Nejkrásnější období? Spíš stresový maraton

Nespavost je mrcha. A čím si krátit dlouhou chvíli od čtyř ráno než nekonečným přemítáním o tom, kdy už konečně můj syn obdrží příkaz k vystěhování a jaké to vlastně bylo na úplném začátku? Když se ve vzpomínkách vrátím do ledna roku 2025, dělá se mi špatně ještě teď. Tma, sychravo, odporná zima a aby toho nebylo málo, začátek těhotenství. První týdny byly vlastně ještě celkem zlaté. Manžel byl nadšený i když jeho první reakce při pohledu na pozitivní těhotenský test zněla: "To jako fakt?" No ne, asi si dělám prdel.

Jako fakt. Taky neskáču radostí z toho, že jen o pár dní později mě sestřelily těhotenské nevolnosti. Nikomu hlavně nevěřte, až vám o nich bude vyprávět různá moudra! Ranní nevolnosti, jsou celodenní nevolnosti. Ještě dneska mám trauma, když si na to vzpomenu. Jako by ze mě nějaký parazit vysával veškerou chuť k životu. Nejhorší byly pravděpodobně večery. Ležela jsem na gauči, zabalená do deky, dívala se na tu odpornou tmu za oknem a s nepřítomným výrazem hypnotizovala televizní obrazovku, abych se rozptýlila. Marně. A nechci tu být za nějakého chudáčka, protože jako zázrakem jsem se ani jednou nepozvracela. Vím, že jsou ženy, které to mají mnohonásobně horší a zvrací takřka imrvére, některé si dokonce za své úsilí vyslouží hospitalizaci. Já si nevysloužila ani neschopenku. Gynekoložka nad vším co mě trápilo měla sklony mávat rukou s tím, že je to normální, maximálně mi předepsat předražené prášky a šup šup ven, už tam čeká další pacientka. Bohužel neschopenku jsem nedostala ani od praktické lékařky. A tak jsem každé ráno div nevypustila duši při oblékání, kdy jsem na sebe navlékala pět vrstev oblečení, abych nezdechla zimou a nutila si do žaludku alespoň nějaké jídlo, abych mu dala jinou práci, než neustále posílat žaludeční šťávy do mého jícnu.
Svůj pracovní "výkon" bych radši nerozebírala. Naprosto všechno mi bylo jedno a toho se tak nějak držím dodnes. Říkala jsem si, že když už teda přišlo těhotenství, alespoň se nemusím každý měsíc trápit s menstruací. Ale samozřejmě, že menstruační bolesti zejména na začátku téhle krasojízdy (a teď zjišťuju, že i na konci) nejsou ničím vzácným. S tím rozdílem, že si nemůžete dát nic moc účinného proti bolesti. To všechno jsou jenom drobný nepříjemnosti. Nejhorší bylo první vyšetření, kdy jsem si šla v podstatě jen pro potvrzení toho, co už dávno vím. Doktorka mě vyděsila, protože v šestém týdnu by mělo embryo nějak vypadat. Já jsem však nezapadala do debilních tabulek a tak lékařka prohlásila cosi o možnosti zamlklého těhotenství a že teda ještě tejden počkáme a kdyžtak půjdu na kyretáž. Bylo mi do breku, celej ten podělanej týden. Měla jsem toho plnou hlavu a když jsem seděla u počítače a poslouchala debilní požadavky našich zákazníků, měla jsem co dělat, abych na ně nebyla hnusná, pro jejich malicherný problémy. Občas jsem se očima zapíchla do koše na papír, který se jevil jako velice elegantní řešení pro případ náhlé nutnosti se pozvracet. Připadala jsem si jako herečka, která neustále něco předstírá. Neměla jsem si s kým o tom promluvit, kromě manžela. Oba jsme tak dělali co jsme mohli a byli si vzájemně oporou.
Dnes už vím, že vše naštěstí dopadlo dobře. Ani teď ostatně nejsem tabulková a je mi až podezřelé, jak můžou mít páni doktoři na všechno grafy a poučky, když je nám všem dobře známo, že ženské tělo se v minulosti příliš nezkoumalo. Těhotenství není nemoc, ale běda jestli nepřijdete na další kontrolu! Na té jsem už obdržela jakýsi látkový pytel s reklamními pitomostmi, testery a samozřejmě hromadou výhružných letáků, které slibovaly budoucím maminkám rozmanitá zdravotní rizika, kterým se dá samozřejmě předejít pokud budete užívat ten či onen přípravek, objednáte se na tohle či tamto vyšetření a zaplatíte nehoráznou sumu za předraženou lahvičku, protože pouze ona neuvolňuje škodlivé látky do pití. Většinu těch nesmyslů jsem zkrátka vyhodila, protože vystresovaná jsem byla dost i bez těchto katastrofických scénářů. Má doktorka mi ještě pár letáčků s předraženými vitamíny přihodila, když jsme domlouvaly termín další návštěvy. No hlavně si kupte tydlencty a žádný jiný a ideálně si je objednejte přese mne, ne abyste to brala z eshopu. Jo jasně. Dej mi pokoj.

A poslední poznatek na závěr. Zázvorové bonbony jsou k prdu, pokud si s nimi tedy nechcete pomoct, aby se vám lépe zvracelo. Vydržel mi v puse tři sekundy a budu upřímná, z té vzpomínky se mi navaluje ještě teď.