A zatouláme se ještě dál na Šumavu:
Hrad Kašperk
Střežit zemskou hranici s Bavorskem, ochránit významné naleziště zlata a zabezpečit důležitou obchodní trasu tzv. Zlaté stezky. To jsou tři důvody, které vedly českého krále a římského císaře Karla IV. v roce 1356 k vybudování hradu Kašperk na severovýchodním výběžku kopce Ždánova, je to nejvýše položený královský hrad v Čechách.
Obdélný palác a na něj napojené obytné věže představují samostatné hradní jádro, které je obehnáno souvislým opevněním. Na hradní jádro se napojuje i hradní nádvoří, sloužící jako hospodářské zázemí. Tato podoba hradu z druhé poloviny 14. století byla ještě upravována různými přestavbami, především v průběhu století následujícího.
Ač hrad královský, byl Kašperk spravován šlechtou a ne královskou komorou. Králové hrad i s přilehlým panstvím pronajímali tzv. zástavním držitelům, pochopitelně věrným koruně. Držitelé hrad spravovali, udržovali, nebo zde vykonávali právo poprávce, které získávali i s hradem.
Ze zástavních držitelů jmenujme alespoň ty důležité nebo zajímavé. Například od roku 1411 to byl královský mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína a Orlíka a jeho synové, horliví stoupenci kalicha, což byl také důvod, proč se hrad vyhnul pustošivému obléhání husitských vojsk. Mezi zástavní držitele se zapsal i mocný šlechtic Zdeněk ze Štenberka, který se zasloužil o rozšíření hradního opevnění o předsunutou pevnůstku, tzv. Pustý hrádek. To, aby hrad obstál při případném obléhání vojsky krále Jiřího z Poděbrad, proti kterému Zdeněk vedl povstání, ačkoliv sám Jiřímu jako první český šlechtic složil slib věrnosti. Naopak svému králi byl mnohem věrnější jeden z posledních držitelů hradu, místokancléř a tajemník Ferdinanda I., slezský rytíř Jiří z Lokšan. V roce 1547 mu Kašperk posloužil jako opěrný bod při úspěšném potlačování prvního stavovského povstání v Prácheňském kraji.
Tímto vším hrad naplnil svou úlohu v českých dějinách. Později především vinnou nedostatku financí rychle chátral a upadal, zatímco bylo okolní panství rozprodáváno. Dovršením tohoto procesu byl rok 1616, kdy byl již opuštěný a zchátralý hrad královskou komorou odprodán městu Kašperské Hory, v jejichž majetku hrad zůstává až dodnes.
Otevírací doba:
duben soboty a neděle 10.00 - 17.00
květen - červen denně mimo pondělí 10.00 - 17.00
červenec - srpen úterý - neděle 9.30 - 18.00
pondělí 10.00 - 18.00
září denně mimo pondělí 10.00 - 17.00
říjen denně mimo pondělí 10.00 - 16.30
út - pá prohlídky v těchto časech: 10.30, 12.00, 13.30 a 15.00
so - ne prohlídky v těchto časech: 10.30, 11.15, 12.00, 12.45, 13.30, 14.15, 15.00, 16.00
pouze okruh Život na hradě.
28.12. - 1.1. denně 10.00 - 16.30
Informace:
Hrad Kašperk je přístupný několika způsoby. Autem lze dojet na parkoviště, které se nachází cca 1,5 km od hradu. Dostanete se k němu po silnici, která vede z Kašperských Hor směrem na obec Nezdice. Z parkoviště se pak vydáte nenáročnou procházkou až na místo. Výjimka samozřejmě platí pro tělesně handicapované, ti se mohou dopravit až na malý parkovací prostor těsně u hradu.
Milovníci svěžího šumavského vzduchu a delších procházek si pak mohou vybrat některou ze značených turistických tras, které vedou přímo z Kašperských Hor na hrad. Tato varianta je ideální pro kratší odpolední výlet.
Na Kašperku si můžete vybrat ze široké nabídky občerstvení a poté posedět a posvačit přímo na hradním nádvoří. Ve stálé letní nabídce naleznete mj. kašperské domácí placky, které jsou připravovány dle originální domácí receptury. Tuto pochutinu můžete ochutnat ve verzi "na slano" se sýrem, kořením a česnekem, anebo "na sladko" s marmeládou a skořicí. Třetí variantou jsou "zelné placky" s kysaným zelím. Dále nabízíme čerstvé grilované klobásy, párky v rohlíku, grilovaný hermelín nebo topinka se česnek sýrem a kečupem. slané tyčky. V horkém letním dni jistě příjemně osvěží točené pivo Bernard (světlé, tmavé i řezané), případně některý z velkého výběru chlazených nealkoholických nápojů. V nabídce je také teplý čaj a čerstvě pražená káva z místní kašperskohorské pražírny Rósta kafe. Kde jinde by pak měla chutnat výborná Dolská medovina více, než přímo mezi zdmi hradního areálu?
A nakonec zajímavost : točil se zde film Anděl Páně.
