Vady řeči - dysfázie, opožděný vývoj řeči a dyslalie

Vývojová dysfázie:

Neboli také specificky narušený vývoj řeči, který se projevuje ztíženou schopností  nebo neschopností naučit se verbálně komunikovat, i když  podmínky pro rozvoj řeči jsou přiměřené. U vývojové dysfázie dochází k poruše centrálního zpracování řečového signálu. To znamená, že Vaše dítě vše slyší, vidí, nemá žádnou poruchu sluchu, či zraku, ale jeho centrální nervová soustava a mozek nejsou schopny dostatečně správně zpracovat sluchové a zrakové signály, které dítě přijímá z okolí. 

Příčiny vzniku vývojové dysfázie nám zatím nejsou zcela jasné. Ve většině případů, bývá u dětí s vývojovou dysfázií přítomen problém v těhotenství matky, u porodu či těsně po něm. Jistou roli zde také pravděpodobně hraje dědičnost. Opožděný vývoj řeči a vývojové poruchy se častěji objevují u chlapců. Často se tyto vady řeči objevují u mužských potomků. Pokud máte podezření, že právě Vaše dítě trpí opožděným vývojem řeči nebo vývojovou dysfázíi, zkuste pátrat u otce, strýců, dědečků, bratranců. Je možné, že jste netušili, že takový problém někdo z nich v dětství měl. Pokud zjistíte, že ano uveďte tuto skutečnost při každém vyšetření Vašeho dítěte (u logopeda, psychologa, foniatra, neurologa). 

Příznaky

Opožděný  vývoj řeči – slovní zásoba neodpovídáí věku, dítě netvoří věty, nebo tvoří věty krátké, jednoduché s gramatickými chybami, vynechává předložky, komolí slova, nesprávně ohýbá koncovky slov, nepoužívá všechny slovní druhy, přehazuje slovosled věty, nepoužívá zvratné se, si, apod.

Patlavost – dítě mluví nesrozumitelně, nebo je jeho projev obtížně srozumitelný pro okolí. Zaměňuje výslovnost jednotlivých hlásek ve slovech, hlásky nebo slabiky ve slovech vynechává.

Nerovnoměrný  vývoj – výrazný rozdíl mezi verbálními a neverbálními schopnostmi dítěte. (tento rozdíl by vám měl pomoci diagnostikovat klinický psycholog).

Narušení  paměťových funkcí – u vývojové dysfázie je charakteristické narušení krátkodobé verbální paměti (to znamená, že dítě neumí zopakovat delší slovo bez zkomolení, nezopakuje víceslovnou větu). Ve dvou letech by dítě mělo umět zopakovat dvouslovnou větu, ve třech letech tříslovnou atd.

Narušené  zrakové vnímání –  tyto potíže se projevují hlavně ve kresbě. Kresba postavy je velmi zvláštní, části těla jsou proporčně nesprávně nakreslené, kresba je často velmi dlouho opožděná vzhledem k věku dítěte. Při určování diagnózy je rozbor kresby velmi důležitý!

Narušené  sluchové vnímání – dítě má problémy s rozlišováním jednotlivých hlásek, obtížně rozlišuje zvukově podobné hlásky (pes x pas, kosa x koza, pere x bere apod.)

Narušená  časoprostorová orientace –  dítě mívá problémy s určením pravé a levé strany, obtížně určuje pojmy včera, zítra, ráno, večer, atd., nesprávně určuje vztahy mezi rodinnými příslušníky (teta, strýc, sestřenice, bratr, atd.)

Narušení  hrubé a jemné motoriky – děti mívají problémy s koordinací pohybů rukou, nohou (např. stoj na jedné noze, poskoky snožmo, na jedné noze, střídavé pohyby oběma rukama, kličkování mezi kužely, dítě mívá problémy s jízdou  na koloběžce, na kole, lyžích).

Lateralita – tedy dominance pravé nebo levé ruky, oka. U dětí s vývojovou dysfázií bývá často zkřížená lateralita, tedy vedoucí levá ruka, ale vedoucí pravé oko, nebo obráceně, popřípadě bývá lateralita nevyhraněná, tedy dítě nedrží tužku pouze v jedné ruce, ale ruce střídá.

Jaké  odborníky vyhledat?

Pokud máte podezření,  že s Vaším dítětem není něco v pořádku, máte pocit, že potřebujete poradit od odborníka, pak v první řadě zajděte za svým dětským lékařem. Ten by Vám měl napsat doporučení (takzvané „Káčko“) k vyšetření u klinického logopeda. Nedejte se odbýt poznámkami typu:  On to dožene. Na logopedii je ještě malý. To se samo upraví. Na logopedii vás pošleme až v pěti letech.

Velmi často se stává,  že pediatr doporuční napsat odmítne a Vy se k logopedovi dostanete pozdě. Jestliže Vaše dítě nemluví ve třech letech tak jak by mělo nebo má některé z výše uvedených příznaků, pak neváhejte a logopeda navštivte. Ten Vaše dítě vyšetří a doporučí Vám další postup. Běžný další postup při určování diagnózy je vyšetření u klinického psychologa, foniatra a neurologa. 

Terapie

Váš klinický logoped by Vám vždy měl vysvětlit, co všechno je potřeba u Vašeho dítěte rozvíjet. Dříve se terapie zaměřovala pouze na rozvoj řeči a výslovnosti. Dnes již víme, že tento postup je velkou chybou. Výuka správné výslovnosti u vývojové dysfázie je až druhořadou záležitostí. Pokud se zvolí správný postup terapie, sami uvidíte, že výslovnost Vašeho dítěte se výrazně zlepší sama, aniž byste se jí věnovali.

Velmi důležitá je spolupráce všech odborníků, kteří vám při terapii pomáhají. Velmi důležitá je spolupráce klinického logopeda a klinického psychologa s foniatrem, neurologem a pediatrem. V neposlední řadě je také důležitá spolupráce s rodinou dítěte. Právě rodiče jsou ti, kteří by se měli co nejvíce podílet na procvičování úkolů, které vám klinický logoped doporučí. Běžnou praxí je, že do logopedické ambulance docházíte jednou za dva týdny, někdy jen jednou za měsíc. Právě proto je důležité, abyste se procvičování věnovali každý den alespoň chvíli.

Celkově  musí terapie zahrnovat rozvíjení:

• Hrubé a jemné motoriky
• Grafomotoriky
• Zrakového vnímání
• Sluchového vnímání
• Paměti a pozornosti
• Myšlení
• Orientace v čase a prostoru
• Řeči

Školní docházka

Pokud má Vaše dítě  diagnostikovanou vývojovou dysfázii  zvažte zařazení dítěte do speciální MŠ školy pro děti s vadami řeči. V tomto typu mateřských škol se kvalifikovaní logopedi věnují terapii každý den, což Vám i Vašemu dítěti usnadní i práci doma.

Pokud je dítě ve věku šesti let nedostatečně vyzrálé k nástupu do školy poraďte se se  svým klinickým psychologem a logopedem, zda nebude vhodný odklad školní docházky. Rodiče velmi často trvají na tom, aby jejich dítě nastoupilo do běžného typu základní školy, ačkoliv to pro dítě představuje velkou zátěž a mnohem lepší by pro něj bylo zařazení do speciální základní školy pro děti s vadami řeči. V těchto speciálních ZŠ bývá snížený počet žáků ve třídě, děti jsou vzdělávány podle programu pro běžné ZŠ. Jelikož je dětí ve třídě šest až osm, učitelka má více času na individuální přístup ke každému dítěti a může tak přizpůsobit tempo výuku podle potřeb dítěte.

Nesprávné  zařazení dítěte do školního zařízení může mít negativní vliv na školní úspěšnost!

Samozřejmě, že je také  důležité v jaké vzdálenosti od Vašeho bydliště se speciální škola nachází. Pokud je pro Vás příliš daleko, pak je vhodné zvolit jiný typ školního zařízení.

Obtíže související  s vývojovou dysfázií se ve škole mohou projevit dyslexií, dysgrafií, dysortografií, dyskalkulií. 

Jakého vzdělání  mohou děti s vývojovou dysfázií dosáhnout?

1. Jako přípravu pro budoucí  povolání volí děti velmi často učební obor, v některých případech s maturitou.
2. Střední školu s maturitou absolvují děti úspěšně jen někteří.
3. Vysokoškolského vzdělání  dosahují mladí lidé s vývojovou dysfázií jen ve výjimečných případech.

Moje poznámka: článek už je staršího data, vzhledem k tomu, že dnes se vývojová dysfázie u dětí řeší mnohem dříve, děti bývají častěji do ZS kompenzovány či je VD zmírněna, dosahují proto lepších školních výsledků a lepšího pracovního uplatnění než v dřívější době.

Opožděný vývoj řeči

Do jednoho roku života dítěte, je zcela přirozené, že dítě nemluví. Toto období  se nazývá fyziologická nemluvnost. Od prvního roku života dítěte začíná vlastní vývoj řeči. Dítě tak používá jednoduchá jednotlivá slova (např.mama, tata, bác,baba, haf, apod.), která mívají význam celé věty. Někdy se může stát, že se vývoj opozdí a i přesto, že je dítě zdravé (tedy slyší, není mentálně retardované, není postižena hybnost ani řečové orgány, dítě reaguje na podněty z okolí gesty, mimikou – mluvíme o tzv. prodloužené fyziologické nemluvnosti. V takovém případě je důležité zjistit, zda se tento jev nevyskytuje v rodině. Často se stává, že se tento typ nemluvnosti objevuje v rodinách opakovaně a to častěji u chlapců než u děvčátek.

Pokud vaše dítě ve třech letech ještě nemluví, nebo mluví méně než ostatní děti ve stejném věku jedná se oopožděný vývoj řeči. Vždy je velmi důležité hledat příčiny opožděného vývoje řeči a v tomto případě je nezbytně nutné vyhledat odborníka a nechat dítě vyšetřit. Odborná vyšetření by měla být provedena u foniatra, neurologa, klinického psychologa, klinického logopeda, popřípadě na ORL a oftalmologii.

Tato odborná vyšetření  by měla vyloučit:

• Sluchovou vadu
• Vadu zraku
• Poruchy intelektu
• Vady mluvidel (rozštěpy rtu, patra, submukózní rozštěpy)
• Poruchy centrální nervové soustavy

 Pokud se podaří tyto poruchy a vady vyloučit jedná se o

Opožděný  vývoj řeči prostý

V tomto případě má dítě velmi dobré rozumění řeči a rozvinutou motoriku a hru. Prostý opožděný vývoj řeči je zpravidla ovlivněn genetickými faktory.Důležitá je spolupráce s klinickým logopedem, který poskytne  rodině potřebné instrukce o vhodném výchovném a řečovém vedení dítěte. Doporučujeme také vyšetření u klinického psychologa, který doplní logopedické vyšetření a poskytne rodině další cenné rady. 

Opožděný vývoj řeči na podkladě sluchové vady 

Děti, které se se sluchovou vadou již narodí nebo ji získají v raném věku, mají vždy ovlivněn  vývoj řeči. Velmi důležité je včasné rozpoznání sluchové vady a přidělení odpovídajícího sluchadla. Proto je nutné při každém podezření, kdy dítě nereaguje adekvátně na zvukové a řečové podněty, aby rodiče neprodleně vyhledali péči odborníka - lékaře ORL nebo foniatra. Včasné diagnostikování sluchové vady je důležitým předpokladem zahájení cílené logopedické terapie. Přidělení odpovídajícího sluchadla má klíčový význam pro rozvoj řeči i dalších schopností dítěte, zejména intelektu. 

Opožděný vývoj řeči na podkladě poruch intelektu 

Děti s nižším intelektem a celkovým opožděním se řeč rozvíjí zpravidla pomaleji a deformovaně, podle stupně postižení. Dítě má malou slovní zásobu, tvoří věty agramaticky, má často obsáhlou vadu výslovnosti, jeho řečový vývoj je prodloužený a vyžaduje dlouhodobou logopedickou péči.

U nejtěžších forem mentální  retardace se řeč rozvíjí jen částečně nebo vůbec. Porucha řeči se nejvíce projevuje v obsahové stránce řeči (chápání významu slov). 

Opožděný  vývoj řeči na podkladě orgánových poruch mluvidel 

K opoždění nebo narušení vývoje řeči může dojít také u dětí:

• s vrozeným rozštěpem rtu nebo patra – palatolalie - (tyto děti mají opožděný vývoj řeči jen někdy) V současné době mají tyto děti ve zdravotnictví od narození zajištěnu komplexní péči. Velmi důležité je zda je kromě rozštěpu rtu nebo patra přítomna porucha sluchu, úroveň intelektu, apod.). Opominout také nelze spolupráci s rodinou a dítětem.
• s narušeným vývojem chrupu
• s výrazně zkrácenou podjazykovou uzdičkou – v těchto případech bývá nejčastěji postižena výslovnost hlásek (L, R,Ř). Nutné je přestřižení podjazykové uzdičky, které většinou provádí zubní lékař, nebo lékař na ORL.
• s deformací jazyka

V těchto případech většinou děti mluví méně a nejvíce je narušena výslovnost hlásek. Důležité však je, že dítě chápe význam slov, používá správné gramatické tvary slov. Řeč bývá špatně srozumitelná, ale obsahová stránka řeči je vzhledem k věku správná.  

Opožděný  vývoj řeči na podkladě poruch centrální  nervové soustavy - vývojová  dysartrie

Tato porucha je jedním z příznaků  dětské mozkové obrny. Vývoj řeči u této poruchy bývá opožděn jen někdy. Rozvoj obsahové stránky řeči záleží na úrovni intelektu dítěte. Pokud je úroveň intelektu v normě nebývá rozumění řeči opožděno vůbec.

Vývojová dysartrie se projevuje  zpravidla výrazným narušením mluvidel, kdy dítě nedokáže nastavit mluvidla tak, aby určitou hlásku správně realizovalo. Tyto děti mívají často potíže s polykáním a nadměrným sliněním. 
Dobrý intelekt bývá často zachován, dítě dobře vnímá a rozumí mluvené řeči. 
Péče o rozvoj řeči dítěte s vývojovou dysartrií patří výhradně do kompetence klinického logopeda.

Dyslalie

Dyslalie, neboli patlavost je nejrozšířenější poruchou řeči nejen u dětí, ale také u dospělých. Jedná se o vadné tvoření hlásek.

U dyslalie bývá narušena výslovnost jedné nebo více hlásek. Velmi důležité je mít na paměti, že každému období odpovídá výslovnost určitých hlásek. Proto nemůžete po svém dítěti chtít, aby na příklad ve třech letech umělo vyslovovat hlásku R nebo Ř. Tyto hlásky jsou artikulačně náročné, a proto se většině dětí v tomto věku vyslovit nedaří, což je naprosto přirozené. Pro vaši orientaci předkládáme stručný přehled vývoje výslovnosti jednotlivých hlásek. Vždy byste si měli uvědomit, že každé dítě je jedinečné a vyvíjí se individuálně. Velmi důležité je respektovat přirozený vývoj artikulace vašeho dítěte a nepožadovat po něm výkony, pro které není ještě dostatečně zralé.

Podle tabulky můžete odhadnout správný okamžik pro včasnou návštěvu logopedické ambulance. Stručný popis vývoje artikulace v závislosti na věku dítěte:
do 1 roku Dítě rozumí jednoduchým pokynům a začíná opakovat jednoduchá slova, která slyšíM B P A E I O U D T N J

do 2,5 letTvoří jednoduché věty, od 2 let se ptá "co to je", rozlišuje svou slovní zásobu.K G H CH V F OU AU

do 3,5 let Mluví ve větách, začíná si osvojovat gramatickou stavbu vět, ptá se "proč", rozšiřuje dále slovní zásobu. Začíná se tvořit verbální (slovní) paměť.Zvládá N D T L (i artikulačně) Bě Pě Mě Vě

do 4,5 let Dokončuje se gramatická stavba vět, dítě již chápe děj a umí ho vyprávět.Ň Ď Ť Vyvíjí se Č Š Ž

do 6,5 letDítě chápe složité děje, má již velkou slovní zásobu, gramaticky zvládá jednoduchá souvětí.C S Z R Ř
kombinace ČŠŽ a CSZ

Jaké jsou příčiny dyslalie?

• Nesprávný řečový vzor — velmi důležité je, v jakém prostředí vaše dítě vyrůstá. Dítě může vyslovovat nesprávně stejné hlásky, jako jiný člen vaší rodiny (otec, matka, babička, děda, sourozenci, atd.) Dále je důležité, aby vaše řeč nebyla vůči dítěti příliš „mazlivá”, „šišlavá”. Vyslovujte vždy správně, nepoužívejte nadměrně zdrobněliny slov, ta se dětem hůře vyslovují.
• Motorická (pohybová) neobratnost — dítě má obtíže s obratností jazyka, rtů, tváří.
• Poruchy sluchu — záleží jaký je druh nebo stupeň poruchy sluchu (viz vady a poruchy sluchu)
• Poruchy fonematického sluchu — tato porucha znamená, že vaše dítě nedokáže sluchově rozlišovat jednotlivé hlásky (např. C — Č, S — Š, Z — Ž, apod.)
• Neustálé napomínání dítěte za nesprávnou výslovnost — tímto napomínáním můžete dítě neurotizovat. Může se stát, že dítě s vámi pak již nebude chtít komunikovat, bude mít k mluvení nechuť.
• Nedostatek projevovaných citů (jedná se o děti ze sociálně slabých rodin, ve kterých se rodiče dětem nevěnují, jsou citově chladní). Tyto děti mají málo podnětů, a proto také začínají mluvit později, mají chudou slovní zásobu a následně i nesprávnou výslovnost.
• Děti s mentální retardací, LMD.
• Odchylky řečových orgánů — přirostlá podjazyková uzdička, defekty chrupu, apod.

Terapie

Při terapii dyslalie je velmi důležitý individuální přístup logopeda. Vždy se musí dbát na specifika, která jsou spojena s daným obdobím vývoje řeči, ve kterém se vaše dítě právě nachází. Při terapii se musí respektovat jisté zásady:

• Cvičte s dítětem vícekrát denně v krátkých intervalech. Děti v předškolním věku udrží pozornost jen velmi krátce. Proto cvičte s dítětem maximálně 5 minut. Když vidíte, že je dítě unavené, jeho pozornost klesá, přestaňte procvičovat a nechejte jej ať si hraje, kreslí, nebo dělá zkrátka to, co ho baví a má rádo. Pokud vám to vaše časové možnosti dovolí procvičujte s dítětem alespoň dvakrát denně.
• Vždy, když se dítě učí vyslovovat hlásku, používá se při nácviku takzvaná pomocná hláska (např. hláska C se vyvozuje z hlásky T ) Vyvozování hlásek — viz. Ke stažení.Tímto způsobem se dítě vždy učí nový vzor artikulace hlásky a lépe tak opustí svůj původní nesprávný způsob výslovnosti.
• Přístup logopeda ke každému dítěti musí být individuální!
• Děti se často snaží vyslovovat novou hlásku přehnaně a nahlas (například moc tlačí, křičí, stále opakují slovo, aniž by si uvědomovali jak novou hlásku tvoří a jak ji říkají). Proto cvičte tiše, bez velkého úsilí.

Vyvozování hlásek

Vždy,když přistoupíte k vyvozování jakékoliv hlásky, je důležité zachovávat určitá pravidla. Je mylné myslet si, že když se vašemu dítěti podaří vyslovit hláska správně hned ji začne používat.Vždy musíte počítat s tím, že:

1. důležitá jsou přípravná cvičení jazyka a rtů (viz procvičování motoriky mluvidel — artikulační cvičení)
2. až poté můžeme začít s vyvozováním hlásky
3. po vyvození hlásky (tzn. dítě vysloví hlásku správně) ji musíme zafixovat ve slabikách a slovech
4. jestliže,již dítě zvládne správně vyslovit hlásku ve slovech, můžeme přejít k automatizaci hlásky do běžné řeči

POZOR! Průběh a délka jednotlivých etap je velmi individuální, proto milí rodiče buďte trpěliví!