Babička, moje milovaná a jediná, je měsíc v nemocnici. Jako není to špatné, nechodí, trombóza....
Dobré to po nádoru v mozku asi už nebude, metastáze na plicích ...
Nepustí jí ani na Vánoce.
Nesmíme tam, i když my bychom jí samozřejmě nechtěli ohrozit, a testovali se jak divý. Ale zákaz je zákaz, chápu.
Tak ja to, že spolu pacientka má covid??? O víkendu kašlala, že nemohla ani mluvit, teď už dobrý a na PCR čeká.
Mám strach. Zažila a vydržela toho tolik, ale jak dlouho to ještě zvládne?
Pohádali jsme se s manželem.
Starší zase nemocný, a já jdu na OCR.
Jsem unavená, psychicky unavená, někdy mám pocit, že nemůžu dál.
Nic nejde jak by mělo jít. Hroutí se mi život pod rukama ☹
@mimco babička doma byla. Dojížděli za ní sestry, nechávala si vozit obědy ... Bohužel teď to zatím není možný, ona toho má hodně.
Díky lékům, a že jich není málo má silnou cukrovku. Jednou večer si zapomněla píchnout a upadla do kómatu. Pak následuje trombóza, antibiltika, převazy, ale léky nezabraly. Hospitalizovali jí a dávali kapacky. Lékaři jí teď prý nepustí. Uvidíme jak to bude. Zase teď jsou kluci pořád nemocný, stejně bychom tam nemohli ☹
@ladyhacek zkuste opravdu kontaktovat hospic, oni si poradí s těžkými stavy v domácím prostředí.
Jak jsem psala, díky tomu jsme jako mladé holky mohly mít doma maminku až do konce, jsem za to strašně moc ráda. Hlavně ona byla šťastná.
A pokud by šlo o doktory, nejsou vždycky všichni s domácí péčí za jedno, kdyby byla malinká možnost, trvejte si na svém a pustit ji prostě bude muset. K čemu ji to je, být tam zavřená tak dlouho…
Držím palce 🍀
