A utrmáceni se vracíme zpět ke Klatovům:

Chudenice (zámek, park, arboretum, rozhledna)
• Zámek Lázeň sv.Wolfganga
Vrch Žďár byl od pradávna kultovním místem starých Keltů, Slovanů a později také křesťanů. Prameny pod ním byly považovány za posvátné a léčivé a snad již dávní obyvatelé Chudenicka různých kultur je uctívali.
Bylo jen otázkou času, kdy se místu vývěrů dostane větší pozornosti. Stalo se tak za majitele chudenického panství Františka Josefa hraběte Czernina z Chudenic, který roku 1728 objednal u významného českého barokního architekta Františka Maxmiliána Kaňky, který byl také autorem plánů nového kostela sv. Wolfganga na vrchu Žďár, projekt kapličky. Kaple byla postavena nad prameništěm při jižním úpatí vrchu Ždár a měla jednoduchý čtvercový půdorys uprostřed se studánkou a byla zakryta zvoncovou střechou. Její stavba probíhala od března do října 1728.
Místo se stalo velmi oblíbeným a poutníci ke kapli chodívali nejen během poutí od kostela sv. Wolfganga po schodech, které jsou dodnes patrné. Pravděpodobně již tehdy se uvažovalo také o stavbě lázní, s nimiž se v písemných pramenech setkáváme poprvé roku 1783, jako s pronajímanými panskými lázněmi. Roku 1786 se poprvé setkáváme s názvem „Badhaus“, tedy lázeňský dům. Předpokládá se, že zde tehdy stála jen dřevěná budova. Pro stále větší zájem lázeňských hostů proudících do Chudenic byla v letech 1792-1794 za Jana Rudolfa hraběte Czernina z Chudenic postavena nová, zděná lázeňská budova, která pohltila původní kapli. Areál byl doplněn o budovu koníren. Existence zahrady je poprvé potvrzena v popisu areálu lázní z roku 1799.
Kromě poutníků těšilo se toto místo stále větší oblibě také u Czerninů. Již v roce 1819 bylo pro Eugena I. hraběte Czernina z Chudenic rezervováno v lázeňském hostinci několik místností. Tento stav však brzy přestal vyhovovat, a proto bylo přikročeno k přestavbě lázeňského domu na letní sídlo hraběcí rodiny. Stavba probíhala v letech 1821-1824. V letech 1825-1826 byl také postaven nový lázeňský hostinec na západním okraji areálu, kde nad lesním parkovištěm stojí dodnes. V letech 1823 – 1826 byla rozšířena zahrada a založen anglický krajinářský park. Jeho autorem je zahradník Jan Kristián Thumstängler. Za účelem pěstování sazenic pro dosadby parku byla asi kilometr severozápadně od Lázně založena školka, později přeměněná na arboretum, dnes známé jako Americká zahrada.
Nový zámeček byl hraběcí rodinou velmi oblíben a oblibě se těšil také přilehlý lázeňský dům. Přijíždělo sem stále větší množství lázeňských hostů i známých osobností z řad zejména národně uvědomělé aristokracie a inteligence. Za všechny můžeme jmenovat národního buditele a lingvistu Josefa Dobrovského, který zde pobýval v letech 1817 – 1829. Poměrně nedávno vystavěná budova zámku začala proto poměrně záhy postačovat pro ubytování vzácných hraběcích hostů. Již starý, ale stále energický Eugen I. Czernin, přikročil proto k další přestavbě zámku. Projekty byly majitelem schváleny v letech 1863-1864. Stavební práce byly ukončeny nejpozději v roce 1870 a daly zámku již téměř dnešní vzhled. Poslední úpravy zámku, zaměřené zejména na zimní zahradu, kuchyni a drobné detaily fasád a interierů, provedla v roce 1906 za Eugena II. hraběte Czernina z Chudenic firma architekta Maxe Loose von Lozinfeldt z Teplic. V roce 1909 byla ještě upravena budova hostince a tím byl stavební vývoj zámeckého areálu Lázně sv. Wolfganga ukončen.
V roce 1945 byl na základě vykonstruovaných událostí czerninský majetek zabaven státem. V roce 1950 získaly areál Plzeňské pivovary a vlastnily jej až do prosince 2009. Za tu dobu jej přivedly prakticky ke zkáze. Park zarostl, krásné okrasné i užitné zahrady byly postupně zničeny, budovy se počaly rozpadat. V prosinci 2009 byl zámecký areál vrácen zpět rodině Czerninů. Současný majitel Karel-Eugen hrabě Czernin z Chudenic navázal na více než osmi set letou tradici Czerninů a pokračuje v držení tohoto prastarého rodového sídla. Ihned zahájil nejnutnější práce na zajištění budov i obnově parku, jehož obnova proběhla také za přispění fondů Evropské unie, a který zůstává veřejnosti přístupný. V samotné budově zámku byla vyčištěna i studánka, do které stále pramení léčivý a posvátný pramen sv. Wolfganga.
• Zahrady a park zámku Lázeň sv. Wolfganga
První zpráva o zahradě v areálu zámku pochází z roku 1799. Již v roce 1823 za Eugena I. hraběte Czernina z Chudenic byla dosavadní barokní koncepce pravidelné zahrady francouzského typu, která se nacházela na jihu a severu zámeckého areálu, rozšířena o „anglickou partii“. V té době byl nově založený park osazován zejména dřevinami dovezenými ze zámeckého parku v Krásném Dvoře. Park na Lázni byl budován podle projektu zahradníka Jana Kristiána Thumstänglera. Práce prováděl panský zahradník Blumenstängel a jeho pomocník Messener. Práce na parku pokračovaly zejména v letech 1825, kdy bylo dováženo mnoho sazenic místních, ale i cizokrajných rostlin. V roce 1826 je v písemných pramenech zmiňován také skleník, pozdější zimní zahrada, který však byl postaven již dříve za Jana Rudolfa Czernina. Od roku 1834 o park pečoval zahradník Karel Zahn, který realizoval i své nápady.
Zlatý věk zahrad a parku trval za posledního hraběcího zahradníka Rudolfa Gebra, který na toto místo nastoupil v polovině ledna 1928. Kromě péče o park a zahrady na Lázni zajišťoval fungování zahradnictví, které dodávalo květiny a květinářské výrobky do širokého okolí. Zahradnictví mělo výměru ¾ ha a k němu bylo připojeno 12 ha zahrad a parku. Kromě vedoucího zahradníka při zahradnictví pracoval jeden pomocník, dvě dělnice a jedna praktikantka. Pařeniště měla výměru 220 m2 a 150 oken. V zahradnictví byly dva chladné skleníky o výměře 60 m2 a dva skleníky teplé (vytápěné) o celkové výměře 80 m2. Jako „přezimovací“ skleník sloužila zimní zahrada zámku o výměře 80 m2. Zahradnický závod se specializoval kromě ovocnářství prakticky na všechny obory: užitkové okrasné zahradnictví, vazačství, rychlení, parkovou architekturu, květinové dekoratérství, pěstování pečárek, perenářství, pěstování okrasných křovin, zušlechťování jehličnanů, parkové krasosadovnictví a hřbitovní zahradnictví.
Rudolf Gebr se i po převzetí zámku Plzeňským pivovarem s.p. se nadále staral o zahradu i park v pozici vedoucího zahradníka ozdravovny „Prazdroj“ (zámek Lázeň) a to až do roku 1959, kdy dne 8. srpna umírá ve věku 57 let. Na jeho místě jej vystřídal pan Mráz z Lučice, který byl podle pamětníků posledním skutečným zahradníkem, který dával parku potřebnou péči a lásku. Po jeho odchodu začal park nezadržitelně chátrat. Zahrady a skleníky byly ponechány svému osudu, cestičky v parku a lavičky byly ještě naposledy opraveny v roce 1988, pak již nebyla péče věnována ani jemu. Orkán Kyrill v lednu 2007 za sebou v parku zanechal značné škody. Jen díky značnému tlaku veřejnosti byl vlastník, Plzeňské pivovary, a. s., donucen škody odklidit a vysadit nové stromy dle dochovaných plánů parku.
V roce 2010, krátce po převzetí zámeckého areálu Karlem-Eugenem hrabětem Czerninem z Chudenic, bylo zahájeno systematické očišťování parku od náletových a nepůvodních dřevin, černých skládek apod. Zároveň byla zahájena projektová činnost pro obnovu cestní sítě a mobiliáře parku. Práce na této etapě obnovy parku byly zahájeny v březnu 2012 a dokončeny na konci srpna téhož roku. Kromě obnovy cest byl obnoven altán, osazeny nové lavičky, stojany na kola, nové odpadkové koše a také byl vytvořen nový informační systém o nejzajímavějších rostlinách v parku.
• Arboretum Americká zahrada
Arboretum Americká zahrada bylo založeno roku 1828 hrabětem Eugenem Černínem, původně jako školka okrasných dřevin, která měla zásobovat postupně vznikající park u nedalekého zámečku Lázeň u Chudenic. Později změnil hrabě Černín svůj původní úmysl a rozhodl se přeměnit školku v arboretum - trvalou sbírku živých dřevin, které bylo budováno v letech 1841 - 1848.
Název Americká zahrada je používán již od r. 1844, vznikl na základě toho, že v lesní školce měly v prvních letech po založení převahu dřeviny ze Severní Ameriky.
Dnes se zde na ploše 1,98 ha nachází přes 200 druhů dřevin, převážně severoamerického, evropského a asijského původu. Jedním z nejzajímavějších exemplářů je douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), nazývaná Černínova douglaska, vysazená r. 1842. Je jednou ze tří nejstarších douglasek v Evropě. K unikátům patří stromový exemplář dřínu květnatého (Cornus florida). Nachází se zde také jediný exemplář svého druhu ve střední Evropě, liliovník tulipánokvětý celolistý (Liriodendron tulipifera subsp. integrifolium).
Další atrakcí arboreta je Kvapilovo nebo také Rusalčino jezírko, které inspirovalo Jaroslava Kvapila při psaní libreta ke světoznámé opeře A. Dvořáka Rusalka.
Od roku 1969 je arboretum národní přírodní památkou (chráněné území obvykle menší rozlohy národního významu). Arboretum spravuje AOPK Plzeň - agentura ochrany přírody
• Rozhledna Bolfánek
Od pradávna stávala na vrchu Zďáru u Chudenic starobylá - později nově přestavěná kaplička svatého Wolfganga. Pověst vypráví, že když se vracel řezenský biskup Wolfgang z Prahy, kde na přání knížete Boleslava II. vysvětil v r. 973 prvního českého biskupa Dětmara, přenocoval tu v jeskyňce pod skalou. Nedaleko byla studánka s léčivou vodou, ke které přicházeli poutníci zblízka i zdaleka.
V letech 1722 - 1725 postavil zde František Josef Černín podle plánu černínského architekta Maxmiliána Kaňky velký poutní kostel, který byl však za císaře Josefa II. v roce 1782 zrušen. Kostel chátral a byl v roce 1810 zbořen až na věž, která počala sloužit jako rozhledna lidově zvaná Bolfánek. V roce 1845 byla rozhledna původně s cibulovitou věží zvýšena na 45 metrů a věž změněna v nynější podobu, připomínající klatovskou černou věž. Práce provedl tesařský mistr Jan Kubát z Pušperka.
U paty věže je vstup do kapličky, kde je možné sestoupit po schodech až ke skále, na které je postavena. Kámen má údajně léčivé účinky. Jedna z pověstí praví, že pokud se prasklina v jeho hmotě zvětší natolik, že jím projde těhotná žena, otevře se cesta pro pekelné síly.

Otevírací doba rozhledny

Duben - So, Ne, Svátky - 10:00-12:00, 14:00-17:00
Květen, červen - Út-Ne - 9:00-12:00, 13:00-17:00
Čevenec, srpen - Út-Ne - 9:00-12:00, 13:00-17:00
Září Út-Pá - 9:00-12:00, - 13:00-16:00 So, Ne, Svátky 10:00-12:00, 13:00-17:00
Říjen, listopad - So, Ne, Svátky - 13:00-16:00

Jak se tam dostaneme:
po modré turistické značce z Chudenic, 1,5km
po modré značce od parkoviště u zámku Lázeň, 0,5km

• Hostinec a ubytování Na Poustevně
Sezonní výletní hostinec s celoročním ubytováním

- výjimečné prostředí areálu Bolfánek nad Chudenicemi
- ubytovací kapacita 12 osob ve třech pokojích (2, 4, 6, lůžek )
- vlastní sociální zázemí na každém pokoji samozřejmostí
- společná kuchyňka pro vlastní stravování
- zajištěné stravování ve výletním hostinci
- internet přístupný uvnitř objektu i v jeho blízkém okolí
- kapacita výletního hostince max. 35 osob
- prostor pro úschovu bicyklů
- k dispozici projekční audio systém ( dataprojektor , zvuk , promítací plocha )

• Přírodní amfiteátr
Areál byl nově vybudován v prostorách pod rozhlednou Bolfánek v těsné blízkosti výletního hostince „ Na poustevně „ . Stavební realizace se uskutečnila v druhé polovině roku 2013 a v jarních měsících roku 2014 byl areál vybaven mobiliářem.
Přírodní amfiteátr v Areálu Bolfánek bude určen převážně pro alternativní kulturní aktivity.
Záměrem občanského sdružení Otisk je využívat amfiteátr k pořádání koncertů menšinových žánrů (folk , blues , world music , lidová hudba apod.) , divadelních představení , řemeslných workshopů a trhů , atd.
Každoročně se zde v letní sezoně koná představení Rusalka.