Bezradná
Dobrý den, asi ani nepotřebuji poradit..jen se vyzpovídat. Jsem těhotná, sama a duševně úplně na dně.
Pomáhala jsem kamarádovi překlenout období kolem rozvodu, ale bohužel jsem to neustála jen na kamarádské úrovni a zamilovala se. Dělat převozníka ve 33 letech a naivně uvěřit druhé straně že je taky bláznivě zamilovaný je v mém věku opravdu školácká chyba, vím to sama moc dobře, ale i tak jsem s ním začala vztah a věřila mu.
Bohužel jsem si tou dobou procházela úrazem krční páteře a z léků co jsem polykala se dostavil i zánět žaludku, dostala jsem antibiotika, hodně jsem zvracela. Do toho mi náhle umřela maminka. Stalo se to pár dní před začátkem vánočních svátků, bylo to a ještě pořád je moc těžké období.
Opustil mě pár dní po maminčině pohřbu. Ráno jsem se probudila a on mi ještě v posteli řekl..že neví co cítí a musí odjet. Odpoledne telefonem potvrdil konec. Zkusila jsem mu to rozmluvit, bohužel jsem se setkala jen s chladem a ignorací. Moc mě to ranilo, bylo toho prostě už moc za sebou v krátké době.
Ustála jsem to, ale těžce. Vymazala jsem jeho tel číslo a chtěla zapomenout, ale život má ironický smysl pro humor. Po 3 týdnech se ukázalo..že jsem v 5 týdnu těhotenství. Zvracením a léky prostě antikoncepce neúčinkovala v plné míře. Potrat neuznávám z morálních důvodů. Navíc nemám žádné ekonomické problémy, mám byt, práci, auto. Mám už i dceru v pubertálním věku, kterou mám ve střídavé péči. Vím do čeho jdu a to je možná ten problém.
Na první těhotenství jsem byla taky sama a vím jak těžké bylo se nemít s kým podělit o starosti, ale ani o radosti. Otci jsem to oznámila hned po zjištění, dostalo se mi krátkého chladného mailu..že řešit to budeme až se to přiblíží a že se mu zdá brzy oznamovat to s takovou jistotou.
Ten jeho mail mě vrátil o ten měsíc zpátky. Nemůžu od té doby spát, jíst ,je mi moc zle. Musela jsem začít brát léky na vysoký tlak, který mi hodně stoupl, jsem na neschopence v rizikovém a gynekolog mi vyhrožuje nemocnicí pokud se nepřestanu stresovat.
Chtěla bych, vím že takhle ubližuji sobě i dítěti, ale své druhé těhotenství jsem si představovala jinak s milujícím partnerem a podporou. Za hloupost se v životě platí, vím to moc dobře, ale nemám se mmt sílu zvednout a bojovat o dítě ani o sebe a tak píšu tuhle strašně dlouhou zpověd v naději, že se mi třeba trochu uleví
Pokud si budes chtit popovidat, napis IP.
Co se zamilovani tyka, ja se taky blaznive zamilovala.. Zivot neni jednoduchy a nikdy nebude.
Svalilo se toho na tebe opravdu hodne za kratkou dobu. Ale to malicke ti bude dělat radost, at s tatinkem nebo bez. Je to tezke, byt na vsechno sama, o to vic musis byt silna. A pamatuj, my zeny jsme silne, i kdyz zrovna brecime, nedokazeme zvednout tezky kufr, neumime utahnout dobre sroub. My tu rodinu pripravujeme, my budujeme to hnizdecko, a ze vyuzijeme muzskou silu, neznamena, ze jsme slabe. Nebo je snad slabosti ovladnout pana tvorstva a primet ho udelat co samy nezvladame? Hlavu vzhuru, bude dobre..
@slunicko30 Ahoj..nemá..má poslední informace o něm je, že už má jinou kamarádku. Bude mu 32l.
To me moc mrzí. Bylo toho v krátkém časovém intervalu hodně. Ale pokud o miminko stojíš,určitě to spolu zvládnete a bude ti přinášet jen samou radost. Držím palce,ať je brzy lépe.
Posílám srdíčko, život někdy umí pořádně naložit, ale jak se říká, pokud nedokážeš udělat zázrak, buď zázrakem pro někoho jiného. Takže buď zázrakem pro své maličké, které si cestu na tento svět našlo takto bizarním způsobem. Biologického otce neřeš. Je to jeho mínus, že o ten zázrak přijde.
Třeba potkáte někoho jiného kdo si zaslouží vaší lásku a pozornost a nebude mu miminko vadit ba naopak bude ho rad s vami vychovávat.Hlavně nevěšte hlavu.Vse se urovna.Hodte se do klidu.Uvidíte ze zázraky se dějí.Buďte krásná silná a hrdá žena.I mě umrela maminka v mych21 letech a táta predloni.Soucitim s vami.Ale zvládnete to i bez toho p..... 😉
Myslím že jeste hrozně statečná. Všechno co musíte ustát😢
Srdci člověk neporuci,i já se bláznivě zamilovala nejdřív do člověka který mě mlátil a psichicky týral. Po rozchodu jsem v práci potkala mladého muže který sliboval,lhal o svich citech ke mě,choval se ke mě krásně a já se zamilovala ( o 4 roky mladší než já) básnil o dětech a životě jaký jsem si přála. Když jsem otěhotněla poslal mě na potrat a zdrhl. Dozvěděla jsem se že sem byla jen bokovka a né jediná. Jako vi jsem se nedokázala vzdát kluka kterého jsem nosila pod srdcem a tak zůstala sama s dítětem. Děkuju za svi rodiče kteří mi pomohli se vším aniž by se ptali,nebo odsuzovali. Na chlapi jsem neměla ani pomyšlení.... Chápete proč. Jednoho dne jsem konečně vihovela přání rodičů a dala syna na přespání asi na roce a půl, sešla se s kamarádkami a bavila se...... Jednoho dne jsem se měla sejít s kamarádem že školy který z nedostatku času to odvolal, já měla natočené pivo a řekla si že dopiju a pudu domů. Než jsem dopila objevil se on kouká na mě já na něj objednal mi pivo které jsem odmítla,pak pizzu také jsem odmítla a nakonec přišel s tím že neumí zacházet s džuboxem tak jsem mu tam nacvakala písničky a schoda byla v tom že oba rádi metalicu. Já chtěla odejít a on Přišel se smutným kukucem a ptal se mě jestli se ještě nechci zdržet,už nešlo odolat jeho krásným očím. Povídali si smáli se a já už opravdu musela jít doprovodil mě a políbil stim že mi druhý den napíše po práci. Já byla jak malá pořád koukala na telefón a pak přišla SMS jestli Bi jsme se mohli vidět já souhlasila a visvetlila že musím pro syna,obratem napsal že mě doprovodí a tak jsme se sešli.....Od ty chvíle jsem měla nutkání bít snim, pořád...... Teď už to brzy budou tři roky co jsme spolu čekáme miminko ( byla jsem v rozpacích jak mu to říct po předešlé skusenosti) už za osum týdnů .......
Píši to protože na každou čeká ten princ na bílém koni a ikdyz to teď nevipada na šťastný konec, každá z nás má někde spřízněnou duši a na každou čeká ten pravý i na vás jen to nevzdat👍 jít štěstí na proti😂 navíc máte poklad nehorázné ceny a jak říkáte jste zajištěna tak se nestresujte a bude líp👍
Mám podobnou zkušenot,když jsem řekla otci mé krásné už 8 měsíční dcery že budeme mít mimčo,řekl: " dítě nechci a už vůbec né nechtěný " já byla v 6 týdnu... od té doby jsem s ním prakticky nemluvila,on je z jiného města než já a za celou dobu ho nezajímalo jak mi je,jestli bude dítě v pořádku,jestli to bude kluk,nebo holka. Elenka nemá otce v rodném listě,jsem s ní sama ( mám 2 syny z prvního vztahu 17 a 21 let ) . Nebylo to vždycky lehké ( a nebude ) byla jsem na genetických testech z důvodu vyššího věku ( je mi 41 let ) a to čekání jestli je mimčo v pořádku bylo neskutečné... věř mi že vím jak ti je,ale věř i tomu že život půjde dál a bude všechno v poho, já si říkám že ON je ten hlupák co přišel o štěstí mít tak krásnou a zdravou hočičku a JÁ se o ní nemusím s nikým dělit,je jen moje sluníčko 🙂 Drž se... bude určo lépe
Ahojky, otec ditete má už nějaký děti?