Než se budu podrobně věnovat Naučné stezce Jana Karafiáta, neodpustím si pár slov o tom, kdo to vlastně byl. Jan Karafiát (1846-1929) evanglický farář, dvacet let působil v evangelickém dřevěném kostele na dnešní Velké Lhotě (tehdy nazývaná Hrubá Lhota). Je autorem pohádky Broučci. Knihu vydal anonymně vlastním nákladem u Václava Horkého. Po sedmnácti letech byla objevena spisovatelem Janem Herbenem. Díky recenzi Gustava Gammy Jaroše v časopise Čas byla první edice rychle vyprodána a v roce 1894 přišla reedice. Dílo je oceňováno pro básnický sloh a ve své době novátorský přístup ke světu dítěte, počítá s psychologií dítěte. O jeho teologickou a morální hodnotu se ovšem vedou spory - vyčítá se mu důraz na bezmyšlenkovou poslušnost, která se (podle Maxe Webera) právě v reformovaném prostředí vysoce cenila. Svá autorská práva na tuto knihu odkázal Českobratrské církvi evangelické, která díky tomuto štědrému daru mohla sponzorovat vydávání bible a církevních tisků.
Já osobně mám Broučky moc ráda. Každé jaro, když rozkvetou sedmikrásky, vzpomenu si, jak mi prarodiče předčítali, že každá tato sedmikráska je za broučka, který se nedožil zimy. Pokud je úplně bílá, je to za broučka, pokud je krapet načervenalá, je to za broučka-holčičku. A co Vy? Četly jste některá Broučky?