Nic není důležitý, jen život....

Minulý týden mi umřela sestřenka, jen o pár roků starší než já. Usnula, o půlnoci kašlala, a už se nikdy neprobudila.
To, co tu občas čtu, k tomu hlášky adminů - uklidněte se, jinak.....mi ted přijde tak strašně k ničemu. Zeptat se, poradit, to jistě, ale stěžovat si na mateřskou, na dětský starůstky, zlobení, nespaní a spol., to je tak děsně krátkozraký.....co by ona za to dala, kdyby mohla kdy slyšet dětskej pláč, kdyby mohla vstávat k miminku, kdyby mohla vybírat kočárek.

Měla turnerův syndrom, nevyrostla jako ostatní holky,a hormonální porucha jí nikdy nedovolila mít děti. Nikdo ji nezlobil, nikdo ji nepusinkoval na dobrý ráno, na dobrou noc. Přesto žila krásnej život, bez stěžování, na nikoho nebyla zlá, nevybíjely si svoje problémy na jiných. Rodinný sluníčko.

Kdyby ona tady četla hádky, urážky, primitivní argumenty, určitě by vám řekla, že je to zbytečný, kazit si život šarvátkama. Od ní jsem se mohla učit. Už můžu jen vzpomínat.

Tohle je, sestřenko, pro tebe....at tam nahoře najdeš klid. Budu ti s Petrem a Míšou posílat hezký zážitky.

Nic není tak důležitý, jako život.