BRÁNICKÉ SKÁLY
jsou přírodní památka v Praze-Braníku, která byla vyhlášena 29. dubna 1968. Branické skály tvoří západní stráň vrchu Dobeška s bývalým lomem na pravém břehu řeky Vltavy v Braníku, poblíž zastávky MHD Přístaviště. Jsou ohraničeny na východě ulicí Na Dobešce, na západě ulicí Modřanskou, na severu ulicí Vysoká cesta a na jihu Starou cestou, která je odděluje od Školního vrchu. Chráněné území zaujímá rozlohu 9,1 hektaru v nadmořské výšce mezi 190 až 264 m n. m. a zahrnuje Školní vrch a samotné Branické skály s lesoparkem Dobeška.
Podle pověsti býval u Branické skály hrad a je zde ukryt poklad.
Nejméně od poloviny 18. století až do roku 1928 se zde těžil vápenec. U paty lomů vznikaly vápenky, v nichž se pálilo známé pražské staroměstské vápno. Šlo o hydraulické vápno, které se používalo při vodních stavbách, například pro pražská nábřeží, a vůbec pro výstavbu města v 19. století a na počátku 20. století.
Za druhé světové války zde vybudovala německá armáda několik štol pro umístění podzemní továrny, chráněné proti bombardování. Tento komplex tvoří sedm různě dlouhých chodeb. Společnost Nautilus usiluje o jejich zpřístupnění veřejnosti a umístění expozice o historii objektu.
Les Dobeška na původně holé Branické skále byl založen roku 1917. Autorem 2 metry vysoké dřevěné vyhlídkové tribuny je architekt a herec David Vávra.
Branické skály ovšem vždycky nevypadaly tak jako dnes. Původně zasahovaly až do vod Vltavy a zřejmě se dost podobaly Vyšehradu. Vyvěral tu také pramen minerální vody, která se stáčela do lahví a prodávala v Praze jako léčivá. Na teplých stráních se dařilo vinicím a chmelnicím.