Staré přísloví tvrdí, že „ na Valašsku končí chléb a začíná kamení.“ Chudé valašské stráně poskytovaly Valachům obvykle jen žito a oves, brambory, zelí a pohanku. Nedílnou součástí valašského jídelníčku byly produkty ze salaše - ovčí sýr, brynza a žinčica (=nápoj z ovčího mléka podobný kefíru). Jídelníček Valachů obohacovalo taky ovoce, zelenina, houby a lesní plody. Vyhlášenými specialitami současné valašské kuchyně jsou bramborové placky, polévka valašská kyselica, frgály, povidla a střapačky se zelím. Co se nápoje týče - jednoznačně pravá trnková slivovice.
Bramborové placky se připravují na mnoho způsobů - ze syrových brambor jako známé bramboráky a nebo z brambor vařených, které se pečou na sádle nebo „na
sucho“ na plechu a jí se jen tak nebo potřené povidly.Základem valašské kyselice je kysané zelí a brambory. Polévka se zahušťuje moukou rozmíchanou ve smetaně. Přidává se do ní klobása nebo uzené maso, koření s česnekem a majoránkou. Střapačky nebo také strapačky, mají původ na Slovensku a jsou to halušky nebo nočky z bramborového těsta s vařeným kysaným zelím, omaštěné nadrobno nasekanou, na sádle osmaženou cibulkou s kousky uzeného masa. Frgály jsou tradiční valašské koláče, které se na Valašsku pečou už více než dvě stě let. Na těsto se používá směs pšeničné a žitné mouky, které se zamísí mlékem nebo vodou. Pak se těsto vyválí o průměru zhruba 30 cm a koláče jsou naplněny ovocnou nebo tvarohovou či makovou náplní. Frgály se upečou a jemně se posypou drobenkou a polijí rozpuštěným máslem.