Nástup do nové práce. Jo, super, hurá těším. Od bydliště 7 km, dopra práce a ejhle... zjišťuji, že kočka, která mě zaučuje odchází po roce kvůli kolektivu. Hmm... Ajaj, já věděla že v tom bude háček. A ta kyselice co bude sedět naproti a ani se neusmeje mi byla nesympaticka hnedka.... Tak co?? Prasknout s tím hned nechci... Dám tomu šanci, ale už teď to mám v hlavě nějak blbě nastavený a budu čekat kdy to přijde. Chjooo.... Poradíte jak se s tím pocitem porvat..nebo co vlastně??? Úplně se to ve mě mele. Ty dvě slepice, které ji prudily jsou od pohledu jasne...