Jak přežít léto a neztratit důstojnost (ani prsa v plavkách)

Průvodce sezónou, kdy se potí duše i podprsenka

Léto.
Období, kdy bych podle Instagramu měla zářit.

Ale moje realita?

 Kůže jako rajče. (Ano, červená. Kdyby šla do zelena, snědla jsem něco špatného.)
Vlasy jak vichřice přežvýkaný suchým zipem. U kořínků mastné, splihlé jak přejetá tráva. A v podpaží vlhko, i když jen stojím a přemýšlím, jestli dneska přežiju.

V hlavě mi mezitím hraje písnička z dceřiných batolecích let:
Koláčky, koláčky, upek’ jsem je celé sám!
Jenže tyhle si tělo upeklo samo. V podprsence. Mezi stehny. I na zádech.

1. Plavky, které přežijí všechno – kromě pohybu

Někdo vybírá plavky podle barvy.
Já podle toho, jestli v nich zůstane všechno, kde má, i po skoku do vody, ohnutí se pro dítě nebo při chůzi s nafukovacím krokodýlem.

O víkendu jsem byla s dcerou na přehradě. Já a paddleboard.
Dcera: „Mami, máš ho opačně.“
Začala jsem se i s deskou otáčet.
Dcera sotva držela moč smíchy a vysvětlila mi, že deska je v pohodě, ale já jsem otočená blbě.

Lachtan style: slezla jsem, ponořila se, lezla zpátky… a samozřejmě – prsa ven. Dvakrát.

Bavili jsme se všichni. A to se počítá.

2. Tělesná teplota: peklo uvnitř, sauna zvenku

Pot. Všude.
Pod ňadry. Mezi stehny. I pravidelně depilovaný knír už zvlhne dřív než já dojdu ke kávě.
A přesto máš být ladná, klidná a usměvavá.

Vyfotit se u zmrzliny?
Jasně. Jenže ta zmrzlina už je v dceřiných vlasech, v mém výstřihu a někde na zadní sedačce. Ve věku 3 i 13 let. Není úniku.

3. Spáleniny, které mění tvůj outfitový plán na týden

Ráno sluneční bohyně, odpoledne vzteklá rajčatová víla.
Chodím po bytě s otevřenou lednicí a Aloe vera ve všech skupenstvích. A otvorech.

Po opadnutí rudé se neobjeví sexy bronz – ale mozaika. Pupík hnědý, boky bílé. Chodící koblížek.

4. Džungle jménem: „Co si mám sakra oblíct?“

Letní šaty? Paráda!
Do chvíle, než foukne vítr a celé sídliště vidí tvé záložní, vytahané kalhotky s jednorožci.
Spodní část šatů se ti omotá kolem hlavy a ty si jen říkáš: Jak sakra???

Kraťasy? Super. Ale stehna začnou hrát ohnivou symfonii na téma: Vzplanutí.
A já jen doufám, že při každém kroku nechytne tráva.

5. Být bohyní navzdory všemu

A teď vážně – i když léto je fyzický extrém, emoční karusel a sociální přehlídka všeho, co „bych měla“...
Někde uvnitř jsem pořád já.

Bohyně.
V pantoflích. Spálená, zpocená, s pískem v podprsence a Nutellou na bradě – ale živá.

Léto je sezóna, kdy se ukáže všechno – nervy, prsa, pupínky i únava.
Ale i krása.
Ta syrová, usmátá, ospocená, reálná.

Tohle období miluju. Spocená, ale s tváří ke slunci.

Na závěr:

Pokud jsi dnes přežila:
- jeden výbuch vzteku,
- dvě sprchy kvůli vedru,
- tři pokusy o oblékání plavek bez ponižující akrobacie,
- a několikrát jsi se musela převléct z totálně propoceného spodního prádla...

…pak jsi nebyla jen máma nebo žena.
Byla jsi hrdinka.
A zasloužíš si medaili. Nebo aspoň studený meloun. A nová třísla.A pokud ti z plavek vypadlo aspoň jedno prso?

Gratuluju.
Jsi naše letní královna.