
Jak „donutit“ matku dvou malých dětí umýt okna, aneb test Vileda Windomatik
Když mi bylo sděleno, že za svůj komentář obdržím na testování Vileda Windomatik byla jsem moc rada, štěstím bez sebe. Ale potom přišlo „procitnutí“ a mírná panika, že ty okna budu muset fakt umýt.
Uteklo pár dní a já jsem obdržela balíček s očekávaným domácím pomocníkem.
V ten moment nastal mírný stres. Téměř každý den mi chodilo od koníka upozornění do kdy musím otestovat a napsat postřehy (Koníku, sice většina z nás je doma s dětmi a inteligence nám lehce klesá-mě určitě, ale zase ne natolik, aby jsi nás neustále upozorňoval…).
V období mezi doručením a začátek testování uplynulo několik dní. Protože děti vycítily, že chci dělat něco bez nich, tak během dvou dnů lehly s horečkami. Testování proto nepřicházelo v úvahu. Naštěstí teploty holkám pominuly a mohla jsem začít.
Musím říct, že jsem po vybalení pomocníka byla značně nedůvěřivá (v některých věcech jsem stará konzerva), ale co už, aspoň vyzkouším něco nového. Zrychleně jsem přečetla návod, zapojila přístroj do nabíječky a čekala co se bude dít. Po téměř čtyřech hodinách bylo nabyto a mohla jsem jít na věc.
Jsem zvyklá okna umývat alkoholovým přípravkem (okenou), ale použití těchto přípravku v návodu nedoporučují. To vidím jako drobné mínus. Už přes rok jsem okna nestihla umýt a bez čistících prostředků mi to šlo trochu hůře. Po usilovném zdolání prvního okna přišla řada na vysavač. Nastalo milé překvapení. Můj nový pomocník krásně vodu z oken vysál. Dokonce jsem se pustila i do žaluzií (jejich umývání ze srdce nesnáším) a téměř jsem Viledu „líbala“.Podařilo se mi pohodově a rychle žaluzie umýt.
