Konečně budeme TŘI...

Naše malé štěstíčko Nellynka se nám brzy ukáže na světě. Už se na ni moc těšíme.

Po prvním neúspěšném otěhotnění jsme šťastní, že Nelly čekáme, o miminko jsme se snažili nejdříve 2 roky, když jsem konečně otěhotněla v listopadu 2009, tak se miminko přestalo v 8 týdnu vyvíjet a musela jsem dva dny po Vánocích 2009 podstoupit revizi dělohy. Znovu jsme se snažili o miminko, pojídala jsem různé prášky na přivolání ovulace, protože jsem s tímto měla velké problémy, někdy jsem ovulaci měla, jindy zase ne. Gynekolog říkal, že tak jak normální žena má ovulaci každý měsíc, u mě to vychází tak asi jednou až dvakrát za rok, takže mi předepsal prášky na vyvolávání ovulace, po kterých mi bylo strašně špatně. Prášky nezabíraly, mě bývalo velmi špatně, hodně jsem na to myslela, říkali mi, nemysli na to, je to psychikou, ale ono se to lehce řekne a špatně dělá. Nakonec jsem prášky přestala brát s tím, že tomu necháme volný průběh. Gynekolog mi ještě navrhl, abych podstoupila laparoskopii, že se podívá, co přesně normálnímu oplodnění brání. Takže jsem na konci února 2010 podstoupila laparoskopii, při které mi byl bohužel odebrán levý vejcovod s tím, že tento byl zcela uzavřen a naplněn hnisem, který s největší pravděpodobností usmrtil naše první miminko. Byla jsem ráda, že aspoň vím, proč naše první miminko umřelo a zároveň jsem se trochu bála, jestli se mi povede otěhotnět s jedním vejcovodem. A hle, hned měsíc na to, v dubnu 2010 jsem otěhotněla, nyní jsem v 35 týdnu těhotenství a čekáme naši Nellynku. Všechny testy jsme prodělaly v pořádku, nic nás netrápí a jsme strašně šťastní, že konečně po 4 letech snažení se nám v lednu 2011 narodí naše princezna.

25.11.2010 - kontrola na gynekologii, prospíváme skvěle, vážíme 1,9 kg, jsme sice menší než je průměr, ale to vůbec nevadí. Máme se skvěle.