#vanocni_soutez_zapfcreation U nás se na Vánoce moc těšíme. Vánoce mám ve vzpomínkách spojené s hromadami sněhu. Jako malá jsem milovala, když jsme s bráchou, večer před Štědrým dnem, snášeli vánoční ozdoby na stromeček, které byly schované vysoko ve skříni. Rodiče nám je postupně podávali a my je chystali Ježíškovi. Natěšení jsme chodili spát a přemýšleli, jestli Ježíšek do rána stromeček přinese a nazdobí. Ráno jsme vyskočili brzy z postele a běželi se podívat do obýváku, jestli tam stromek je. První kouzlo Vánoc se v dětských očích splnilo. Vždy tam stál krásný stromek a my utíkali k taťkovi a mamce do postele, oznámit jim to překvapení. Ted už vím, že rodiče byli jistě nadšení, ze musí na Štědrý den brzy vstávat 🙂, naše děti teď dělají to samé nám. Chodili jsme i za babičkou, ať se jde podívat a tato tradice zůstala dodnes, naše děti volají babičce a dědovi, ať se jdou podívat, jaký jim Ježíšek přinesl stromeček. Přes den jsme mlsali cukroví, koukali na pohádky a těšili se na večer. Po večeři musel jít taťka vyvětrat a my s mamkou čekali v ložnici. Najednou zazvonil zvoneček, prskavky prskaly, svíčky (pravé) svítily a pod stromečkem bylo spoustu dárků. Rodiče nám vždy udělali krásné Vánoce. Jeden rok byl ale moc smutný, na Štědrý den jsme museli volat záchranku naší babičce. A ještě ten večer zemřela.... A na závěr nesmím zapomenout zdůraznit, ze Vánoce prožíváme také křesťansky, chodíme do kostela, u nás bývá i odpolední mše pro děti. Děti se těší do kostela na sochu černouška, který po vhození penízku poděkuje zahýbáním hlavičky, těší se do kostela na Jesličky a na Tři krále pak chodí koledovat a pomáhat vybírat peníze pro ty, kteří je potřebují.