Děťátko moje....
18.06.2010 ses mé rozhodlo odejít zpátky do světa, který jenom tušíme. Po dvou měsících v teple jsi odešlo...teď je vše čerstvé a bolavé. Děkuji za tu možnost cítit znovu život ve svém těle. Možná ještě někdy, za jiných okolností se setkáme dítě moje...Tvoje maminka.
ssisley-dekuji, pochopi jen ten kdo zazil, vid?
Ted to jeste strasne boli...pokud bude pokus-tak pozdeji-ted to musim "prehlusit" asi praci...nevim. Holky dekuju...je "fajn" vedet, ze to nezezil clovek sam....
citala som ta dlhu dobu v "anjeloch" janka,ja som tam neprispievala ale strasne rada som vas citala hlavne teba,zdas sa mi srasne laskava a fajn osobka..velmi ma potesilo ze cakas babatko a teraz smutim
stebou nad touto strasnou stratou:(( pride cas a dostanes dalsiu sancu,ako aj ja..budes este moc moc stastna! drz sa a nestracaj vieru🙂
Jani,.............je mi to líto,ikdyž nevím,jak si byla s mimnkem daleko.Ale to jedno,protože každá ztráta života bolí a o to víc,když si to miminko moc přeješ.Taky má jednu vlastní zkušenost,ale díky dětem(počítám do toho i to zatím nenarozené)jsem na všechno špatné zapomněla.Občas se mi to oživí,když to potká někoho blízkého. ☹
Tak se holka drž a posílám Ti velikánskou dávku optimismu! 😎
Je mi smutno z toho,že ses zařadila mezi ty,co to také potkalo.Vždy to bolí moc,ať je to krátce nebo později,protože si to vybojuješ a pak ti to není dopřáno.Není to lehké,ale bude lépe.Nás to také potkalo a teď už zase máme další poklad.Takže neboj...držím palce aby to šlo.
Dekuji moc holky, za vsechny co tady psaly...koncila jsem druhy mesic. Ted jsem zacala krvacet, doktor mi nasel nejakou srazeninu(buhvi, jestli me dobre vycistili)...chodim na oxytocin kazdy den, v patek kontrola-pokud tam neco bude...jdu opet na "vycisteni"....takze ztrata je jeste ziva a navstevy nemocnice mi do te "rany" jeste solí....mala me drzi, nevim jak bych to psychicky dala, kdybych nemela uz jedno dite. Vsude jsou tehulky, kocarky, malinke miminka-nechci ani chodit ven. Ted se zakousnu do hledani prace, pac jsem na to po materske nemyslela, byly jine plany :( ...dekuji moc holky moje stálé i prvni....boli to.
jani moc na tebe myslím, už jsem tě dlouho neviděla a teď čtu co se stalo...vím jak to bolí, já tohole prožila v prosinci 2008 ... 23.12. mě propouštěli z nemocice...takže parádní Vánoce, musíš si užívat Elinky a brát to tak, že alespoň máš krásnou holčičku...a že vše se děje pro něco...
Dekuji Dragusko, ted uz je lip -nesmima le na to myslet, nesmim si dovolit nechat vzpominko-myslenku vubec vejit do hlavy. Jak pises, uzivam si Eloushka snad jeste vice...at se dari Dragi...
Začni psát komentář...

:o( .... mrzí mě to.... vím jak to bolí :o(.......soucítím.