Co jsme dělali jako malí a na co dnes zapomínáme

Rádi vzpomínáte na doby svého mládí či dětství? Na hry, které jste hrávali jako malí, na hry, ke kterým jste nepotřebovali připojení na internet a dokonce ani elektřinu a vystačili jste si s vlastní fantazií či s jednoduchými pomůckami?

Bylo tolik jednoduchých her a aktivit, které jste mohli hrát hodiny a neomrzely vás. Určitě si jich také pár vybavíte. Vzpomínáte nostalgicky na krásné časy a připadá Vám to jako včera, kdy jste pobíhali celý den venku a doma se zastavili jen na svačinu. Nejspíš máte strach, aby o to nebylo Vaše dítě ochuzené, aby mu jednou nechyběly příjemné vzpomínky.

Připomeňte si pár aktivit, pár her, ke kterým téměř nic nepotřebujete a přesto si užijete se svým dítětem (dětmi) mnoho zábavy.

Stavba bunkru

Stavění bunkrů je oblíbenou činností nejednoho kluka stavitele a fantazii se meze nekladou. Vezměte pár židlí, využijte deky, přikrývky, polštáře a vybudujte si pevnost, do které budete mít přístup jen Vy a Vaše dítko. Přineste si dovnitř baterku a můžete si číst pohádky či vyprávět příběhy. Ani holčičky nepřijdou zkrátka, svou péči a starost mohou věnovat domečkům pro trpaslíky (či mravence) v lese. Vyhloubit tunel, postavit celou bytovou jednotku, a nakonec trpasličí dům řádně zabezpečit.

Pouštění lodiček

Nejoblíbenější místo Vašeho prcka je někde u vody a v holínkách (bohužel občas i bez nich) s oblibou skáče do kaluže? Vytvořte si lodičku, uvijte věneček z pampelišek nebo pošlete vzkaz trosečníkovi v dalekém oceánu. Můžete také pořádat závody lodiček. Zužitkujte cokoliv. Spadlé listí, větvičky, skořápky či kůru ze stromů. Pusťte lodičku nebo věneček po vodě, fanděte a sledujte jejich krkolomné cesty mezi kameny.

Vyšlapané cestičky

Pokud mrzne a za oknem je hromada skvělého prašanu, vyrazte ven. Vytvořte si ve sněhu cestičky (každý svou) a ve vyznačených cestičkách si hrajte na honěnou. Cestičky se budou v některých místech prolínat, takže budete mít šanci chytit svého soupeře. Nebo si představte sníh jako obrovské malířské plátno. Vyšlapejte si svůj obrázek, nakreslete dům, strom nebo obrovské srdce.

Využijte čas, který se svým malým synem či dcerou máte a využijte jej naplno. Jediné, co k tomu potřebujete, je čas a trocha kreativity. A že děti jí mají na rozdávání, je více než jasné. Stačí je na chvíli odpoutat od moderních technologií a ukázat jim i jiný druh zábavy, ten, který zná Vaše generace.

Vyrůstali jste v 90 letech? V telce ještě dávali Doktorku Quinovou, Gumídky, Tak jde čas, soutěžní pořad Hip hap hop a Kuřátka, v šest ráno jsme koukali v televizi na barevné pruhy a čekali, až začnou vysílat nedělní pohádku. Chodili jsme do školy s dětmi, které se jmenovaly Katka, Jana, Eva, Zuzka, Veronika nebo Petr, Tomáš, Lukáš, Martin. Četli jsme Ohýnek, Sluníčko, Mickey Mouse, Méďu Pusíka nebo ABC, do obchodu jsme si chodili kupovat calipo (colorku nebo trio), ruskou zmrzlinu nebo Orion čokolády (orion hvězdy jsme si pak lepili po oknech). První zamilovaný film, který jsme viděli v kině byl Titanic. Každý, kdo neměl domácí zvíře, měl Tamagoči a jedním z největších překvapení bylo vždy vybrat hračku z "Kindervajíčka". Nahrávali jsme si videem věci na VHSky. Během volných hodin jsme ve škole venku skákali gumu, hráli pogy a vyměňovali si kartičky hokejistů, nebo se lezlo na barevné studené železné prolézačky. Dělali jsme si bunkry ze židlí a přikrývek nebo na stromě. Řetízák byl úplně nejlepší kolotoč na světě. Jedna z našich prvních kazet byla Backstreet Boys, N Sync, připadně Lunetic, Kelly Family a Spice girls. Windows 95! neexistovalo nic lepšího! Všichni jsme nosili ledvinky a šusťákové soupravy. Víme, co je walkman, všichni jsme tančili Macarenu a poslouchali jsme cely čas rádio nebo koukali na Eso, abychom vystihli své oblíbené písničky a pak si je mohli nahrát na kazetu. Na školních taškách jsme neměli Spidermana, Hello Kitty, ale psa, kočky nebo nějaké pravítko a tužky s očima. Všichni jsme nosili ty tlusté hnědé vroubkované punčocháče, které se i tak vysunuly tak, že jste měli kilometrovou nohu. Kdo měl kolo BMX, byl frajer. Jedli jsme šťovík (ty zeleně lístky) a vsugerovávali si, že je to dobře, protože to dělali starší kamarádi. Jaký to byl hit nosit klíče na barevných šňůrkách na krku. Jistý čas jsme si kupovali ty želatinové lepkavé oči, malé slizké kuličky a házeli jsme je po stěnách. I když nabídka nebyla až taková bohatá, nebylo nad jahodovou perličku, olejíček a pudr Aviril a Indulonu.

Čteš si tento text a říkáš si: "Přesně!"

Pokud ses při čtení alespoň jednou usmál, tak je věnován právě Tobě, abys na své krásné mládí nezapomněl...

Milé maminky, jak trávíte s dětmi volný čas? V dnešní době plné mobilů, počítačů, tabletů a dalších technických vymožeností někdy zapomínáme na běžné věci, které jsme dělali my, když jsme byli děti.

Pamatujete si na své dětství? Když jste se sešli s kamarády, vzali křídu do rukou a kreslili s ní obrázky na cestu nebo jste s ní nakreslili skákacího panáka a s úsměvem od ucha k uchu jste skákali, dokud Vás maminka nezavolala domů? Vzpomínáte si, co jste jako první udělali, když napadl v zimě sníh? Věřím, že teď jste si všichni vzpomněli na to, jak jste popadli sáně a utíkali na první kopec sáňkovat nebo stavěli sněhuláka.

Také jste hráli pogy? 🙂 Skákali s kamarády gumu? Na co ještě vzpomínáte?