Ahoj holky, dnes jsem byla pro výsledky hormonálního profilu a stejně tak jako manžel spermiogram i já mám vše v pořádku. Tento cyklus jsem brala 5. - 9. den clostilbegyt a když dnes 12DC dělala utz tak říkala, že folikulů je tam hodně z toho několik dominantních 14mm a ovu že vydí tak na neděli - pondělí. Pokud se prej nepovede tento měsíc tak si mám už domluvit konzultaci v IVF centru.
@lenicka07 jéé tak to gratuluju, nakonec obě přirozeně jooo? No super!🙂 Mě bude 26 a momentálně nejsem ve fázi, kdy bych to chtěla zkoušet sama bez pomoci další třeba rok a nic z toho, takže hned jak dojde ms tak tam zavolám a půjdu na konzultaci a minimálně budu chtít IUI. Možná nakonec taky vezmu roha a uteču ale momentálně to prostě chci zkusit🙂
@gramli jo, podruhé dokonce neplánovaně za plného kojení 🙂 Mě na tom štvalo, že nikdo nezjišťuje příčinu, byť to může být nějaká blbost ... to nebyla cesta pro mě. I když jsem byla o dost starší než ty.
Někdy pomůže prostě to pustit z hlavy, neupínat se k tomu, nesledovat pořád ovu a neřídit se tím. Ani jedno dítě nebylo pak podle často omílaných pravidel 🙂 🙂
@gramli my takhle prošli tři cykly a vykaslala jsem se na to, v lednu jsme si řekli, že si ještě užijeme léto a že iui zkusíme až na podzim, udělali jsme si trip po Evropě, letěli k moři.. a otěhotněla jsem na konci srpna 🙂 po dvou letech, kdy to nešlo. Takže věřím, že je to v hlavě, když vám vyšlo všechno dobře.ja měla ten hormonální profil trochu horší.. a spravilo se to evidentně nějak samo 😀 a druhé se povedlo za tři měsíce
@merilina ono všechno v hlavě není, někdo ten problém skutečně má. Na druhou stranu hlava dokáže ten problém vyrobit. Jen s tím druhým člověk sám něco zmůže. Už hodněkrát jsem slyšela o tom, jak se někomu nedařilo, kdo se k dítěti moc upínal, pochyboval o sobě, pořád počítal vhodné okamžiky atd. Pak se přihodilo něco (stres, hodně práce nebo např. dovolená) kdy člověk má jiné myšlenky a najednou přišlo těhotenství.
Vím jaké to je, když tikají biologické hodiny, vím jaké to je, když všechny vrstevnice a známé dítě už mají... otěhotněla jsem až ve 33. Ale jsem ráda že jsem si nenechala do hlavy vtlouct, že mám sníženou plodnost. Protože na otázku proč, jsem nedostala odpověď. Přitom jsem neměla nikdy žádné problémy a žádné vyšetření nic nezjistilo. Takže bych zcela zbytečně skončila nejspíš na IVF.
Jen chci zakladatelku uklidnit, že ani tři roky, kdy se nedaří, nemusí nic znamenat. A je škoda nezkusit nejdřív něco udělat se sebou 🙂
Měla jsem to stejně...