V Hustopečích je mnoho zajímavostí, ale věřím tomu, že by vás nudilo číst o všech. Nejlepší je přijet sem a vidět na vlastní oči, ochutnat dobré víno místních vinařů. Osobně doporučuji pana Fialu a penzion Fialka, sousedící kousek od Domu u Synků. No ale vrátíme se zpět k poslední zajímavosti a tou je kostel sv. Anežky České a sv. Václava
Kostel svatého Václava a svaté Anežky České – Novodobý farní kostel stojící na Dukelském náměstí je jednou z dominant města. Byl postaven v letech 1992–1994 podle návrhu architekta a výtvarníka Ludvíka Kolka. Nahradil původní pozdně gotický kostel svatého Václava, zbořený v roce 1962. Ve středu se nachází podzemní kaple svaté Anežky České, která leží na místě mariánské kaple původního kostela.

Starý kostel, byl poškozen během bojů o Hustopeče při II. světové válce. Po jejím skončení neproběhly žádné opravy a kostel dále chátral. Roku 1953 se na věži objevily trhliny. Narušená statika věže a otřesy působené narůstající automobilovou dopravou (kolem kostela probíhala původní státní silnice Brno–Bratislava) způsobily její zřícení v noci na 26. února 1961. Přitom byla zničena také velká část lodě. Tehdejší úřady posléze rozhodly o demolici celého kostela, včetně nedotčeného presbytáře s architektonicky cennou síťovou klenbou. Přes protesty kulturní veřejnosti byla demolice nakonec provedena v září 1962.
První úvahy o stavbě nového kostela se objevily již v letech 1970–1971, avšak uskutečnění těchto plánů bylo možné teprve po změně režimu v roce 1989. Základní kámen nového hustopečského kostela byl spolu s dalšími posvěcen 22. dubna 1990 na Velehradě papežem Janem Pavlem II. při jeho první návštěvě Československa. Geologický průzkum náměstí proběhl v červenci 1990, v dubnu 1991 byl pozemek posvěcen a v dubnu 1992 došlo k zahájení stavebních prací. Celkové náklady na výstavbu dosáhly 27,5 milionů Kč. Část finančních prostředků byly získána státním příspěvkem, další prostředky pak formou sponzorských darů a příspěvků od věřících z Česka i ze zahraničí, především z Německa a Rakouska.Značnou zásluhu na realizaci měl i hustopečský farář a děkan P. Václav Fišer.