Já je mám prostě ráda a k našemu městu neodmyslitelně patří.....
Ne, nejsou to katakomby (mimochodem, já po jejich návštěvě jako malá dlouho nespala, takže s dětmi jejich prohlídku vážně nedoporučuji)!
Jsou to přece KLATOVSKÉ KARAFIÁTY!!!!
Klatovy, město karafiátů - Klatovy jsou od 19. století spojeny s tradicí pěstování karafiátů. Karafiáty přinesly městu a jejich pěstitelům celoevropskou známost.
Zatímco americký karafiát potřebuje k vypěstování skleník, klatovský je mrazuvzdorná trvalka. Další zvláštností jsou hladké okraje korunních lístků, u ostatních karafiátů jsou zoubkované. A těch rozmanitých barev a kreseb v květech! Takovou barevnou škálou se nechlubí žádný jiný karafiát. Pozorovatele samozřejmě zaujme i jemná hřebíčková vůně.
Základní informace a kontakt:
Pokračovatelé tradic pěstování klatovských karafiátů se sdružují ve Specializované základní organizaci Českého zahrádkářského svazu Klatovský karafiát.
Každoročně je v 1. polovině července (během klatovské pouti) pořádána výstava klatovských karafiátů v Hostašově ul. (proti muzeu) v Klatovech. Výstavní zahrada je otevřena denně od 9 do 17 hod. Vstupné je dobrovolné.
Historie a současnost:
S pěstováním karafiátů v Klatovech začal Josef Volšanský, který v r. 1813 dovezl údajně z Francie černá semínka drobnokvětého karafiátu. Hned první kvetoucí rostlinky svou barevností brzy přilákaly pozornost jeho známých. Byli to zejména měšťané Jan Pirner, Josef Formánek a Matěj Stránský. Díky houževnatosti a trpělivosti při umělém sprašování a přísnému výběru rostlin se jim podařilo karafiáty zdokonalit. A tak se pomalu rodil plnokvětý klatovský karafiát. Nemalou zásluhu na tom, že koncem 19. stol. už se o Klatovech mluvilo jako o městě karafiátů, měl klatovský hostinský a pomolog Michael Bullmann. Měl obchodního ducha a své výpěstky záhy začal prodávat bohatým důstojníkům, kteří ve městě sloužili u husarského pluku a v jeho hostinci se scházeli. Od r. 1828 už karafiátové sazenice posílal po celé Evropě. Protože jeho výpěstky nestačily, nakupoval je i od dalších pěstitelů např. od Pirnera a Vejvody.
Od pěstitelů zahrádkářů se karafiáty brzy dostaly do péče městských zahradníků. Ti mezi sebou soutěžili o největší a nejkrásnější květ. Jejich velkou touhou bylo vypěstovat karafiát modré barvy. Traduje se historka, že jeden pěstitel druhému obarvil bílý květ šmolkou. Dotyčný se svým "modrákem" hned pochlubil. Stačilo však trochu dešťě (šmolka zmizí po pár kapkách) a bylo po radosti. Po modrém karafiátu bažíme ještě dnes.
Klatovští zahradníci Celerin, Spora, Bříško, Boublík, Svoboda, Walter a Zýka koncem 19. st. dál šířili slávu klatovských karafiátů ve světě. Svými vzorně vypěstovanými karafiáty v květináčích sklidili velký úspěch na výstavě v Praze v r. 1891. Rok na to získali 1. cenu ve Vídni. Následovaly další výstavy mimo Klatovy. R. 1892 v Brně, 1893 v Bruselu, 1894 v Antverpách a Lyonu, 1895 v Amsterodamu a Linci, 1897 v Hamburku a Frankfurtu n/M., 1898 ve Vídni.
Výstava v Klatovech v r. 1901 už byla podstatně slabší. Karafiáty v té době byly napadeny chorobami nejen v Klatovech, ale i v Německu a Francii. Také obě světové války se na pěstování karafiátů zle podepsaly. Poptávka po nich nebyla a zahradníci se spíše zaměřili na pěstování rostlin k obživě. Karafiátový sortiment se značně ztenčil.
K oživení došlo kolem r. 1930. Karafiáty ozdravěly, narodily se nové odrůdy. V r. 1931 se již v Klatovech u Masarykovy školy konala velká výstava. Zde mohli návštěvníci obdivovat 5000 klatovských karafiátů v květináčích.
Proto v r. 1954 byl v Klatovech ustaven kroužek zájemců o tuto rostlinu. Sešli se v něm zahradníci i zahrádkáři amatéři. PhDr. František Švec, který byl v Klatovech v letech 1945-1948 ředitelem vyšší rolnické školy vyzval přítomné k oživení tradice a rozšiřování sortimentu. Sám klatovské karafiáty miloval a se svými spolupracovníky na pozemku u školy pěstoval a šlechtil. Dokonce napsal knížku Klatovské karafiáty, jejich dějiny a pěstování. Členové kroužku se s nadšením pustili do práce. Své výpěstky každoročně vystavovali v Klatovech i mimo ně. V r. 1957 a 1958 v Karlových Varech u příležitosti FF, v r. 1961 na květinové výstavě v Erfurtu, odkud přivezli 2 stříbrné medaile.
Současná SZO ČZS Klatovský karafiát má nyní 14 členů, z toho 8 se věnuje výstavní činnosti. Hlavním cílem je udržet tradici pěstování karafiátů v Klatovech, soustavně usilovat o rozšíření sortimentu o nové odrůdy a každoročně pořádat výstavy.
Od svého vzniku v r. 1990 představila naše SZO své výpěstky i na různých výstavách mimo Klatovy.