Když jsme přijeli do Sitna, strašně mě překvapilo, jak si nejen Theo, ale i Samík okamžitě Kopka zamilovali. Světluška se jim taky moc líbí, ale přeci jen, kluk je kluk. Kluk je idol 🙂 Samík v té době už měl Spidermanovské, hrdinovské, želvo-ninjovské období a tak jsem si myslela, že takový panáček ho nechá chladným. Což byl teda obrovský omyl. A jak jsem se pak v létě přesvědčila i na Senci, tak i větší děti, třeba kolem 10-13 let s Čl´upkem trsaly jako o závod a to jsem si myslela, že takový už lehce puberťáci o to zájem mít vůbec nebudou. Takže ano, přiznávám, že mé děti se prvním pobytem stali na maskotech závislý, především teda Theo. Ten je Kopkem až posedlý 🙂 Samík je má moc rád a hrozně si přeje jet za Skalkem, protože ten má přece velké svaly, leze po skalách a proto musí hodně jíst, aby byl, jako Skalko 🙂 Mánii našich kluků už zaznamenala celá rodina a i proto dostali od "Ježíška" tety sérii lžiček s maskoty 🙂 Sehnala paní, co jí je na zakázku vyrobila. Jeden Kopko je navíc. To proto, protože už v létě teta nechala Theovi Kopka vyrobit a Kopko se nám někde zatoulal, protože si ho vozil neustále v ruce. V kočáru, v autosedačce, u babičky, prostě pořád byl s Thejíkem. A když z ničeho nic zmizel, mysleli jsme si, že ho někde po cestě z kočárku vytrousil. Takže po Vánocích, když se z čista jasna doma objevil, byla radost ještě větší 🙂