Snad osud ví co dělá a proč.
Někdy je težké pochopit proč se věci dějí
a zda skutečně mají smysl.
Ještě před chvílí jsem na děti křičela, chtěla prásknout dveřmi a konečně mít klid.
A pak si člověk uvědomí, že se kdykoli může stát cokoli.
Neznala jsem je moc a přesto mě jejich/jeho osud zasáhl.
Sila koně ne neskutečná 🙂
Pojďme se modlit ne za duši co odešla, ale za chlapce co po ní zůstala.
Můj syn má kamaráda ze školky - tomu teď zemřela maminka, neznala jsem jí moc, jen sem tam pár slov jsem prohodili, ale chlapečka mi je neskutečně líto.
Rodiče ho měli pozdě, otec je už důchodce a teď je u babičky, u které zůstane
Snad má babička pevné zdraví. Budu na chlapce myslet.
