Tradice s historii - sv. Barbora

                         Barbora

Barbora pochazela z rodiny bohateho slechtice ve meste Nikomedii. Aby nepodlehla napadnikum, zavrel ji otec do veze. Barbora se chtela otci pomstit a oznamila mu, ze se stala krestankou. On se jako veliky nepritel krestanu rozzuril. Barbore se podarilo utec. Ale byla chycena a doblecena zpet. Jeji ukryt ve skalach prozradil pastyr, ktery byl bohem potrestan. Jeho obce se promenily v kobylky. 

Barbora byla mucena, aby se zrekla sve viry a nakonec byla popravena. Popravil ji jeji vlastni otec vlastnim mecem. Kdyz ji usekl hlavu, zabil ho blesk. 

Drive na sv.Barboru chodivaly pruvody s maskami. 

V 19. stoleti chodily po domech Barborky - zeny strasidelne prevlecene. V jedne ruce nosily kosiky se sladkostmi pro hodne deti a v druhe metlu nebo varecku na ty zlobive. Pred domem zaklepaly, zazpivaly pisen o sv. Barbore, podelily deti a sly dal. Chtely po detech modlitbicky pozdeji je zkousely z basnicek ci zpevu. Podobne jako Mikulas, ktery jejich obchuzku pozdeji nahradil. 

V cele stredni Evrope je zvykem rezat tresnive nebo visnove vetvicky. Davaji se do vody a na teple misto. Pokud rozkvetly,znamenalo to pro divku stesti, lasku a nebo vdavky. Pokud si divka ukryla  jeden kvet pod snerovacku, mohla privabit vybraneho chlapce. 

Devcata pojmenovaly kazdou vetvocku po jinem hlapci a verela, ze ta vetvicka, ktera rozkvetla znaci chlpce, ktereho si vezme. Take se pocitalo kolilaty den po sv.Barbore rozkvete a urcoval se nejstastnejsi mesic pristiho roku. Nekde verili, ze divka, ktera neni panna, rozkvetle vetvicky nenajde.