Vezu si takhle děti ze školky a na přechodu vidím (po 2 letech) tchána, jak vede svoji vnučku (pro něj jedinou), naší neteř taky ze školky. I když jsem na jednu stranu strašně ráda, že se nám neplete do života a nechává nás konečně dýchat, tak mně to celkem zabolelo - ten pocit, že tohle kluci nikdy nezažijí, aby je děda vedl ze školky a cestou jim něco vyprávěl........až mně to překvapilo..........