U nás v T.J. Sokol Braník : KARATE, SEBEOBRANA, RODIČE A DĚTI, PŘEDŠKOLNÍ DĚTI, SÁLOVÁ KOPANÁ, VOLEJBAL, ŽACTVO A SPORTOVNÍ GYMNASTIKA..
půlroční nebo roční poplatky jsou opravdu levné. Neváhejte.

T.J.Sokol v Braníku má dlouhou tradici – od roku 1871. Tehdy to však byla "jednota tělocvičně hasičská" a sídlila v místnostech patřících k hospodě "Na kovárně".

Sokolovna, která stojí v Branické ulici č. 93, je pochopitelně mladší – vznikla až po první světové válce. Kdysi se zde vedle sportu provozovalo i divadlo, loutkové divadlo, plesy, šibřinky a podobně. Plesy se zde pořádaly ještě po sametové revoluci, pak ale přišel někdo s nabídkou moderní protiskluzové podlahy. V dobré vůli ji kdosi nechal položit. Na sport je dobrá, ale šibřinky, a dokonce ani divadlo by nevydržela, protože nohy židlí by ji poškodily – inu, pokrok se nedá zastavit.

Kupodivu budova sama Sokolu dnes už nepatří. Zavinily to dějinné zákruty a restituční zákon. Po druhé světové válce byla tělocvična už poněkud zchátralá a potřebovala zásadní opravy. Sokolové proto založili Družstvo pro obnovu sokolovny. Pak ale přišli komunisti, družstvo zrušili a budovu převedli na ABC Braník. A jak každý ví, v restitucích se družstvům nic nevracelo. Naštěstí je spolupráce s ABC velice dobrá, takže sokolové zde mohou i nadále bez problémů provozovat některé sporty. Mimochodem, Braničáci, kdo z vás ještě dnes ví, jak vzniklo označení našeho slavného Ábíčka? Je to zkratka Athletic Braník Club! Kdyby to tak bolševik věděl, jistě by nám tu imperialistickou zkratku zakázal!

Sokolové mají v současnosti šest oddílů – ve třech z nich mohou cvičit i děti. Vedle toho pořádáme pro děti vycházky, mikulášskou zábavu, Krakonošovu zahrádku či víkendové výlety. Kdo má zájem, stačí si vybrat a přijít si zacvičit.

JINAK VEŘEJNÉ VÍKENDOVÉ BRUSLENÍ NA KOBŘE ZAČALO 3.10. TAK PŘIJĎTĚ SI K NÁM ZABRUSLIT
Bruslíme každou sobotu od 14:30h do 16:30h
každou neděli od 14:45h do 16:45h
vstupné: dospělí 100,-kč
děti do 10 let 40,-kč
doprovod 40,-kč
K DISPOZICI JSOU I POMŮCKY PRO DĚTI A DĚTI CO SE UČÍ BRUSLIT JSOU NA PLOŠE ODDĚLENY

v Ulici Mikuleckého 1584 stojí lední stadion Kobra, kde reprezentuje Braník HC Kobra Praha.

Hockey Club vznikl v roce 1929 pod názvem HC KONSTRUKTIVA, po II. světové válce měl dvě družstva - Muže a Dorost. Největší rozvoj klubu je datován do roku 1975 kdy byl otevřen zimní stadion Konstruktiva v Braníku. Od tohoto roku postupem času klub vybudoval všechny žákovské kategorie včetně dorostu a juniorů.

V roce 1990 se klub transformoval pod názvem HC KOBRA PRAHA a došlo k druhému postupnému vzestupu všech kategorií do nejvyšších soutěží. Těžiště práce klubu je stále ve výchově mladých hokejistů v žákovských kategoriích, respektive ve sportovních třídách od 4 do 9 třídy.
Družstvu Mužů se v posledních letech vždy podařilo probojovat do závěrečných kol PlayOf.

Družstvo Dorostu a Juniorů bojují pravidelně v Lize juniorů a dorostu.

V klubu je také družstvo Žen, které se probojovalo do Ligy Žen.

A právě u tohoto hřiště vede krásná cyklostezka až do Zbraslavi. Krásná i na brusle. Jezdila jsem tam s kočárkem a super. Cyklostezkou podél Vltavy z Braníka do Zbraslavi: Tato cyklostezka, která je součástí cyklotrasy A2 (Vltavská), vede podél pravého břehu Vltavy jižními částmi Prahy (Braníkem, Hodkovičkami, Modřany, Komořanami až k mostu ve Zbraslavi). Cyklostezka má asfaltový podklad, rovinatý profil a díky tomu je využívaná nejen cyklisty ale i in-line bruslaři. Tuto trasu lze doporučit rodinám s malými cyklisty. Projížďku zahájíme v ulici Na Mlejnku v blízkosti Barrandovského mostu, kde je dobrá možnost parkování. Přímo v této ulici si všimneme velkého dětského hřiště. Vydáme se cyklistickým podjezdem pod Jižní spojkou a na první křižovatce odbočíme doleva směrem do Zbraslavi. Držíme se cyklistických ukazatelů cyklotrasy A2, které nás nejdříve provedou vedlejšími uličkami a následně pěknou širokou cyklostezkou. Po levé straně míjíme sportovně-zábavný areál Kroužky na Vltavě, za ním golfová hřiště a Freestyle park. Za železniční zastávkou Praha – Modřany je cyklostezka v některých úsecích úzká a měli bychom dbát zvýšené opatrnosti při vyhýbání se ostatním cyklistům a bruslařům. U mostu Závodu míru ve Zbraslavi výlet ukončíme. Zpět do Braníka dorazíme stejnou cestou anebo můžeme dětem návrat zpestřit jízdou vlakem z nedalekého nádraží Praha – Zbraslav do stanice Praha – Braník. U cyklostezky je mnoho možností k občerstvení, na konci našeho výletu ve Zbraslavi jsme objevili bufet U Posledního Kelta s venkovním posezením a dětským hřištěm. V roce 2014 byl otevřen navazující úsek cyklostezky ze Zbraslavi do Vraného nad Vltavou v délce 4 km. V prostřední části je však stezka přerušena, zbývá tu dostavět 500 metrů, v tomto místě je nutné využít souběžné vedlejší silnice.

ve spodní části Starého Braníka se nachází bezvadné dětské hřiště, kde to Eliz miluje. Bhužel jsem nějak nedohledala ulici, tak pokud někdo víte a poradíte ostatním, bude to fajn a první z vás dostane srdíčko. Zastávka busu je U staré pošty, která je u Penny marketu.

Nedávno otevřeli v Braníku plavecký bazének klub draco pro dětičky ve slane vodě, cvičení pro tehulky i netehulky, lekce v angličtině atd. Dávam vam sem odkaz na stranky. Dnes nemam moc času tak alespoň malý příspěvek www.klubdraco.cz

Každoročně se v Braníku koná víc než sympatický pouliční festival Braník sobě, v rámci celopražské pouliční slavnosti "Zažít město jinak". Koná se v Branické ulici a jejím okolí a smyslem je vyzkoušet, co všechno mohou lidé "vynést" na ulici, patří-li ji třeba na jediný den: stolek s pohoštěním pro sousedy,pingpongový stůl nebo pódium s kvalitní hudbou a divadlem. Letos tu byl i řetízkový kolotoč či skákací hrad pro děti, nebo také prodej knížek a dětské pískoviště. Děti si mohly i pohrát na chodníku pokrytém kobercem se spoustou hraček.
Do organizace festivalu se zapojila řada známých osobností žijících v Braníku, např. režisér Jan Svěrák, předseda sdružení za starý Braník.
Ke slavnostem patří i "kino na schodech" kde si můžete na plátně shlédnout fajn filmy...
Tak kdyby se Vám chtělo, zase za rok v Braníku. Plakáty a informace jistě budou zase všude možně a včas

Hned u fotbalového hřiště ABC Braník se nachází příjemná klidná a čistá restaurace ABC kteá má jak zahrádku, tak i dětské hřiště s pískovištěm, kolotočem, klouzačkou... chodíme tam moc rádi, dobře tam vaří. Dělají hodně burgery, ale i klasická denní menu. Točí tu výbornou branickou ananasovou limonádu 🙂 K restauraci patří pak i Music Bar ABC, kde si můžete zatančit a vyřádit se.

ABC Braník - aneb náš fotbalový klub:

Tradiční fotbalový klub, který byl založen před 100 lety. Areál leží v ulici Za Mlýnem. Je součástí krásné přírody, která areál lemuje zejména od Branického parku a potoku. Na druhé straně vede cyklostezka, která je širokou veřejností hojně využívaná. Areál čítá 2 plochy s travnatým povrchem, 1 hřiště s umělou trávou, restaurací ABC a zázemím v podobě šaten.

Dlouhodobě se věnuje práci s mládeží a každým rokem se členská základna rozrůstá. Snaží se oslovit co nejvíce dětí, rodičů a fanoušků po celé Praze, protože klub je otevřený všem.

Historie

Založení oddílu

Za skutečného zakladatele kopané v Braníku je považován ABC BRANÍK - atletický branický club. K jeho založení došlo v únoru roku 1914. Je zajímavé, že v prvních letech jeho činnosti nezačínal klub hned s fotbalem, který jej později tak proslavil. Měl naopak následující oddíly: bendy hokej, lehkou a těžkou atletiku, plavectví a šachy. Největších úspěchů bylo v té době dosaženo v oddílech bandy hokeje a v plavectví. Teprve v roce 1920 zahájil činnost fotbalový oddíl.

Významné osobnosti branické kopané

Ing. Václav Mašek - odchovanec oddílu ABC BRANÍK, který v 16-ti letech přešel do populární Sparty Praha, v jejímž dresu sehrál více jak 500 zápasů. Jako koncový hráč se stal spolu s legendárním Oldřichem Nejedlým nejlepším střelcem Sparty v celé její historii. Současně byl i dlouholetým členem národního mužstva a zúčastnil se i mistrovství světa v Chile. Po skončení své ligové kariéry byl i platnou posilou a trenérem fotbalového oddílu ABC BRANÍK. Další významné fotbalové osobnosti, kteří byli odchovanci našeho oddílu, byl v prvé řadě brankář Karel Hanáček, který později hrál v ligovém klubu Bohemians i v reprezentaci, dále pak Ing. Jan Bouda, Oldřich Barták, Václav Vlček a Jůza, kteří všichni hráli v ligových oddílech Sparty a Slavie.

Ze současných hráčů jmenujeme také Davida Pavelku a Ondřeje Petráka, kteří také prošli branickou kopanou.

zde máte oficilní stránky, kdyby jste se chtěl někdo mrknout, či přihlásit své děti. Hrají zde jak kluci, tak i holky http://www.abcbranik.cz/

Je z vás někdo také z Braníka a nebo to tu alespoň znáte? Dole ve starém Braníku otevřeli jakousi hernu pro děti i s hlídáním. Já tam ještě nebyla a co vy? Hoďte nám sem klidně vaše postřehy. a co takhle udělat nějaký Branický srázek?

Branické skály s vyhlídkou na Prahu.
tak sem chodíme s Elinkou moc rády.

Branické skály tvoří západní stráň vrchu Dobeška s bývalým lomem na pravém břehu řeky Vltavy v Braníku, poblíž zastávky MHD Přístaviště.Podle pověsti býval u Branické skály hrad a je zde ukryt poklad.Za druhé světové války zde vybudovala německá armáda několik štol pro umístění podzemní továrny, chráněné proti bombardování. Tento komplex tvoří sedm různě dlouhých chodeb.Les Dobeška na původně holé Branické skále byl založen roku 1917. Autorem 2 metry vysoké dřevěné vyhlídkové tribuny je architekt a herec David Vávra.

Branické ledárny:
Branické ledárny jsou pozdně secesní průmyslový areál v pražské čtvrti Braník, při pravém břehu řeky Vltavy. Areál v minulosti sloužil jako ledárna, tedy velký sklad přírodního ledu. Součástí objektu byly také stáje pro koně a dům správce objektu. Autorem Branických ledáren je architekt Josef Kovařovič, stavbu provedla firma Nekvasil. Od roku 1964 jsou Branické ledárny chráněnou stavební památkou, jsou významné technicky i architektonicky a jsou významným objektem českého průmyslového dědictví. Ledárny jsou několik desetiletí v soukromém vlastnictví, veřejnosti nepřístupné a postupně chátrají.

V letech 1933–1959 byla ve smyčce „Ledárny“ ukončena tramvajová trať od Braníka.

V minulosti se k chlazení piva používal přírodní led. Ten se v Praze běžně těžil přímo ze zamrzlé řeky Vltavy a uskladňoval v zemních krechtech. Tuto činnost vykonávali tzv. ledaři, což byli dělníci, kteří byli velmi často v letním období zároveň i voraři. Později pražští hospodští a restauratéři založili obchodní společnost Akciové ledárny, která v letech 1909 až 1911 vybudovala areál Branických ledáren. Led zde byl uskladněn po celý rok, pomocí těžkých nákladních povozů tažených koňmi pak byl během roku rozvážen do jednotlivých hospod po celé Praze a v jejím okolí. Původní provoz ledáren byl ukončen v roce 1954 v souvislosti s výstavbou Vltavské vodní kaskády, jež fakticky způsobila, že řeka Vltava v dnešní zimě téměř vůbec nezamrzá, a to ani za těch největších mrazů.

Branické divadlo :
Během roku 1925 jej z vlastních finančních prostředků vybudovali občané Braníka. V roce 1993, tedy téměř po sedmdesáti letech od dokončení stavby, již bylo divadlo ve špatném technickém stavu a vyžadovalo rekonstrukci. Toho roku si divadlo do své správy vzala společnost Letitie, která jej opravila a začala v něm provozovat divadlo. Z důvodu nadměrné vlhkosti uvnitř divadla proběhla roku 2013 další rekonstrukce jeho prostor.
Na prknech divadla vystoupili například Zlata Adamovská, Miroslav Donutil, Květa Fialová, Naďa Konvalinková, Ladislav Mrkvička, Zbyšek Pantůček, Václav Postránecký, Josef Smolík, Simona Stašová či Gabriela Vránová a Václav Vydra.
Vystoupili v představeních kupříkladu Víš přece, že neslyším, když teče voda, Prolhaná Ketty, Hadrián z Římsů nebo Světáci. Hrají se zde ale i koncerty, a to jak klasické, tak populární hudby, dále taneční večery a svoji domovskou scénu zde našlo bratislavské Radošinské naivné divadlo...momentálně je divadlo stále zavřené a už se těšíme, až se otevře a budeme s malou chodit na pohádky, na které sem jako malý klučina chodil i můj manžel

Pivovar Braník nebo také Branický pivovar je pražský pivovar, jehož asi pětihektarový areál byl původně v majetku společnosti ING Real Estate Development a nyní je ve vlastnictví soukromých investorů. Tento pivovar ukončil výrobu v lednu roku 2007. Výroba byla převedena do smíchovského Pivovaru Staropramen. Nicméně vlastní budova Branického pivovaru je společně s nedalekými Branickými ledárnami zajímavou a architektonicky cennou stavební i technickou památkou
Autorem prvního znaku Společenského pivovaru pražských sládků v Braníku byl Mikoláš Aleš. Vyšel přitom ze znaku se svatým Václavem a dvěma anděly, který českým sladovníkům udělil císař Karel IV.
V posledních několika desítkách let se v Branickém pivovaru vařila pouze dvě piva:

Braník světlý
Braník ležák
Dále se zde licenčně vařili značky typu Sapporo a další.

Ahoj, jmenuji se Anna a na koníkovi mne můžete najít pod nickem Antymania666. Žiji se svým manželem, dcerkou a psíkem v pražské čtvrti Braník. Jedná se o Prahu 4. Nenarodila jsem se zde,ale přivdala. Mám to tu moc ráda.

Poprvé se Braník připomíná roku 1088 (Branice).[2] Braník vlastnily ve 14. století české královny a některé pražské kostely. Clo z plaveného dříví, vybírané v Braníku, náleželo (podle privilegia Karla IV. z roku 1366) kanovníkům Pražského hradu. Od husitských dob byl Braník v majetku Starého Města až do konfiskace v roce 1547.
V roce 1559 se část majetku opět dostala do majetku staroměstských a ti tuto část Braníka připojili v roce 1662 ke svému nově zakoupenému libeňskému panství. Část Braníka věnoval Ferdinand II. v roce 1620 dominikánům od sv. Jiljí, což připomíná korouhev se psem (Canes domini) s pochodní v tlamě na věži původního dominikánského pivovaru v Branické ulici.
Etymologie: braník = „opevněný vrch určený k obraně“, k roku 1416 doloženo spojení „in monte Branik“, případně „brána“.

Cestování s otazníkem. Ještě poslední otazníček, než předám domov_muj další správkyni, která už se na vás těší 🙂

Tentokrát hledáme obec s cca 200 obyvateli, která je však proslavená místními lázněmi, čistým vzduchem a hlubokými lesy. V létě je výchozím bodem pro turistiku a v zimě se sem jezdí na běžky. Už víte? Pište své tipy do komentářů, první správnou odpověď odměním 3 srdíčky 🙂
#cestovanisotaznikem

Cestování s otazníkem. První správná odpověď získá ♥ ♥ ♥, každá správná jedno.
Kde ještě do 13.9. bude pěkná výstava (nejen) pro děti? (město nestačí, hledáme název objektu)
#cestovanisotaznikem

Cestování s otazníkem. Odkud jsou tyhle fotky? Byly jste tam někdy?
#cestovanisotaznikem

Cestování s otazníkem.
Která propast je u nás nejhlubší?
(Nepovinně - napište její hloubku, aspoň zjistíme, jak se který zdroj liší 🙂 )

Cestování s otazníkem.

Která naše dvě města mají největší a druhé největší čtvercové náměstí v ČR? Nezáleží na pořadí, stačí napsat dvě města.

Odpovědi pište do komentářů dole. Hodně zábavy! 🙂
Vlaďka
moulinkaa

Cestování s otazníkem 🙂
Tento týden se nám uvolnilo místo správkyně tohoto profilu... Nevadí, využijeme čas a zkusíme pocestovat s otazníkem. Můžeme se společně zabavit a kdo první odpoví správně, získá ♥ ♥ ♥ 🙂
Vlaďka
Modrý koník tým

Michal Olšiak se narodil v roce 1978 ve Žďáře nad Sázavou, kde také vystudoval gymnázium. Po jeho absolvování se věnuje malířství a sochařství a také často cestuje. Je autorem desítek soch z betonu, písku nebo kamene, které se nacházejí nejen na území České republiky, ale i v Německu či Itálii. Účastnil se také řady mistrovství ve tvorbě soch z písku, kde se umisťoval na předních pozicích.

Kaple svatého Huberta je novogotická kaple v Lednicko-valtickém areálu. Uprostřed kaple se nachází socha sv. Huberta, stojící na podstavci se sochami andělů. Nejmladší stavba Lednicko-valtického areálu byla vystavěna z pískovcových kvádrů opatřených smyšlenými středověkými kamenickými značkami, které mají za úkol navodit pocit starobylosti stavby. Kaple je chráněna jako kulturní památka České republiky.
Svatý Hubert je patronem myslivcu.

Minaret je asi 62 metrů vysoká romantická rozhledna. Nachází se v areálu zámeckého parku Lednice a je součástí lednicko-valtického areálu. Jedná se o nejstarší dochovanou rozhlednu na českém území a zároveň o jediný minaret v České republice. Také je to nejvyšší stavba tohoto typu mimo islámské země. Má tři vyhlídkové ochozy, přičemž k nejvyššímu vede 302 schodů

Dobré ráno, dnes vás provedu po městě 🙂 po cestě z nádraží do centra nelze minout "hlavu" Socha "křičícího muže" na vás čeká na pěší zoně. Přímo před zdejším gymnáziem.

Pro ty co se chystají autem na výlet do Břeclavi 😅 http://www.rtvj.cz/doprava-v-breclavi/ video o dopravě v Břeclavi od mojí dcery a Broni Samsona 🙂

Věděli jste, že všechny stavby v Lednicko-valtickém areálu jsou uspořádány do tvaru diamantu, což je zároveň slovní hříčka s příjmením knížecí rodiny - "Liecht" světlo a "Stein" kámen, tzn. Liechtenstein - světelný kámen - diamant?

Krasny svatecni vecer vsem!🙂

Omlouvam se za vikendovy vypadek - navstivili jsme Dny lidi dobre vule🙂
a v soucasne chvili mi nejde internet na pc, omlouvam se.

Ovsem jeste bych vas rada pozvala do "Moravskych Lurd", do vesnicky Petrkovice, kde nad dedinkou v less najdete ve skale sochu Panny Marie Lurdske - okouzlujici misto s nadhernou atmosferou!🙂

Krásný první prázdninový den a celé léto!

Které kouty naší vlasti navštívíte? Nebo budete poznávat cizí kraje?
Ať už tak nebo tak, přináším tip na výlet v okolí mého domova🙂

Zřícenina Hradu Starý Jičín
Starý Jičín je zřícenina hradu nad stejnojmennou obcí Starý Jičín v blízkosti města Nový Jičín. Hrad vznikl na konci 12. nebo na počátku 13.století. První písemná zmínka o něm pochází z 14. 7. 1240. Byl postaven na místě původní dřevěné tvrze a díky své strategické poloze a širokému výhledu do okolí plnil především vojenskou úlohu jako ochrana tzv. Jantarové stezky od Jadranu po Baltické moře.

Po osídlení naší vlasti Slovany nabyl Starojický kopec asi záhy funkce strážiska. Koncem 12. nebo na samém počátku 13. století se strážisko mění v pohraniční hrad střežící cestu do Polska. Hrad měl funkci vojenskou, z malé části snad i správní a odpočinkovou. Pod ním vznikla malá osada hradčanů nynější Starý Jičín, který byl asi po nějakou dobu nejzazším trvale osídleným místem při stezce. Nasvědčuje tomu i okolnost, že starojický kostel je zasvěcen sv. Václavu, podle tehdejšího pojetí patronovi státní hranice. Hrad i osada pod ním má nesporně jméno slovanské, související se slovem nebo vlastním jménem Dik -divý člověk, divokých mravů, divočák. Dotvořen příponou -ín znamená Dikův /majetek/.

Starý Jičín se stal již na počátku 13. století tržní vsí. Při spojovacích cestách s okolím vznikaly další kolonizační osady. Tyto se stávají součástí panství, jehož tržním centrem je Starý Jičín. Patrně již kolem r. 1230 získal Starý Jičín s okolím Arnold z Hückeswagenu, šlechtic pocházející z Porýní, jenž zastával dosti významné místo v družině Přemysla Otakara I. První písemná zmínka o hradu pochází ze 14.7.1240, kdy Arnold z Hückeswagenu vydával v „Ditschin“ darovací listinu pro premonstráty ve Steinfeldu. Počátkem 14. století se stal držitelem hradu rod pánů z Kravař. Po několika změnách majitelů po husitských válkách získává panství na počátku 16. století rod pánů ze Žerotína. Počátkem třicetileté války ztrácejí Žerotínové panství i hrad, který je v průběhu války obsazován vojsky obou stran. V držení Starého Jičína se v průběhu 17. a 18. století vystřídala řada rodů. Koncem 18. století se hrad i panství dostávají do majetků rodů Seilernů. Vzhledem k nezájmu majitelů hrad rychle podléhal rozkladu. Bohužel ani snaha hraběte dr. Bedřicha Deyma na počátku 20. století nezabránila hlodajícímu zubu času a z kdysi mohutného hradu se stala zřícenina.

V roce 1996 byla obcí zrekonstruována hradní věž. V patrech byla nainstalována dobová expozice zbroje a dokumentů o hradě a panství Starý Jičín. Obec Starý Jičín nadále pokračuje v rekonstrukci hradních zdí za finančního přispění z Ministerstva kultury v programu Záchrana kulturních památek.