Oskárkův příchod mezi nás
Bylo pondělí, 8.11.2010
Na tento den jsem byla domluvená se svým gyndařem, že pokud do neděle neporodím, mám se hlásit v porodnici na domluvu, co se mnou bude dál. TP jsem měla 6.11., tak jsem ani nijak nepředpokládala, že bych hned v pondělí měla rodit.
V půl desátý jsme tedy dorazili na ambulanci GP FN Plzeň, mám tam kamarádku, tak mě protlačila na monitor skoro hned, po záznamu, kde se vlastně vůbec nic nedělo mě ještě vyšetřila dr, řekla, že se to jako že chystá, otevřená na dva prsty, ale jinak nic, že prý to trochu popožene, udělala Hamilltona a že prej si mám jít domů zabalit a čekat, že se uvidí, že prý možná odpoledne začnu rodit...
Tak jsme sedli do auta a jeli ke S. do práce, potřeboval ještě něco dodělat, ale že prej to bude rychle a odpoledne budeme spolu. Už v autě jsem se tak trochu necejtila, občas něco zabolelo, ale nic, co by se nedalo vydržet. V práci jsem si dala kafe, počkala, až si dodělá, co potřebuje, občas jsem se musela jít projít po skladu, cejtila jsem, že se něco začíná dít, ale pohoda.
Po cestě domů jsem si říkala, že zusím vanu, co to se mnou udělá, buď to urychláí, nebo zastaví...dojeli jsme, já se naložila do koupelny a S. šel k našim vyzvednout malou.
ve vaně jsem cejtila slabý kontrakce cca po 5ti minutách, ale nebyly pořád, vždycky na čas přestaly. Když přišli S a T. domů, ta jsem vylezla, dali jsme si kafe a já jen tak ze srandy řekla, ať stopujou, jak to je dlouho...byly po třech minutách a pravidelně. Ta volám našim, ať jsou doma, že jim asi během odpoledne dovezeme malou, že to vypadá, že pojedem. Byly asi tři odpoledne. Po týhle domluvě kontrakce přestaly a já si připadala jako blázen....tak jsem v klidu dobalila svioje věci a věci pro malou a čekala, co bude. celou dobu jsem malinko krvácela, odcházela hlenová zátka.
