Sem rodic ne kamarad ale nestavime to na strachu nebo prosazovani sily a moci. Duslednost je dulezita. Nekdy trochu polevim ale jen trosku.

Me prvni dite je muj velky ucitel a ma vyuka urcite nekonci. Zatim me naucila mnohonásobně vetsi trpelivosti, zvladani stresu a nachazet energii, ikdyz uz zadna nezbyla.
Vztah s detmi si preji kamaradsky, ale musi mit i sve hranice. Tak jako to mam s rodici ja.
A ve vychove se ridim hlavne intuici. Hodne mam nacteno, nakoukano a odzito, ale nikdy se neridim jednim stylem.

Co jsem se naucila? Boze,toho je 😀 trpelivosti, sebeovladani, prekonavani se, nesobeckosti, empatii, hledani toho peknyho a dobryho ve vsem, co se nam stane...
Dite je pro me spis nez kamarad, tak bezva partak, ale bez urcitych hranic se to neobejde...mame nastaveny nejaky pravidla, snazim se je dodrzovat, ale obcas sem mekejs 😝 driv sem se hodne ridila nazory a radami ostatnich moudrych, dneska dam vim na svuj instinkt a delam veci tak, jak je povazuju za spravny...ostatne sou to moje deti a je to nas zivot...takze s nama starsi klidne spi v posteli, kdyz chce (je mu 8), mladsiho kojim, kdyz on chce, ne kdyz je spravny cas, nosim ho porad,stejne jako kdysi starsiho, protoze proste chteji, neutikam za nima kvuli kazdymu bebicku, proste obcas zazijou zklamani, i bolest, ale snazim se pro ne byt oporou a ukazat jim, jak to v zivote chodi a jak to prezit 😀

Mam teprve dvouletyho, ale chci, aby nas vztah byl spise pratelsky, kamaradsky. Ne, ze mi bude rikat "vole" a bude si delat co chce, ale aby semnou mohl resit fakt vsechno. Aby se nebal prijit domu s tim, ze je pruser. A ucim se kazdej den neco novyho ♥️

Naučila jsem se trpělivosti, přehodnotila jsem hodnoty v životě, schopnost organizace se mi vylepšila na maximum 🙂
Vztah rodič a dítě je u nás "nastaveno" tak, že jsme autoritou, zjištěno, že pokud povolíme a jsme kamarádi, tak neuspějeme.
Co pro to dělám a čím se řídím - řídím se do velké míry svou vnímavostí a srdcem, mnohdy rozumem - základ je pro mne to, že mám vizi, jak by se dítko mohlo/mělo (to jsou slova těžko definovatelná a mnou psaná teď nevystihují význam, co chci napsat 🙂) chovat. V každém případě slušnost a upřímnost vedou 🙂

já se naprosto ztotožňuji s @kuk93, napsala bych to uplně stejně až na to, že načteno nemám nic..:D u mě jen intuice a SNAD zdravý rozum..🙂
Osobně mám naprosto vyjímečný a nádherný vztah s mojí maminkou a moc bych si přála, aby měly takovy vztah i mé holčičky ke mě..

Jsem kamaradka, ale s prirozenou rodicovskou autoritou, mala ma zatim rok a pul, ale uz me toho hodne naucila. Nejsem vybusna a dokonce jsem se naucila byt trpeliva, jo a duraznejsi.

@vila_z_lesa
@kajuska22
@itutulka
@jurakovi
@naty
@kuk93
@paur děkuji ❤ poslané 🙂