Tak, a je to tady. Syn je dospělý. Mentálně i fyzicky. Učitelé vidí, že už mu tady nemají co dát a čím dál víc navrhují státní konzervatoř v Praze . Já jsem si tuto myšlenku dosud neuměla připustit, po patnácti letech bytí spolu. Jednou ty děti ale pustit musíme... Podporovat je v jejich rozhodnutí . jejich talentech a milovat je bez podmínek.. Jen mě čeká to vnitřně akceptovat. Přiznám se, že je to pro mne těžší, než jsem si myslela....