Představuji Břeclav

Břeclav (maďarsky Leventevár; německy Lundenburg , v místním nářečí Břeclava) je okresní město v Jihomoravském kraju, asi 50 km jihojihovýchodně od Brna na řece Dyji, kusek od hranic s Rakuskem a Slovenskem. Břeclav je důležitým hraničním přechodem a železniční křižovatku mezinárodního významu (o tem si řeknem za chvílu)

Z několika lokalit v katastru dnešní Břeclavi osídlených už v pravěku je nejvýznamnější Pohansko (v lesách jihovýchodně od města), které bylo významným velkomoravským hradiskem. V průběhu 10. století bylo opuštěno (o Pohansku a soutoku – hranici tří států vám napíšu zajtra)

Pravděpodobně v 1. polovině 11. století založil kníže Břetislav I. pohraniční hrad pojmenovaný po něm – odtud jméno Břeclav, který byl potem jedním z nejvýznamnějších správních center Moravy.V 16. století je již v několika pramenech zmiňována židovská obec se synagogou a hřbitovem. (zámek a další architektonické zajímavosti si představíme ve čtvrtek)

Břeclav a pivovarnická výroba patří již od nepaměti nerozlučně k sobě. Pivo se zde vždy vařilo a místní byli na něj patřičně hrdí, i když nastala i období, která plynulou a zvyšující se pivovarnickou produkci jistým způsobem narušila. První písemné zmínky o zámeckém pivovaru v Břeclavi nalézáme v urbáři lichtenštejnských statků sepsaném roku 1414. nejstarší hmotné památky však pocházejí ze druhé poloviny 16. stol. (na pívo spolu skočíme v pátek

Město jako takové jsem vám představila. Teď bych vás chtěla seznámit s lidmi, kteří tu žijí. V sobotu vám tedy napíšu o lidech, kteří dodržují lidové zvyky a tradice, protože ty mají v nejjižnějším cípu Moravy své nezastupitelné místo. Typické kroje, stavění máje a krojové hody, slavnost zarážení hory, besedy u cimbálu, fašanky, vinobraní… Jsou to nezapomenutelné chvíle, které nezažijete nikde jinde, než právě u nás.