17 měsíců mi tohle sluníčko zkrášluje každičkou sekundu, nikdy by mě ani ve snu nenapadlo že, bych v necelých 19 porodila a starala se o miminko, trávila s ním každičkou sekundu svého života, učila ji jak se co má dělat, ukazovala jí naše zvyky atd. Hodně lidí mě za tohle odsuzuje, že "decko má děcko" ale věřte mi, , dělám co můžu aby se moje princezna měla dobře, teď postupem času zjišťuji že jsem měla ještě chvíli počkat a našetřit si penízky bokem, proto že s mým směšným rodičákem sotva vyžijem ale i tak se snažím ji dát první poslední a radši odepřu sobě než abych musela odepírat tomu malému andílkovi. Nejsem perfektní máma, vše co spolu zažíváme je pro mě něco nového a hrozně krásného <3 Žiji jen pro ni, tak stejně jako ona pro mě, dokáže mi jediným úsměvem, pusinkou nebo objetím spravit náladu a taky mi tímhle dokazuje že sem pro ni stejně důležitá tak jako ona pro mě, tohle si užívám plnými doušky, nebude to moc dlouho trvat a ona bude velká holčička která chodí do školy na 1. stupeň, postupem času mě přestane uplně potřebovat a to mě neskutečně děsí, proto že já ji budu potřebovat až do konce svého života <3
Zlatíčko, strašně moc tě miluji a pamatuj si, že sem tady vždy pro tebe :*
