Když jsem vkládala poslední příspěvek na Valentýna, netušila jsem, že za pár hodin na věčnost odejde můj milovaný náhradní tatínek. Přijde mi, že se vše zrychlilo, zintenzivnilo, plusy, mínusy, zisky, ztráty..... Těžko v tom hledat stabilitu, v tom světě vykloubeném z ramenou, ale musíme , vždy nakonec věci dopadnou tak, jak mají, budeme věřit, že dobře. Malé radosti jsou důležité, včera mi udělal radost článek, který vyšel. S některými se známe tady tak dlouho, že ještě pamatují toho malého kudrnatého kluka s černýma očima. Už to není malý kluk, ale "renesanční mladík", jak píše milá paní redaktorka . ❤