icon
37 / 53
Pokud putujeme za sněhu, stopy nás přesvědčí o tom, že liška Bystrouška se Zlatohřbítkem zanechali v lesích četné potomstvo. O zdatnou populaci liščího národa se skutečně nemusejí legendární hrdinové nikterak obávat.
avatar

V lokalitě Hády pod Národní přírodní rezervací Hádecká planinka byla v roce 2007 otevřena turistická cesta Šumbera pro zpřístupnění nových, dosud nepoznaných míst s výhledy na severní část města Brna. Délka této cesty je cca 4 km. Spojuje městskou část Brno-Maloměřice s cestou Resslovka (Červená), která v horní části ústí na silnici mezi Brnem a Ochozí u Brna. Z Bílovic se na cestu Šumbera návštěvníci dostanou po Červené cestě od bílovické sokolovny, je to 3,5 km. Další možnost výletu je pro zdatné turisty, a to od sokolovny po cyklostezce podél Svitavy ve směru do Brna-Obřan k modré turistické značce, která vede příkře ke zbytkům Obřanského hradu a místu zvanému Šumbera. Odtud se pokračuje na Kopaniny, kde se spojuje cesta Šumbera s Červenou cestou. Tato trasa je dlouhá 4,8 km. Zpět do Bílovic se může jít mírně svažitou Červenou cestou (3,5 km).

Odpověz
21. kvě 2015
avatar

Šumbera se nachází v Národní přírodní rezervaci Hádecká planinka (79,51 ha) a je chráněna od roku 1950. Na lokalitě jistě budeme obdivovat dubohabrové pařeziny, suťové lesy a teplomilné doubravy. Na každém kroku narazíme na "škrapy" – nepravidelná rozrušení skalního vápencového povrchu, která jsou výsledkem srážkové činnosti nebo půdní vody před jejím odtokem do podzemí za spoluúčasti organismů. Škrapy zde dosahují rozměrů od několika centimetrů po několik desítek metrů.
V okolí se nacházejí jeskyně svahového původu, jejichž délka zpravidla nepřesahuje 5 metrů. Největší a nejznámější jeskyní je tzv. Šemberova díra, jeskyně se dvěma vchody, která se nachází v blízkosti pomníku Stanislava Kostky Neumanna.

Odpověz
21. kvě 2015
avatar

Pověst o nejmocnějším muži Moravy a zazděném poustevníkovi
O rytíři Šemberovi z Boskovic se tvrdilo, že je nejbohatším a nejmocnějším mužem na Moravě. Když začal stavět nový zámek v Bučovicích, pozval stavitele z cizích zemí. I když dělníci stavěli ze všech sil, bylo vždy přes noc jejich dílo v rozvalinách.
Šembera zuřil; nakonec navštívil poustevníka, aby zjistil, kdo jeho dílo maří. Svatý muž ho vyslechl a řekl mu, že jeho dílo ničí sám čert, a že by pomohlo, kdyby do stavby byl zazděn spravedlivý člověk.
Vykuk Šembera nelenil a dal do zámku zazdít samotného poustevníka. Když však byl zámek dokončen, začalo v něm strašit. Šembera neměl pokoj, a tak vyzval ďábla na souboj.
Bojovali dlouho a neúprosně: nakonec Šembera z posledních sil mrštil čertem o zeď a ten zmizel.
Když však byl Šembera na smrtelném loži, ďábel se vrátil a odvlekl ho na zalesněný kopec u Obřan k jeskyni. Šembera z posledních sil vyrýval prsty rýhy do skály. Čert ho však stejně vtáhl do díry. Od té doby se tomu místu říká Šemberova skála (či Šumbera).
Dodnes prý každou noc se dějí věci: podle jedné verze – vždy, když odbije půlnoc – uhání z Šemberova paláce ohnivý kůň (Šembera) s jezdcem (čertem).
Podle druhé verze každou noc o půlnoci čert oře se zapřaženým Šemberou celý skalnatý kopec. Veliké kameny na celém vrcholku jsou vyorány právě od nich...

Odpověz
21. kvě 2015