Je strašně krásnej... a vidím v něm i taťku, ale stejně ty jemnoučké rysy zdělil po Tobě, Káťo🙂

vždyť ti tvoji se taky povedli 😉 myslíš? já nevím. doma říkají, že je po tátovi, ale když udělá určitý obličej, hlavně když pláče, tak je prý stejný jako já. já sama v něm na první pohled nevidím ani jednoho 🙂 ale zamračit se umí po něm, to jo 😀