili na Matěje
V době čekání jsem začala cítit bolesti, ale nic dramatického. Sestřička mě vzala do vyšetřovny kde mě vyšetřila (otevřená na 2), začala natáčet monitor a vyplňovat se mnou sestreskou anamnézu. Sestřička mi řekla, že jsem málo otevřená a kontrakce nic moc, tak že asi pošlou manžela domů a zavolají ho až se bude něco dít Zde jsem byla asi 45min.
Pak jsem šla za doktorkou. Další série otázek (bolesti byly větši, musela jsem prodýchávat a hýbat) a UZ (při kterém mi odtekla velká dávka plodové vody a začaly už výživné kontrakce). Doktorka mě znovu vaginálně vyšetřila a řekla "Tak tatínka vemte sem, paní nejak spěchá a je na 6cm"
A mě jiná sestřička odvedla na porodní box (cca 5:30).
Nechala jsem si dát klasický klistýr (u prvního porodu mi to moc pomohlo a porod urychlil)
A teď to nebylo jinak. Na toaletě to začalo být velmi zajímavé a už jsem nepoznala co jsou kontrakce a co bolesti nutící na wc. Mezitím přišel manžel na box a koukal jak zničená lezu z wc
Napíchnutí flexily muselo být provedeno ve stoje, protože jsem nebyla schopná vylést na lehátko.
A pak bylo vše strašně rychlé. Hned jak mi sestra zalepila flexilu jsem měla neuvěřitelnou chuť tlačit. Řekla jsem to sestřičce. Hned mi jedna pomáhala (najednou tam byly dvě) na lehátko a druhá "chytala" plod A (Davídka) který vylezl ven úplně sám ani nevím jak. Čas narození 5:59 A už tam byla i doktorka a další sestřička (z dětského). Malého s tatínkem vzali na vážení, měření a vyšetření.
Mezitím mi jedna sestřička držela břicho a doktorka kontrolovala co druhý. Přišel hlavní lékař a ještě jedna sestřička s dětského co čekala na příchod druhého miminka.
Přišla jsem o kontrakce a, tak dr protrhla Béčku vodu jestli se to tím nerozjede. Stále nic a já si užívala chvilku klidu
Mezitím přišel manžel a oznámil míry Davídka 2450g 49cm.
Kontrakce stále nikde, tak jsme se shodli, že tomu pomůžeme a podali mi oxitocin. Bolesti se rychle rozjely a já 4-5x zatlačila a na svět 10min po bráchovi vyšel Matýsek (6:09).
Opět šli moji kluci na vážení a měření. Matýsek 2 570g 49cm.
Po porodu Matýska ke mě přišel hlavní lekař a rekl, že jsem byla fakt dobrá
První co museli u mě řešit byla nevycházející placenta. Přišel další lékař začal mi masírovat břicho a tím pomohl k odloučení placenty a já ji mohla porodit. Pak krvácení, které se vyřešilo medikací a dočasnou tamponádou. No a pak začalo šití. Porotže Davídek se rval na svět velmi rychle, tak se nic nestihlo a natrhl mě. Měla jsem rupturu II. stupně, ale naštěstí nic poškozeného. Doktorka mi umrtvila co se dalo a šila. Nebudu lhát med to nebyl, ale po tom co jsem měla za sebou to už bylo to nejmenší s doktorama a sestřičkama jsme vtipkovali (šití bylo nekonečné) nevím kolik stéhu jsem měla a snad to ani vědět nechci
Když bylo po všem vytáhli mi flexilu a sestřičky nám přinesly kluky
Byli dokonalý, malý a úžasní!
Co jsem nezažila u prvního porodu tady jsem to zažila dvoujnásob. Prostě BUM dojetí, láska, brek <3
Sestřička nás všechny fotila. Pak si kluky vzali a mě s mužem nechali odpočívat na boxu. Dostali jsme snídani :D a že jsem byla hladová.
A po cca 2 hodinách mě přvezli na pokoj. Okamžitě jsem mohla běhat a vůbec jsem byla plná energie vše jsem zvládala lépe jak po prvním porodu, kdy jsem omdlela hned jak jsem si sedla.
Kluky mi přivezli jak jsem si řekla. Ze začátku po jednom a pak oba najednou
Přejeme si ještě jedno děťátko. Po dvou naprosto banálních těhotenstvích a porodech se nám to bohužel nedaří. Ale i cesta je cíl, a tento domácí porod mrtvého zárodku mne prostě opět posunul dál. Chci být statečná a chci předat poselství, že milujeme ty maličké bytůstky v nás bezpodmínečně. I když zemřou nebo nejsou dokonalé, stále si zasluhují stejnou úctu a lásku, jakou dostávaly od nás dosud. Děti nejsou produkty nebo věci z e-shopu. I jejich ztráty mají pro naše životy své důvody.
Tento týden jsem měla samovolný potrat zárodku, který by stár 8tt a těhotenství asi 11tt. Před potratem jsme všichni onemocněli a brali atb, což se mi nyní hodí jako prevence případné infekce, protože atb stále beru.
Tušila jsem nějakou dobu, že není něco v pořádku. Neviděla jsem před sebou porod a docela se strachovala - tenhle pocit u sebe neznám. Nedala jsem na intuici, nechtěla jsem věřit tomu, že je něco špatně. Protože jsem začala více krvácet, šla jsem ke své velmi respektující gynekoložce. Ta na utz zjistila, že miminko již asi 2 týdny nežije. Rozhodly jsme se tomu dát čas. Odcházela tkáň, trocha krve. Večer následující den večer mi začaly menstruační bolesti, ze kterých jsem byla trochu v omámení. Už jsem nosila poporodní vložku a čekala, co bude. Zalezla jsem si do postele, kde najednou vlny ustaly. Už přicházelo jen jemné tlačení na konečník, úplně bezbolestné. Byla jsem na všech čtyřech. Přišlo mi na okamžik, že něco do vložky teče. I podívala jsem se, poodtáhla kalhotky a pak to přišlo. SPLAAASH! Vyletělo ze mne něco a dost tekutiny. Vyjekla jsem, mírně v šoku. Zavolala manžela a přehopkala do vany. Sundala jsem si vložku a kalhotky. Bylo tam malé vajíčko, asi 4 cm dlouhé, a cosi jako játra. Vykoupala jsem se od krve. Bylo jí tolik, co u domácího porodu. Bolelo mne tříslo, jako když najednou něco v břiše chybí a šlachy jsou stále napnuté to držet... Manžela jsem instruovala. Donesl mi tinkturu z kokošky, kterou jsem si loni připravila, maliníkovou tinkturu, mraženou zeleninu a ručník. Přešla jsem do postele na podložku a odpočívala. Tu a tam jsem kontrolovala množství krvácení. Přiměřené. Bylo mi dobře, žádné nepříjemné pocity jsem neměla. Porodila jsem podruhé doma a zírala nad tou sílou, která to vede. Přišli synové, nakojit se spolu, jakoby věděli, že potřebuju zavinovat dělohu. Na bříško jsem si dala mraženou zeleninu a požádala ještě o 3 panáky Floradixu.
Neměla jsem strach, ani smutek, jen jsem žasla na tím, co se to stalo. Najednou jsem přestala už být těhotná a začalo mi šestinedělí. Prohlédli jsme si pak zárodek, byl krásný, dokonalý, jako hračka, model, neuvěřitelný. Připravili jsme ho k pohřbení.
Za dva dny mne viděla gynekoložka a předepsala mi ergometrinové kapičky.
Byl to zážitek, který byl nevyhnutelný a já jsem vlastně ráda, že zase něco dalšího vím.
Nechtěla bych si zvolit kyretáž pro její nevhodné účinky na tělo a naprosto nevhodné na duši. Slyšela jsem příliš mnoho necitlivých přístupů od těch, co kyretáž provádí, a tohle ponížení bych neunesla. Nelíbí se mi slovo revize, ani výškrab. Líbí se mi, že si můžeme zvolit, co uděláme.
Zdravé ženy umí rodit děti a také je umí potrácet. Věřte jim. Věřte si.
Tak jsem se konečně dostala sepsat porod tečh našich kluků
Celé těhotenství bylo bez problému. Kdyby mě, tak rychle nerostlo bříško, tak ani nevím, že jsem těhotná
Čekala jsem dvojvaječné kluky bi-bi (každý měl svůj vlastní domeček a placentu)
Pravdou je, že v 6 měsíci jsem měla břicho jako s prvorozenou před porodem, ale jinak to bylo těhoteství bez nevolnosti nebo jiných obtíží. Kluci prakticky celou dobu hlavičkama dolů. Jen se střídali kdo bude blíž k východu
12.2.2018 jsem byla na poslední kontrole u svého dokotra a ten mi dal žádanku na pátek (16.2.) do porodnce aby se domluvilo co bude
Už mě nekontroloval délku čípku (14 před tím jsem měla čípek 5cm). Jediné co , tak jsem byla na prst otevřená.
15.2.2018 3:00 (to jsem byla přesně 37+4tt) jsem se probudila a nemohla jsem spát. Byla jsem vyspalá a plná energie. Otočila jsem se na druhý bok a v tu chvíli jsem cítila jak něco teče. Modlila jsem se za to, že jsem se jen počůrala, ale ne... po příchodu na wc bylo jasné, že mi praskla voda.
Vzbudila jsem manžela a seznámila ho se situací. Bolesti jsem žádné neměla, tak jsem mu řekla ať je v klidu, že se vysprchuji, zkontroluji věci a pak nějak pojedeme.
Vyjížděli jsme cca půl čtvrté. V porodnici jsme byli ve 4. Tam mi sestřička řekla ať počkáme, že zrovna jednu rodičku přijímají.
Tak jsme tam chodili a probírali jména. Výbraná jména byla David a Filip. Filip se manželovi moc nelíbil, tak jsme to ještě změnili na Matěje
V době čekání jsem začala cítit bolesti, ale nic dramatického.
Zde jsem byla asi 45min.
Sestřička mě vzala do vyšetřovny kde mě vyšetřila (otevřená na 2), začala natáčet monitor a vyplňovat se mnou sestreskou anamnézu. Sestřička mi řekla, že jsem málo otevřená a kontrakce nic moc, tak že asi pošlou manžela domů a zavolají ho až se bude něco dít
Pak jsem šla za doktorkou. Další série otázek (bolesti byly větši, musela jsem prodýchávat a hýbat) a UZ (při kterém mi odtekla velká dávka plodové vody a začaly už výživné kontrakce). Doktorka mě znovu vaginálně vyšetřila a řekla "Tak tatínka vemte sem, paní nejak spěchá a je na 6cm"
A mě jiná sestřička odvedla na porodní box (cca 5:30).
Nechala jsem si dát klasický klistýr (u prvního porodu mi to moc pomohlo a porod urychlil)
A teď to nebylo jinak. Na toaletě to začalo být velmi zajímavé a už jsem nepoznala co jsou kontrakce a co bolesti nutící na wc. Mezitím přišel manžel na box a koukal jak zničená lezu z wc
Napíchnutí flexily muselo být provedeno ve stoje, protože jsem nebyla schopná vylést na lehátko.
A pak bylo vše strašně rychlé. Hned jak mi sestra zalepila flexilu jsem měla neuvěřitelnou chuť tlačit. Řekla jsem to sestřičce. Hned mi jedna pomáhala (najednou tam byly dvě) na lehátko a druhá "chytala" plod A (Davídka) který vylezl ven úplně sám ani nevím jak. Čas narození 5:59
A už tam byla i doktorka a další sestřička (z dětského). Malého s tatínkem vzali na vážení, měření a vyšetření.
Mezitím mi jedna sestřička držela břicho a doktorka kontrolovala co druhý. Přišel hlavní lékař a ještě jedna sestřička s dětského co čekala na příchod druhého miminka.
Přišla jsem o kontrakce a, tak dr protrhla Béčku vodu jestli se to tím nerozjede. Stále nic a já si užívala chvilku klidu
Mezitím přišel manžel a oznámil míry Davídka 2450g 49cm.
Kontrakce stále nikde, tak jsme se shodli, že tomu pomůžeme a podali mi oxitocin. Bolesti se rychle rozjely a já 4-5x zatlačila a na svět 10min po bráchovi vyšel Matýsek (6:09).
Opět šli moji kluci na vážení a měření. Matýsek 2 570g 49cm.
Po porodu Matýska ke mě přišel hlavní lekař a rekl, že jsem byla fakt dobrá
První co museli u mě řešit byla nevycházející placenta. Přišel další lékař začal mi masírovat břicho a tím pomohl k odloučení placenty a já ji mohla porodit. Pak krvácení, které se vyřešilo medikací a dočasnou tamponádou.
s doktorama a sestřičkama jsme vtipkovali (šití bylo nekonečné) nevím kolik stéhu jsem měla a snad to ani vědět nechci 
No a pak začalo šití. Porotže Davídek se rval na svět velmi rychle, tak se nic nestihlo a natrhl mě. Měla jsem rupturu II. stupně, ale naštěstí nic poškozeného. Doktorka mi umrtvila co se dalo a šila. Nebudu lhát med to nebyl, ale po tom co jsem měla za sebou to už bylo to nejmenší
Když bylo po všem vytáhli mi flexilu a sestřičky nám přinesly kluky
Byli dokonalý, malý a úžasní!
Co jsem nezažila u prvního porodu tady jsem to zažila dvoujnásob. Prostě BUM dojetí, láska, brek <3
Sestřička nás všechny fotila. Pak si kluky vzali a mě s mužem nechali odpočívat na boxu. Dostali jsme snídani :D a že jsem byla hladová.
A po cca 2 hodinách mě přvezli na pokoj. Okamžitě jsem mohla běhat a vůbec jsem byla plná energie
vše jsem zvládala lépe jak po prvním porodu, kdy jsem omdlela hned jak jsem si sedla.
Kluky mi přivezli jak jsem si řekla. Ze začátku po jednom a pak oba najednou
Teď nás je pět, plný byt lásky a radosti.
Je to prostě dokonalé!
Přejeme si ještě jedno děťátko. Po dvou naprosto banálních těhotenstvích a porodech se nám to bohužel nedaří. Ale i cesta je cíl, a tento domácí porod mrtvého zárodku mne prostě opět posunul dál.
Chci být statečná a chci předat poselství, že milujeme ty maličké bytůstky v nás bezpodmínečně. I když zemřou nebo nejsou dokonalé, stále si zasluhují stejnou úctu a lásku, jakou dostávaly od nás dosud. Děti nejsou produkty nebo věci z e-shopu. I jejich ztráty mají pro naše životy své důvody.
Tento týden jsem měla samovolný potrat zárodku, který by stár 8tt a těhotenství asi 11tt. Před potratem jsme všichni onemocněli a brali atb, což se mi nyní hodí jako prevence případné infekce, protože atb stále beru.
Tušila jsem nějakou dobu, že není něco v pořádku. Neviděla jsem před sebou porod a docela se strachovala - tenhle pocit u sebe neznám. Nedala jsem na intuici, nechtěla jsem věřit tomu, že je něco špatně.
Protože jsem začala více krvácet, šla jsem ke své velmi respektující gynekoložce. Ta na utz zjistila, že miminko již asi 2 týdny nežije. Rozhodly jsme se tomu dát čas. Odcházela tkáň, trocha krve. Večer následující den večer mi začaly menstruační bolesti, ze kterých jsem byla trochu v omámení. Už jsem nosila poporodní vložku a čekala, co bude. Zalezla jsem si do postele, kde najednou vlny ustaly. Už přicházelo jen jemné tlačení na konečník, úplně bezbolestné. Byla jsem na všech čtyřech. Přišlo mi na okamžik, že něco do vložky teče. I podívala jsem se, poodtáhla kalhotky a pak to přišlo. SPLAAASH! Vyletělo ze mne něco a dost tekutiny. Vyjekla jsem, mírně v šoku. Zavolala manžela a přehopkala do vany. Sundala jsem si vložku a kalhotky. Bylo tam malé vajíčko, asi 4 cm dlouhé, a cosi jako játra. Vykoupala jsem se od krve. Bylo jí tolik, co u domácího porodu. Bolelo mne tříslo, jako když najednou něco v břiše chybí a šlachy jsou stále napnuté to držet... Manžela jsem instruovala. Donesl mi tinkturu z kokošky, kterou jsem si loni připravila, maliníkovou tinkturu, mraženou zeleninu a ručník. Přešla jsem do postele na podložku a odpočívala. Tu a tam jsem kontrolovala množství krvácení. Přiměřené. Bylo mi dobře, žádné nepříjemné pocity jsem neměla. Porodila jsem podruhé doma a zírala nad tou sílou, která to vede. Přišli synové, nakojit se spolu, jakoby věděli, že potřebuju zavinovat dělohu. Na bříško jsem si dala mraženou zeleninu a požádala ještě o 3 panáky Floradixu.
Neměla jsem strach, ani smutek, jen jsem žasla na tím, co se to stalo. Najednou jsem přestala už být těhotná a začalo mi šestinedělí. Prohlédli jsme si pak zárodek, byl krásný, dokonalý, jako hračka, model, neuvěřitelný. Připravili jsme ho k pohřbení.
Za dva dny mne viděla gynekoložka a předepsala mi ergometrinové kapičky.
Byl to zážitek, který byl nevyhnutelný a já jsem vlastně ráda, že zase něco dalšího vím.
Nechtěla bych si zvolit kyretáž pro její nevhodné účinky na tělo a naprosto nevhodné na duši. Slyšela jsem příliš mnoho necitlivých přístupů od těch, co kyretáž provádí, a tohle ponížení bych neunesla. Nelíbí se mi slovo revize, ani výškrab. Líbí se mi, že si můžeme zvolit, co uděláme.
Zdravé ženy umí rodit děti a také je umí potrácet. Věřte jim. Věřte si.
Doporučuji k přečtení o porodu svépomocí:
https://www.modrykonik.cz/rodim/prekotny-porod/
K samovolnému potratu:
http://www.strom-zivota.net/prirozeny-potrat-prakticke-rady-a-informace/
Tento článek je prost odsudků osudů vašich.