Včera večer jsme skončili na pohotovosti na porodnici. 24h bez pohybu a větší strach o ty dva uzlíky jsem nikdy nezažila.
Hned nás vzali, šli jsme na ulztavuk, proběhla prohlídka spodem a šup na ozvy.
Díky bohu bylo vše v pořádku, ale vůbec je nemohli vzbudit. Oba spinkali jako dřevo a když máte jindy pohyby celé dny a celé noci tak vás toto prostě vyděsí. Paní doktorka byla strašně příjemná, i porodní asistentky usměvavé. Chtěli si mě tam pro jistotu nechat, ale jelikož bylo vše dobré tak nakonec, ať si mě přítel vezme domu.
Dnes se zase oba hýbou jako o závod, tak jsem šťastná.
Za tu dobu co jsme tam byli se narodilo miminko na pokoji za náma kde jsme čekali na výsledky a další paní přijela rodit. No myslela jsem že uteču, když jsem ji chudinku slyšela 😀 a slyšet první dětský křik mě úplně rozbrečelo🤦‍♀️
Tak snad už mě prckove takhle nikdy nevyděsí 😶🙏☺️