Celkem často ve svém okolí slýchám (a nejen tady čtu), jak ženy nadávají na své muže, manžely, přítele. Proč? To jsou vážně tak špatní? Je opravdu chyba jen v nich? Vždyť třeba jejich styl, chyby by jiné ženě vyhovovaly. Nemysím si, že pokud je žena nespokojená se svým protějškem, že za to vždy může muž. Hlavní chyba je v ženě. To ona si ho vybrala. To ona se rozhodla s ním žít. To ona se rozhodla pro společnou cestu životem s ním. Pokud nejste se svými muži spokojené, proč s nimi jste? Ano, lidé s mění. Ale když změní postoj on, proč nezměnit postoj také? Partnerský život je o souhře, souznění. A když to neklape, je potřeba na tom buď zapracovat, nebo vycouvat a vydat se každý svou cetou. Na každou někde čeká ten pravý. To vše platí i obráceně. Pokud je muž nespokojený se ženou, není chyba jen v ní. To on si ji vybral. To on se rozhodl s ní žít. To on se rozhodl pro společnou cestu životem. A i na něj někde někdo čeká. Každý má své vrtochy. Pokud jsou zvladatelné, vše je v pořádku. Pokud je to přes míru, pak nemá smysl čekat na zvrat. Každý je svého štěstí strůjce.
Ono najít ty chyby na sobě a začít na nich pracovat je dost těžké, žádá si to hodně sil a ne každému se chce to podstoupit, tak raději jsou jinam (netýká se případů, kde je třeba násilí ze strany muže atd. ). Ale v podstatě je to naše volba a myslím si, že vždy si "přitáhneme" někoho, kdo nás má něco naučit. A také si myslím, že v dnešní době je to i hodně o tom mít, to co ostatní. A věřím, že ani muži to dnes nemají o nic lehčí, dost žen mi přijde náročných - a pokus partner nemá třeba značkové oblečení, nekoupí ji pandoru, nedejbože si někam vyrazí sám, tak je kolikrát ten špatný.
Když chlap řekne, že něco udělá, tak to udělá a není potřeba mu to každýho půl roku připomínat. Já taky neletím hned zašívat ďouru na gatích. Je to o domluvě a SPOLEČNÉM stanovení priorit. A samozřejmě o časových možnostech. Nemáme dokonalej barák, bydlíme 3 roky a spousta věcí není hotová. Ale dokud nejde o život, tak jde o prd.