Já jsem sekcí rodila všechny tři děti a mrzí mě, že takovouhle nádhernou fotku nemám s žádným z miminek. Oba porody jsem absolvovala v plné anestezii a to je možná jediné, co mě malinko mrzí, že jsem je neviděla hned při jejich příchodu na svět, ale už milionkrát jsme si to vynahradili..
Děkuji moc za to, jak je medicína mocná a že tu já i moje děti můžeme ve zdraví být ❤️
@aneta02 , to já zase tomu nerozumím, proč to bylo pak automaticky? mě by to strašně mrzelo , vybojovala jsem si VBAC (vaginal birth after ceaserien) 20měsíců od sekce s miminkem s odhadem váhy 4,3kg (reálná váha 4,6kg) , 18hodinový porod, ale byla jsem tak strašně šťastná , že nešel zase císařem
A napsala jsem to asi trochu ošklivě, já to nemyslím špatně, pokud to tak žena cítí , je to správné. Jen mě napadlo , jestli jste to tak chtěla nebo jestli vám to tak bylo předloženo ze strany doktorů a nemocnice (nebo třeba jiný důvod) ... je to jako zajímavé , ne že bych to myslela nějak špatně 🙂
@gollalekari.porodnice.cz/hellp-syndrom-0
@zuzka84 no muselo to jít 😀 Já to počítala od tý doby co jsem cítila bolesti, po 12h mi píchli kapačku, aby prý rozjeli bolesti. Protože trvali jen 10 vteřin. Místo toho mi ztvrdla branka a pak se to táhlo strašně. Ale když už mysleli že bude císař, tak to najednou povolilo a šlo se tlačit.
To je v pohodě. Jen jsem se vyjádřila k té fotečce a komentáři, že je to vlastně někdy dvoji záchrana života. U nás to tak bylo u prvního miminka. Tato možnost nám zachránila oběma život. U druhého automaticky proto, protože jsem opět měla vysoký tlak a nikdo nechtěl riskovat opakování hellpu. Mimi se muselo narodit v 36 tt a i za to jsem vděčná, že jsme došli tak daleko. Někdy je prostě situace, že si maminka nemůže vybírat, jediné, nad čím může přemýšlet je to, jak dostat bezpečně miminko na svět. První císař byl akutní, ale ten druhý byl plánovaný, s epidurálem, takže jsem malou hned viděla, slyšela. Dr. mi jí hned ukázal, pak ji kontroloval pediatr, u všeho asistoval manžel, který s malou hned za náma došel, takže jsem jí sice nedržela, ale mělá jsem jí vlastně i s manželem u sebe. Jsem prostě za možnost rodit císařem vděčná. U prvního miminka nám zachránila tato možnost porodu život a u druhého se snažili co nejrychleji dostat miminko ven, aby se z vysokého tlaku Hellp nerozvinu.
@odvarkova , mě taky nechtěla povolit ta branka - u třetího, tak jí přetahovali přes hlavičku malýho, jeho hlavička měla 38,5cm a těch 18hodin předtím bylo, oproti tomu, procházka růžovou zahradou 😀 . U čtvrtého zase malej špatně narotoval a tak se tam blbě tlačil jakou dobu .... Já neumím rodit bezchybně 😀
Ještě pro maminku golla.. Hellp syndrom vzniká z preeklampsie - z vysokého tlaku. Bývá doprovázen otoky, bolesti hlavy, také křečemi a nemožnosti se nadechnout, takže tím, že má maminka nedostatek kyslíku, tím pádem i miminko, u kterého pak hrozí poškození nebo úmrtí. Pokazí se sraženlivost krve u maminky a dochází k poškození jater a dalších orgánu. Miminko se musí okamžitě co nejrychleji narodit. U nás díky Bohu, je syn bez následku (už je mu 7 let) a u mě nevěděli 3 dny, jestli přežiju. Měla jsem krvácení do dutiny břišní, velké stráty krve, sraženiny, které se zanítily, nasazení trojkombinace antibiotik, z toho důvodu zastavení kojení.., nemocné játrá,..trvalo nejméně půl roku, než to bylo vše Ok. (A to mám normálně nízky tlak, jen v tom těhotenství mě trápí). Více o Hellp syndromu najdete na internetu, tam je to popsáno odborně. Ten, kdo má v těhotenství vysoký tlak 140/90, tak je to potřeba určitě hlídat. Pozitivní je ale to, že se Hellp syndrom zas tak často nevyskytuje.
@phuskova syna jsem musela porodit císařem - chyběl mu kyslík a šňůru měl omotanou kolem krku. Dceru jsem nakonec porodila přirozeně i když s pomocí pumpy. Jo, bolelo to a to hodně - u dcery mě totiž trápily celou dobu křížové bolesti a to mnohem silnější než u syna. Nicméně jsem za tu možnost vděčná a ten pocit - nejdřív úleva a pak ohromné štěstí 😵 A to jsem u syna měla štěstí, že díky epidurálu jsem mohla mít u císaře jen lokální umrtvení a viděla jsem ho téměř okamžitě.
Já patřím mezi maminky které jsou vděčné za to že žijeme v době kdy císařský řez existuje..Po 27 hodinovém vyvolávaném porodu přišerném monitoru malé akutní sekci kdy se zjistilo až když mě otevřeli že se malá při každé kontrakci dusila (měla pupečník kolem krku) vyděšení že se mi tam udisila když jsem ji neslyšela plakat byl nádherný pocit když mi ji ještě na sále přiložili k prsu a já viděla že je naprosto v pořádku díky tomuto zákroku..Našemu štěstíčku je už devět měsíců a vždy když si na porod vzpomenu jsem ráda že císařský řez proběhl a malá je zdravá..A vzhledem k dalšímu nálezu už při porodu že ikdybych se dobře otevřela a malá neměla ty problémy co měli by mi ji stejně tahali kleštěma chci na další císař ikdyž pro mě bolesti po porudu byli pěknej mazec ale za ty naše drobečky to stojí 🙂
Já měla nakonec taky císaře po 14ti hodinovém porodu. Byla jsem za něj nakonec ráda a dr jsem s brekem prosila ať mi toho císaře udělají. Po 14ti hodinách z toho 1,5hod tlačení už jsem fakt nemohla. Navíc každej dr co přišel si do mě sáhl, myslela jsem že fakt umřu jaká to byla hrozná bolest, když do mě hrabali. Nakonec primář svolil k císaři. Na sále zjistili že byl malej nějak blbě natočenej, obličejem nahoru. Když mě rozřezali tak se na ně díval. Měla jsem epidurál, takže jsem byla celou dobu při sobě, sice mě to taky celkem bolelo, ale aspoň jsem malého hned po porodu viděla, mohla si na něj sáhnout atd 🙂
Take jsem rodila cisarem..byl planovany, protoze byl prcek velky a i kdyz me to tenkrat mrzelo, zpetne jsem za to rada. Narodil se s 5,04 kg, a mel dost velkou hlavicku. Nakonec se porod rozbehl sam, ale dopadlo to i tak sekci s epiduralem, protoze kdybych rodila prirozene, znamenalo by to zbytecne komplikace pro nas oba. Jsem vdecna za tu moznost cisare, i kdyz jsem se mu tak branila. Tolik zivotu to zachranilo.
jj, pro mě je to strašně bolavé,ale zároveň tak silné tím, že kdyby ta možnost nebyla, respektive někdy v dobách dávných , tak bych zemřela v 25letech i se svým druhým dítětem (a ani nechci vědět jak, fuj) a zůstal by po mě sirotek