Jako první navštívíme vesničku Prlov, která se nachází jedenáct kilometrů jihovýchodně od Vsetína. Prlov je partyzánská obec. Dle mého názoru je obec neprávem opomíjena v naší historii, protože si dle mého názoru zaslouží stejnou poctu a zmínku jako obce Ležáky a Lidice. Prlovský oddíl se začíná formovat v létě 1944, kdy v místních horách začali místní navazovat kontakt s parašutisty vyslanými ze Sovětského svazu a se skupinami partyzánů přicházejících ze Slovenska po porážce Slovenského národního povstání. Posléze se tyto malé skupinky zapojují do 1.Československé brigády Jana Žižky z Trocnova pod velením majora Murzina. Za druhé světové války postihla vesnici velká tragédie. 23.dubna 1945 v ranních hodinách obklíčilo Prlov zhruba 600 příslušníků ZbV (Zur besonderen Verwendung-k zvláštnímu určení) komanda Nr. 31 z Vizovic pod vedením SS-Obersturmführera Ericha Wienecke a speciálního oddílu – SS-JAGDGRUPPE 232 „JOSEF" .Do odpoledních hodin vyslýchali občany v místním hostinci a poté se s vybranými osobami, kterých bylo osmnáct, odebrali k vykonání strašného nelidského činu. Osm usedlostí vypálili a v nich skončilo svůj život 15 lidí. Celkem však v důsledku celé akce přišlo o život 23 osob: kromě již zmíněných patnácti upálených byli tři aktivní partyzáni, prlovští občané, téhož dne oběšeni poblíž Bratřejova. Jeden muž, který toho dne unikl z hořícího domu, byl později vypátrán gestapem a spolu s dalšími dvěma lidmi z Prlova byli nejdříve mučeni a potom popraveni. Jeden muž byl zabit již 19. dubna při akci proti Ploštině. K prlovské tragédii se počítá i smrt jednoho občana blízkého Pozděchova a mezi 15 upálenými byl jeden občan též blízkého Bratřejova. Po masakru v Ploštině se jednalo o další akci jednotek, které spadaly pod Stíhací svaz SS, jehož velitelem byl Otto Skorzeny. Prlov byl osvobozen 4.5 1945, kdy do vesnice přijeli rudoarmějci z předsunutých jednotek na bicyklech.