Málem jsem zapomněla věnovat se pro Teplice zásadnímu tématu, a to teplickým termálním pramenům.
Teplické léčebné prameny jsou mírně radioaktivní, používají se k léčbě nemocí pohybového, cévního a nervového systému. Mezi hlavní prameny patří Pravřídlo, Kamenný pramen, Horský pramen a pramen Hynie. Nejteplejší je Pravřídlo, jeho voda má teplotu 42,5 °C a vyvěrá v šachtě pod děkanským kostelem, odkud je vedeno do budovy sanatoria Beethoven. Podle legendy uváděné v Kronice České Václava Hájka z Libočan, došlo k objevu pramene v r. 762, kdy se vepři pasáčka Kolostůje při pastvě v lesích opařili v tůni.
Teplické termální prameny to mají docela nahnuté. To že zde vyvěraly na povrch, bylo díky křehké rovnováze spodních vod. Ta však byla zásadně porušena například nerozvážnou těžbou uhlí v okolí, kdy v roce 1879 došlo na dole Döllinger u Duchcova k vodnímu průvalu, při kterém byla velká část šachty zatopena, zahynulo 25 horníků, průval narušil rovnováhu spodní vody a způsobil pokles hladiny teplických pramenů o 26 metrů. Pravřídlo přestalo vyvěrat, způsobilo to mimo jiné v rozvinutém a velmi oblíbeném lázeňském městě paniku a výběry ze spořitelny. Od té doby se musí prameny uměle čerpat a Teplice již nikdy nedosáhly své předchozí slávy ( - zatím! 😀 😀 ).
Dokonce i v dnešní moderní době se stává, že je to s teplickými prameny na hraně. Začátkem tohoto roku vyšla v novinách zpráva, že stát převezme od těžařů, kterým skončila těžba, čerpací stanici a bude garantovat čerpání pramenů a korigování podzemních vod. Náklady se přitom předpokládají 485 tisíc korun ročně. Provoz čerpadel je však nutný nejen kvůli provozu lázní, ale při jejich zastavení dochází právě k nerovnováze spodních proudů pod městem a k zatápění suterénů a spodních pater některých budov ve městě.