#2procenta Soukromé diskuse a jejich nahrazení zcela nefunkčními skupinami byla první kapka, ale člověk se prostě přesunul s lidmi, na kterých mu záleželo, jinam. Zrušení informací o uživatelích mě naprosto znechutilo a demotivovalo komukoli neznámému pomáhat a poradit. Kdo by pořád rozklikával profil, aby se podíval, jak starého dítěte se dotaz týká, nebo ze které lokality dotyčná je. Pro mě to byla nejpoužívanější funkce vůbec, ale její zrušení mi ušetřilo spoustu času, který bych tu jinak trávila. No a současné zrušení přátel jedna z posledních kapek. Dříve jsem tu byla denně i několik hodin, teď už nevidím důvod. Přátelské a kreativní prostředí je pryč a co zbylo mě tu už nezajímá...

Koloběh života... 🙂 Včera jsem viděla u hřiště dvě cca 7 leté holčičky, jak lezou na 1,5metrovou stříšku a hlava mi začala pracovat. Před 25 lety bych jim záviděla a řvala, že tam chci taky. Před 20 lety bych tam lezla s nimi. Před 15 lety bych jim radila, jak efektivně vylézt, ale sama bych nelezla. Před 10 lety by mi byly ukradené. Před 5 lety bych si řekla, že jsou šikovné, když tam tak malé vylezou. Dnes jsem trnula hrůzou, že spadnou a něco si udělají. Za 5 let budu pravděpodobně vysvětlovat řvoucímu dítěti, proč tam nemůže lézt... 😀