Zámek Nové Hrady u Litomyšle
Zámek Nové Hrady je dominantou stejnojmenné obce v Pardubickém kraji, nedaleko měst Vysoké Mýto a Litomyšl. Jedná se o pozoruhodnou rokokovou stavbu s rozsáhlým přírodním areálem.

Něco malo z historie:
Rokokový zámek Nové Hrady nechal v letech 1774–1777 vystavět hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré. Podrobný stavební návrh vytvořil tyrolský architekt Josef Jäger po vzoru letních sídel ve Francii; základní podobu zámku navrhl a stavbu řídil hrabě osobně. Budovu obklopuje cenný rokokový ornamentální areál (dokončený 1791) nazývaný „České Versailles“ nebo „Malý Schönbrunn.“

Zámek vznikl na svahu pod původním starým zámkem (postupně přestavovaným od 15. století), na jehož místě dříve stával gotický hrad. Materiál ze starých staveb byl použit při budování rokokového zámku. Roku 1779 byl přistavěn pozdně barokní špýchar a v západním křídle zámku vystavěna zámecká kaple s hlavním oltářem (1777) od řezbáře J. J. Procházky.

Cyril Bartoň z Dobenína nechal zámek v letech 1936–1939 opravit; od té doby celý areál chátral. Posledním majitelem zámku před znárodněním byl textilní továrník Josef Bartoň z Nového Města nad Metují. Po roce 1989 byl restituován vnukům posledního majitele. Poté, co ho od nich roku 1997 koupili manželé Petr Kučera a Magda Kučerová, prochází zámek i jeho okolí nákladnou rekonstrukcí.

Součastná podoba zámku:
Patrová hlavní budova má mansardovou střechu a bohatě zdobenou přední fasádu. V rámci rekonstrukce na přelomu 20. století byla obnovena její bohatá reliéfní štuková a kamenná sochařská výzdoba. Z obou konců průčelí vystupují dvakrát odstupňovaná boční křídla (rizality). Mezi nimi probíhá terasa s členitou balustrádou, jež je uprostřed otevřena širokou vstupní rampou. Hlavní portál je umístěn ve středním rizalitu; nad ním je balkón na toskánských sloupech.

Do zámku se vstupuje rozlehlou trojlodní halou s křížovými klenbami. Z haly vede do každého zámeckého křídla samostatné schodiště. V prvním patře nad vstupní halou je reprezentační rokokový hlavní sál s bohatou štukovou výzdobou. Interiéry zámku jsou vybaveny rokokovým a klasicistním nábytkem, obrazy a četnými drobnými uměleckými předměty.

V přízemí západního křídla se nachází zámecká kaple, původně s rokokovým oltářem od Josefa Procházky (1777) a oltářním obrazem od Jana Nivelta (1778), po restituci prodány spolu s dalším vybavením.

Dvě přízemní hospodářské budovy, jež navazují na přední křídla zámku a uzavírají čestný dvůr, pocházejí z let 1778–1783. Původně se v nich nacházely kanceláře a byty panských úředníků. Na tyto budovy navazuje ozdobná přední zeď areálu s monumentální trojdílnou vstupní branou (dokončená roku 1782).

Budova špýcharu za zámkem pochází z roku 1779. Zadní část areálu tvoří pokračování francouzské zahrady s ozdobnou kuchyňskou zahradou a kruhovým altánem. Zadní nádvoří uzavírá půlkruhová zeď s branou, zdobenou plastikami Léta a Podzimu od Karla Devotiho.

V nově vybudované horní zahradě se nalézá přírodní amfiteátr. Návrší za zámkem pokrývá anglický park. Pískovcová Křížová cesta, vedoucí parkem k pozůstatkům původního gotického hradu, pochází z roku 1767.

Využití zámku:
V zámku je umístěna stálá expozice historického nábytku (od baroka po kubismus) ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze (dle smlouvy z roku 2002,[1] otevřena od roku 2005[2]). V barokním špýcharu je umístěno První české muzeum cyklistiky, největší sbírka kol a cyklistických předmětů v České republice, v soukromém vlastnictví sběratele ing. Jiřího Uhlíře.[3] V hlavním rokokovém sále se konají svatební obřady; bývalá kočárovna a konírna slouží k pořádání společenských i soukromých akcí.

V hospodářských křídlech zámku se nachází restaurace a cukrárna s minigalerií. K zámku patří též jezdecká stáj (otevřena od roku 2004; původně ovčín) a farma s chovem jelena lesního a daňka evropského

Cena vstupného

Dále zde najdeme muzeum cyklistiky:
První české muzeum cyklistiky je otevřeno od roku 2007 a je stále největším muzeem svého druhu ve střední Evropě. Jedná se o rozsáhlou sbírku jediného soukromého vlastníka, pana Ing. Jaroslava Uhlíře z Hostovlic na Čáslavsku. Návštěvníci muzea uvidí více než 250 exemplářů jízdních kol, od nejstarších velocipedů až po závodní kola z konce 20. století, ale také nesčetně dalších exponátů, které s vývojem cyklistiky úzce souvisí, od náhradních součástek, cyklo-doplňků, trofejí, dobových fotografií, textilií a tiskovin. Tato výjimečná sbírka je umístěna v barokní sýpce nad zámkem, jejíž budova je sama o sobě pozoruhodná. Prohlídka muzea je bez průvodce.

Pokud máte rádi romantický styl, můžete navštívit Galerii Klobouků
Dámy i pánové, kteří ocení romantický módní styl, jistě rádi navštíví Galerii anglických klobouků. V expozici je vystaveno více než sto dámských klobouků roztodivných tvarů, materiálů a barev. Dočtete se také mnoho zajímavého o historii nošení klobouků, výrobní technologii a materiálech. Některé klobouky si dámy mohou vyzkoušet a pobavit se tímto nevšedním zážitkem. Prohlídka je bez průvodce.

V letošním roce také galerie poskytla prostor pro několik krásných klobouků z dílny pražské modistky Jolany Kotábové.

Expozice je umístěna v budově oranžerie naproti labyrintu, kde je k vidění také voliéra s papoušky.

Jedna z mála krásných zahrad, kde najdeme mnoho krásných květit, labyrint, několik zahrad, farmu s daňky, jezírko.....
Pořádají se zde i svatby.
V areálu najdete restauraci, kavárnu i stáje.