Dětská cukrovka - jak diabetes rozpoznat, dobře léčit a jak se vyrovnat s pravidelností a novým režimem, poradí maminka malé diabetičky

Cukrovka, onemocnění odborně nazývané diabetes mellitus, byla vždy obecně pokládána za nemoc starých nebo obézních lidí, kteří onemocněli v důsledku špatné životosprávy. Takto onemocnět, či si cukrovku vypěstovat, lze takzvaným druhým typem diabetu. Diabetes prvního typu, kterým onemocňují i děti, a to čím dál mladšího věku, vzniká jako chyba autoimunitního systému -nehraje v ní roli ani štíhlost ani výživa dítěte, ani to, jak moc má rádo sladké.

Děti nemocné diabetem prvního typu si musí zvyknout na pravidelný režim ve výživě ale i na píchání injekcí inzulinu, který je nutné podávat i několikrát denně.

Na datum 14. listopadu byl stanoven mezinárodní den diabetu, při kterém se diabetici spojují, vyjadřují si podporu v boji se svým onemocněním a onemocnění se dostává takové pozornosti, která pomůže desítkám lidí se stanovením včasné diagnózy.

V případě maminek, jejichž děti cukrovkou onemocněly, je podpora a výměna zkušeností obzvláště potřebná, jelikož život s dítětem, kterému je třeba udržovat hladinu inzulínu, je náročný nejen na čas, ale hlavně na emoce maminek a dětí.

Ilustrační obrázek: Onemocnění dětí cukrovkou nijak neovlivňuje jejich výživa, tělesná stavba ani množství snědeného cukru. Pro správné zvládání nemoci je však k píchání inzulinu zavést také pravidelný jídelní režim s přesně vyváženými živinami, které budou hladinu cukru v krvi vašeho dítěte udržovat a tím pomohou regulovat krevní cukr

Proč děti onemocnění diabetem?

Dětí s cukrovkou nejen že stále přibývá, nejvíce alarmující zprávou pro lékaře, kteří se tímto onemocněním zabývají je však skutečnost, že postihuje čím dál mladší dětí - předškolní děti, batolata, ale často už i kojence.

Naprostá většina těchto dětí trpí cukrovkou prvního typu, která nemá nic společného s výživou ani tělesnou dispozicí ani množstvím jedeného cukru, jako je tomu u diabetu druhého typu, kterým lidé onemocnění nejčastěji až ve starším věku či v důsledku dlouhodobé špatné životosprávy a s tím související obezitou.

Podstata nemoci tkví v imunitním systému - tělo nemocného přestane ve slinivce břišní vyrábět inzulín, který ale nutně potřebuje k životu - inzulín reguluje glukózu a buňky produkující inzulín jsou postupně zničeny vlastním imunitním systémem.Snižování inzulínu může postupně trvat celé měsíce nebo roky, než si toho maminka u dítěte vůbec všimne. Posledním spouštěčem odhalení diagnózy tak může být obyčejná viróza, která imunitní systém zatíží tak, že projevy diabetu jsou viditelné.

Jaké jsou projevy diabetu u dětí?

Při vysoké glykémii, tedy hladině krevního cukru, typického pro cukrovku, se tělo začne zbavovat nadbytečné glukózy tak, že jí začne propouštět do moči a s sebou strhává i vodu.

U dítěte se tak mezi prvními příznaky objevuje nadměrné močení a s tím spojená velká žíznivost. Děti se začnou v noci pomočovat nebo chodí často na záchod.  Zároveň se nadměrně potí. Tělo těmito dvěma projevy ztrácí velkou část svých zásob, včetně těch přijatých z potravy. Dítě začíná hubnout, ztrácí chuť k jídlu, kterou malé děti často kompenzují ještě větším zvýšením pitného režimu. Buňky v těle malého človíčka z glukózy jen obtížně získávají energii pro provoz celého těla. Děti se cítí unavené, každá, dřív běžná námaha, sport nebo hra, je velmi unaví.

Cukrovkové děti jsou také náchylnější k virovým onemocněním, pokud je někdo ve školce nebo v jiném kolektivu nemocný, velmi pravděpodobně to od něj chytí. Trápívá je také bolest hlavy.

V případech, kdy se dosud nezjištěné onemocnění náhle zhorší, nastává zvracení, bolesti břicha a přijít může i celkový kolaps dítěte.

Jak zjistím, že má moje dítě cukrovku?

Pokud maminka na svém dítěti pozná, že mu není dobře, a všimne si zvýšeného počtu močení a vypitých tekutin, pokud někoho s diabetem zná, jistě si na cukrovku vzpomene.

Vždy je vhodné si o svém podezření na cukrovku promluvit s dětským lékařem. Test dětské cukrovky je jednoduchý a bezbolestný- provádí se pouze z moči dítěte, kdy se zjišťuje hladina krevního cukru (glukózy) v moči.

Pokud není cukrovka včas léčena, nese s sebou závažná rizika poškození zraku, ledvin nebo rozvin cukrovkového kóma, které bezprostředně ohrožuje život dítěte.  

Ilustrační obrázek: aplikace inzulinu pomocí injekce není pro žádného rodiče příjmenou zážitostí a těžko najdete dítě, které si píchání nechá líbit bez reakce v podobě breku a bránění se. Na pravidelné píchání inzulinu si musí zvyknout celá rodina. 

Léčba cukrovky

Pokud se potvrdí, že dítě diabetem trpí, je třeba začít tělu dodávat inzulín. Dělá se tak pomocí injekce či dávkovacího pera.

Přesné dávkování a další režimová opatření se maminka dítěte dozví ve specializovaných odděleních diabetických poraden, které se specializují přímo na děti. Odborní lékaři a sestry maminku naučí injekce dítěti píchat a také měřit hladinu glukózy, kdy takové měření bude probíhat několikrát denně. Dávka inzulínu se pak mění v závilosti na hladině cukru v krvi.

Chod rodin, kde dítě cukrovkou onemocní, se tak radikálně mění. Musí se naučit do svého režimu začlenit hlídání krevního cukru, píchání injekcí, často je potřeba upravit životosprávu a životní tempo celé rodiny tak, aby pro ní byla péče o nemocného cukrovkou dobře zvládnutelná.

Velká zátěž je to zejména u menších dětí, které se musí zvyknout hlavně na píchání injekcí. Injekční jehly na inzulin či pera,které dávkují jedním píchnutím, mají jehly velmi tenké a bolestivost píchnutí je tak velmi malá. Pro malé děti je však pravidelné píchání injekcí samozřejmě velkým zásahem, na které jim nezbývá, než si zvyknout. Děti se často brání, pláčou, bývají vůči rodičům, který lék podávají, agresivní. Pro celou rodinu je zjištění onemocnění a první kroky v léčbě velmi stresující.

Důležitým doplňkem podávání inzulínu je diabetická dieta. Strava je poskládaná z výživných potravin v pravidelných intervalech, které nemají vysoký glykemický index, tedy skokově nezvyšují hladinu cukru. Pro rodiny tato nová dietní opatření často znamená naučit se používat nové potraviny a naučit se vařit přímo ze základních surovin. Mezi nejhorší potraviny, které hladinu krevní cukru rozhazují, totiž patří zejména jídla, která jsou instantní, hotová, mají mnoho přísad, včetně nadbytečného množství cukru, soli a hlavně vysoký glykemický index. Takové jídlo se během trávení ve střevě štěpí na čistou glukózu a tím okamžitě zvyšuje hladinu cukru v krvi a stejně tak rychle potom klesá, což je jev, který je nejen u léčby cukrovky nežádoucí. Mezi potraviny, které jsou nevhodné pro diabetiky, patří mezi ně například rohlíky, chleba, brambory, knedlíky, rýže, těstoviny, mléko, ovoce, čokolády, dorty a řady dalších potravin, které zasytí na krátkou dobu a pro tělo je jejich energie neuchovatelná.

Všechny léčebné postupy, od aplikací inzulinu, po měření glukózy až po základy správné výživy, vysvětlí maminkám i celé rodině ošetřující lékař. Dětem, které mají cukrovku v závažnějších hodnotách, pak pojišťovny hradí léčebné pobyty, kde je personál učí se s cukrovkou sžít, učí je dobře jíst, starší děti se učí vyhodnocovat měření na glukometru samy a aplikovat si injekce inzulínu podle potřeby. Na těchto pobytech se i samy rodič emohou dozvědět veškeré potřebné informace, inspirovat se ve skladbách jídelníčků a seznámit se s dalšími rodiči, jejichž děti diabetem trpí.

Příběh maminky Ivany a Dominiky, které byla cukrovka zjištěna ve třech letech

“Krátce před tím, než Dominičce byly tři roky, jsem si začala všímat, že hodně pije. Bylo to na jaře, myslela jsem, že je jí jen horko. Hodně i čůrala, nemohly jsme se zbavit nočních plen. Uvědomila jsem si taky, že je víc unavená, zase začala po obědě spát, nechtěla chodit ven, ačkoli jsme normálně venku celé dny. Svěřila jsem se s tím dětské lékařce během tříleté prohlídky, původně jsem si myslela, že je to jen dozvuk chřipky, kterou jsme měli celá rodina, moc jsem tomu nechtěla věnovat pozornost. Lékařka jí ale udělala pár základních testů z krve a moči a druhý den mi volala, že máme přijít znovu. Byl to šok. O cukrovce jsem nic nevěděla, v rodině jí nikdo nikdy neměl. Jedli jsme poměrně dobře, vařila jsem, nekupovala jsem žádné prefabrikáty. Nebyla jsem moc fanatická co se týče výživy, občas jsme Domče koupili nějakou sladkost, měla ráda lízátka, moc jsem to neřešila”

popisuje Ivana chvíli, kdy se seznámila s diabetem.

Po vyšetření dostala Dominika hned první injekci inzulinu a hned druhý den se dostaly ke specialistovi, který Ivanu do diabetu zasvětil.

“Abych řekla pravdu, nejdřív jsem byla hysterická. Byla jsem tou dobou přetížená, snažila jsem se vrátit do práce, manžel se finančně staral o vše sám, byl pořád pryč. Když mi doktor vylíčil, co vše mne v péči o diabetickou Dominiku čeká, litovala jsem hlavně sama sebe, bála jsem se, že to nezvládnu. Přesnost, časová návaznost, ověřování několikrát denně glukometr, pravidelnost a podobně, to bylo přesně to, co fakt nebyl můj životní styl. Ze sebelítosti mě ale efektivně vyléčila Dominika. Injekcím se strašně bránila, plakala, schovávala se, když už jsme píchali pravidelně třeba týden, vypozorovala kolik je asi hodin a brečela ještě před tím, než jsem injekci vyndala. Bylo to strašný. Zároveň jsem ale viděla, jak se jí s vyrovnanou hladinou dělá lépe, měla víc energie a tím byla veselejší, hezky se rozmluvila, krásně si hrála. Díky tomu, že jsem viděla jak je jí dobře, jsem to začala brát hrdinštěji. A díky internetu, kde jsem si našla všechny informace, jsem se taky usmířila se sebou - poměrně dlouho jsem se proklínala za všechny sladkosti co jsem jí dala i za to, že jsem jí každé ráno po spaní omývala - jedna z teorií lékaře v Motola bylo také to, že přehnanou hygienou se může narušit imunitní systém a tím vznik diabetu podpořit. Už jsem se s tím vyrovnala a přestala to řešit.”

Zvládání všech chronických nemoci si vyžaduje krom znalostí a praxe také čas. Denní rutina, osvojení si časových harmonogramů. Dětské tělo ale i vnitřní hodiny rodičů, které jsou zejména s menšími dětmi pořád, si na denní rytmus zvyknou a tím se potvrdí samozřejmost všech opatření. I malinké děti se časem naučí nechat si injekci dát.

Díky internetu a tomu, že zdravá výživa se v poslední době velmi dostává na výsluní, se lze naučit vařit zdravě, chutně i zábavně. Vytvořit krásné a dobré jídlo od základních potravin tak, aby výživově vyhovovalo i nemocnému u chuti celé rodině, je díky mnoha publikacím a blogům jdnoduché.

“V jídle jsme se nakonec docela našli. Pomalu jsme zkoušeli potraviny, které neznáme, naučili jsme se s nimi pracovat. Teď už dělám vše automaticky, čas od času si najdeme zase něco nového, čas od času, kdy jsme s mužem sami, hřešíme. Nejjednodušší bylo nakonec přijmout tu pravidelnost, tělo si na to zvykne a samo se hlásí o jídlo. U nás dospělých i u Domči. A Domče je dneska už sedm, chodí do školy. Ráno než odcházíme, sama si píchne, nají se a vyrazíme. O velké přestávce se měří a hodnotu mi volá nebo píše smskou, když si není jistá. Na obědy chodí domů, pracuji z domova, takže se pořád můžu starat o to, aby sama jedla. Kdybych tu možnost neměla, bylo by to o dost složitější. Takže po čtyřech letech od zjištění cukrovky jsme vlastně v pohodě!”

Ilustrační obrázek: Ivana a její dcera Dominika si na nemoc zvykaly docela dlouho. Ivana se naučila žít v pravidelnosti a naučila se dobře vařit i z potravin, které předtím nepoužívala. Po několika letech píchání inzulinu a nových zvyklostí v rodině, které pomáhají s léčbou, hodnotí svůj život jako šťastný, a to i díky dostupnosti kvalitní péče a informací, které jí dal diabetolog a sdružení určené pro rodiče a děti s cukrovkou 

Rodiče dětí s cukrovkou

Pro rodiny dětí, které cukrovky mají, je získávání informací důležitou součástí jak pochopení nemoci, tak jeho správné léčby ale také smíření se s tím, že je obtíž už nikdy neopustí. Rodiče jsou tak uvrženy do nucené změny životního stylu a větší zodpovědnosti, kterou musí naučit své děti. Je třeba mít vždy dostatek inzulínu, jehel, stříkaček, je třeba se naučit nosit s sebou dostatek jídla a pití, kdyby se cokoli změnilo oproti plánu i například na krátké procházce.

Zasvětit se poté třeba celou rodinu i blízké přátelé, u kterých někdy nemocné dítko pobývá,m aby si věděli rady nejen s potravinami, ale s případným podáním injekce.

Existují zároveň spolky sdružující rodiče a děti mající cukrovku, které předávají informace a noviky v léčbě, ale také pomáhají vznikat novým přátelstvím. 

K osvětě, která se šíří i díky Mezinárodnímu dni diabetiků, pak bylo lékaři ale i rodinami pacientů vytvořeno několik knížek a DVD, včetně těch, které jsou určeny přímo pro malé pacienty. Pohádky a naučná kreslená videa pak děti utěšují a učí je se zábavně a zodpovědně o sebe starat, aniž by při tom ztratily zadost z žití a dětských her.

To samé si, jak říká také naše maminka Ivana, musí osvojit i rodiče malých diabetiků. Hledání pozitiv na každém životním zádrhelu si lze i život s tak ošklivou nemocí užívat - užívejte si nové objevy chutí v jídlech, které neznáte, užívejte si, jak je vaše tělo naladěné na pravidelnost a jak se vám u toho třeba lépe hýbe a žije. Možná také na nějakých akcích či pobytech malých diabetiků najdete nové přátelé, které vám dají mnohem více, než jen nové poznatky a znalosti v disciplíně zvládání diabetu u malých dětí.

Zdroj:

1. https://www.cpzp.cz/clanek/1534-0-Cukrovka-u-deti.html
2. http://www.diadeti.cz/cukrovka-u-deti.php
3. https://www.detskydiabetes.cz/
4. https://www.mojezdravi.cz/zdravi-deti/moje-dite-ma-cukrovku-rady-pro-rodice-diabetiku-983.html

Obrázky:

pixabay.com