Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
sisstin
4. čer 2012

Vady řeči - mutismus, afázie, koktavost

Mutismus

Začalo Vaše dítě chodit do mateřské školy, nastoupilo do první  třídy a najednou nemluví?

Z logopedického hlediska pak hovoříme o tzv. elektivním mutismu. Ne vždy musí být tato ztráta řeči spojená s nástupem do školního nebo předškolního zařízení. Někdy se stává, že dítě přestává verbálně komunikovat s určitými osobami, nebo jen v určitém prostředí. Často přestává mluvit např. u lékaře, s učitelkou v MŠ nebo ve škole. S dětmi a s rodinou ovšem komunikuje normálně. Další příčinou může být také nějaký traumatický zážitek, jako smrt někoho blízkého, konflikty v rodině, stěhování, nepřiměřené tresty a nároky na dítě.

Pokud máte podezření, že Vaše dítě trpí elektivním mutismem, požádejte pediatra o doporučení ke klinickému logopedovi a klinickému psychologovi. Ti provedou vyšetření dítěte. Je pravděpodobné, že budou nejdříve potřebovat mluvit s Vámi, rodiči o samotě, aby dítě nebylo zbytečně vystaveno stresu.

Pokud dítě  nemluví ve školce, ve škole nebo jen s určitými osobami, dbejte na to, aby nebylo dítě do řeči nuceno. Velmi důležité je komunikovat s dítětem tak, aby mohlo reagovat neverbálně. Vždy dítě chvalte za každý pokus o jakýkoliv typ komunikace. Upozorněte učitele, nebo osoby se kterými dítě nemluví, že na něj nemají naléhat.

Při logopedické  terapii se osvědčila skupinová terapie, protože dítě  se lépe adaptuje mezi dětmi, než když má komunikovat na individuální logopedické terapii pouze s dospělým člověkem. Rozhodně není vhodná hospitalizace dítěte v nějakém stacionáři, či jiném zařízení. Tato separace by mohla být pro dítě velmi stresující. Výjimkou jsou však případy, ve kterých je příčinou vzniku mutismu nevyhovující rodinné prostředí.

Elektivní  mutismus může odeznít také bez zásahu odborníka. Někdy dítě  zkrátka jen potřebuje čas.

Afázie

Jedná se o komplikované  a nejednoznačné postižení jako je ztráta produkce nebo rozumění řeči v důsledku ložiskového poškození mozku. Je možné, že jste se právě vy setkali s dětskou afázií, která vzniká jako náhlé přerušení a poškození dosud normálně se vyvíjející centrální nervové soustavy (CNS). Příčiny vzniku afázie u dětí bývají podobné jako u dospělých. 

Příčiny vzniku afázie

  • Cévní mozkové příhody (CMP) – nejčastější příčinou krvácení v mozku je vysoký krevní tlak. Kromě toho také může prasknout tzv. aneurysma, což je tepenná výduť, která je charakteristická zeslabením s výdutí cévní stěny. Krvácení může být také projevem mozkového nádoru, nebo následkem úrazu hlavy. Mezi cévní mozkové příhody můžeme zařadit také ischemický infarkt, snížené prokrvení mozku (jejichž příčinou je například trombóza mozkových cév, embolie).
  • Úrazy a poranění mozku – otřes mozku, zhmoždění mozku
  • Nádory mozku
  • Zánětlivá onemocnění mozku
  • Degenerativní onemocnění CNS – sem můžeme zařadit Alzheimerovu nemoc, demence
  • Intoxikace mozku – v souvislosti s užíváním drog, vyšší konzumace alkoholu

Rozdělení  afázií

Na celém světě existuje celá řada odborníků, kteří se afázií zabývají. V literatuře můžete najít celou řadů různých rozdělení. My zde uvádíme rozdělení, které je používáno na Neurologické klinice FN Olomouc. 

Expresivní  afázie

U tohoto typu afázie bývá  narušeno vyjadřování. Řeč je pomalá, neplynulá,  člověk má obtíže s vyjádřením myšlenky. Velmi nápadné jsou obtíže při utváření slov. U nejtěžších typů expresivní afázie pacient používá slova, která svým významem neodpovídají mluvní situaci. Například se zeptáte pacienta: „Jak se dnes máš?“ a on Vám odpoví „Pepík“. U tohoto typu afázie bývá porušena také schopnost čtení a psaní. Kromě čtení jako takového bývá porušeno chápání obsahu vět. Rozumění řeči však porušeno není. Může se však stát, že když mluví více lidí najednou, pacient není schopen vnímat souvislosti takového hovoru, pak bývá druhotně porušeno chápání mluvené řeči. 

Integrační  afázie

Základním charakteristickým rysem tohoto typu afázie je kromě jiných poruch také tzv. Gertsmannův syndrom.

U integrační afázie může být porušena schopnost číst, kreslit (ale může být zachována schopnost obkreslovat). Časté bývají obtíže s chápáním složitějších mluvních celků, nebo když mluví více lidí najednou. Porozumění řeči není porušeno. 

Percepční  afázie

Tento typ afázie je charakteristický  poruchou porozumění řeči. Někdy se stává, že pacient mluví nápadně mnoho, řeč je překotná, ale postrádá  informační hodnotu. Při těžkém postižení se stává, že pacient nerozumí vůbec. Stává se, že pacient si tuto svou poruchu neuvědomuje. Také se stává, že člověk ulpívá na předchozím podnětu, stále opakuje stejné slovo. Kromě těchto obtíží bývá těžce porušena schopnost psát, číst a kreslit. 

Amnestická afázie

Patří mezi nejlehčí formy afázie. Člověk si často nemůže vzpomenout na určité slovo, proto toto slovo vysvětluje větami. (např. si nemůže vzpomenout na slovo lžíce, a proto řekne ta věc co s ní jíme polévku). Tento příznak se může také promítnout při schopnosti psát. Při psaní vynechávají lidé písmena, zapomínají interpunkční znaménka, nedokončí větu.

Rozumění řeči nebývá  porušeno, ale občas může být narušeno opakování delších vět. 

Globální  (totální) afázie

Tento typ afázie je nejtěžší poruchou. Pacient nerozumí mluvené řeči, nemůže produkovat řeč, je dezorientovaný, neumí odpovědět na otázku jak se jmenuje, kolik je mu let, kde bydlí, atd. Globální afázie může být přítomna u pacienta v prvních hodinách po mozkové příhodě. Postupně se pacientův stav může zlepšovat a afázie může přejít do jiného (předchozího) typu afázie. Ale při rozsáhlých postiženích mozku může globální afázie přetrvávat a stav pacienta se zlepší jen minimálně. 

Logopedická  terapie

Terapie afázie je velmi individuální  záležitost. Ke každému pacientovi musí klinický logoped i lékaři přistupovat podle typu a závažnosti jeho postižení. Velmi důležité je začít s terapií co nejdříve. Klinický logoped by měl s pacientem navázat první kontakt již v nemocnici. Další péče závisí také na tom, zda je pacient pohyblivý či nikoliv. Pokud je pacient mobilní a je v domácí péči může pravidelně docházet na ambulantní logopedickou terapii (v doprovodu člena rodiny, nebo sám). Pokud je pacient imobilní, má nárok na logopedickou péči na lůžku přímo v nemocnici.

Kromě logopedické  péče je samozřejmě nezbytná také rehabilitační  péče, kterou má pacient zpočátku každý den na lůžku nebo eventuálně ambulantně podle potřeby. 

Prognóza

Prognóza je vždy ovlivněna několika faktory. Vždy záleží na rozsahu a místě poškození mozku. Velmi důležitým faktorem je i postoj pacienta, jeho odhodlání svůj stav zlepšit. Lepší prognózu  mají pacienti s expresivní a integrační afázií. Horší výsledky mají pacienti s percepční a globální afázií.

U pacientů, kteří prodělají  zánětlivé onemocnění mozku je prognóza poměrně dobrá.

Pacienti s úrazy mozku prochází dlouhodobou rehabilitací, na které se podílí celá řada odborníků. Tady je prognóza velmi individuální.

Co se týče dětských pacientů, tam je prognóza ve většině případů velmi dobrá. Dětský mozek disponuje lepší plasticitou než mozek dospělého člověka, proto mívají dětské afázie dobrý vývoj. 

Koktavost

Koktavost je jedním z nejtěžších a nejnápadnějších druhů narušené komunikační schopnosti. Touto vadou řeči se zabývalo a zabývá mnoho vědců na celém světě. I přesto je i v současnosti velmi obtížné jednotně definovat koktavost. My uvádíme tuto definici:

Koktavost pokládáme za syndrom komplexního narušení komplexního narušení koordinace orgánů, účastnících se na mluvení, který se nejnápadněji projevuje charakteristickým nedobrovolným přerušováním plynulosti procesu mluvení. 

Příčiny vzniku koktavosti

Co se týče příčin vzniku koktavosti ať už u dětí nebo dospělých, existuje stále celá řada různých názorů. Ani v současné době neexistuje jednotný názor, podle kterého bychom mohli zjistit co stojí za příčinou vzniku koktavosti u Vašeho dítěte. V krátkosti uvádíme poznatky z nejnovějších vědeckých výzkumů:

  • Genetické příčiny (dědičnost) – mužští potomci žen s koktavostí jsou nositelé většího rizika
  • Koktavost versus vývoj řeči – je možné, že jedna a tatáž příčina způsobí koktavost

I narušený  vývoj (například vrozená řečová slabost)

  • koktavost vznikne v důsledku přetížení, při osvojování si nových slov, vět, celkové řeči
  • koktavost vznikne v souvislosti s opožděným vývojem řeči (tedy dítě přestane mít zájem o získávání informací, nemá zájem o praktické využití řeči)
  • koktavost má svoji příčinu stejně jako narušený vývoj řeči má svoji příčinu

Atypické mozkové procesy – to znamená, že činnost mozkových hemisfér není

Synchronizovaná. Levá mozková hemisféra vykazuje

Nedostatečnou činnost a koktavost je způsobena nekompletním vývojem mozkových hemisfér a jejich dominancí.

Osobnostní rysy – dítě má sníženou odolnost vůči neurotizujícím vlivům z okolí

Existují různé  druhy činitelů, které mohou ovlivnit koktavost. Patří sem:

Fixující  činitelé

Těchto činitelů je velmi mnoho. Patří sem například různé sociální stresory, jako jsou sociální vztahy v rodině, mezi vrstevníky (rivalita mezi sourozenci, časový tlak vyvíjený na dítě, nepravidelný průběh každodenních aktivit, nesplnitelná očekávání, zatěžování dítěte něčím, co nemůže splnit, porovnávání dítěte s vrstevníky, se sourozenci). Dále je velmi důležité zmínit komunikační stresory. Zde mluvíme o nevhodném způsobu komunikace s koktavým člověkem. Rozhodně není vhodné dítě stále bombardovat otázkami a chtít od dítěte ihned slyšet odpověď. O správné komunikaci s koktavým se ještě dočtete podrobně níže.

Disponující  činitelé

Mezi tyto činitele řadíme dědičnost. Pokud se u vás v rodině u nějakého člena objevila koktavost, pak je pravděpodobné, že ji zdědí také někdo další.

Spouštějící  činitelé

Tedy takové, které koktavost vyvolají.

Z hlediska logopedické péče je logoped schopen ovlivnit první skupinu a to činitele fixující.

O koktavosti nelze mluvit pouze jako o poruše plynulosti řeči. Příznaky koktavosti se neprojevují pouze neplynulostí, ale také různými projevy v oblasti nadměrné námahy a psychické tenze. Zde uvádíme rozdělení koktavosti a stručný popis příznaků. 

Jak zareagovat na zakoktání

  • V žádném případě neříkejte: „Zpomal, uvolni se, nadechni se&rqduo; apod.
  • Dejte najevo, že posloucháte, že se nesoustředíte na to, jak to dítě říká, ale co říká
  • Udržujte přirozený oční kontakt, neuhýbejte pohledem, poslouchejte bez jakýchkoliv netrpělivých projevů
  • V žádném případě nedokončujte slovo, nebo větu za toho, kdo mluví!
  • Neodpovídejte okamžitě, počkejte s odpovědí alespoň jednu sekundu, abyste dali najevo, nejde o žádný časový tlak
  • Mluvte uvolněně, klidně, pomalu, přirozeně
  • Při telefonování počkejte až člověk na druhém konci domluví,neskákejte mu do řeči

Terapie koktavosti

V průběhu posledních dvou století se vytvořila celá řada různých přístupů a metod. Celá řada odborníků se již po staletí snaží najít úspěšnou terapii koktavost, ale zatím stále nemůžeme říci, že existuje metoda, která by byla stoprocentně účinná a úspěšná. Cílem logopedické terapie je najít vhodný přístup a zvolit správnou metodu terapie v určitém období jeho života. Při terapii koktavosti se vždy musíme snažit odstranit (nebo alespoň zmírnit) projevy ze všech tří výše uvedených oblastí a to neplynulosti, nadměrné námahy a psychického napětí. S terapií by vám měl pomoci klinický logoped a také klinický psycholog. Někteří odborníci doporučují také spolupráci s foniatrem, popřípadě s neurologem. 

    Ahoj, přečetla jsem tady ten text o koktání a chci tě poprosit o názor, jelikož jak jsem pochopila z tvých KZ a dalších vyjádření různě po MK, víš o těhcto problémech mnoho! Můj syn 2r4m mluví plynně ve větách od svého 1,5 roku, mluví krásně, srozumitelně. JE celkove na svůj věk vyspělý, šikovný, velký. Umí básničky, písničky, počítá do 10, je sportovně šikovnej, neposedí, pytel blech takovej. V létě se mu narodila sestra, vše ok, má ji rád, i když samozřejmě změnu pocítil. Ale řekla bych, že poměrně dobře přijal. Poslední dobou je zlobivější, neposlouchá..občas musím zvýšit hlas, plácnout v nejzazším případě. A ted problém - posledních pár dní začal jakoby zadrhávat, koktat. Co dřív uplně v pohodě řekl, mu ted dělá problém. Třeba že je to slu.-ní ní níníčková barva. Přijde mi, že to chce říct rychle, ale rychleji myslí, než mluví, nebo jak to vysvětlit. Ale bojím se, aby mu to nezůstalo. Mám to řešit s logopedem, dětskou dr? Poradíte prosím? Děkuji moc Hanka

    1. únor 2013
    sisstin
    autor

    @handm dobrý den, pokud by to bylo přechodné, jedná se o koktavost vlivem expanze slovní zásoby, čili jak píšete, dítě chce něco říct a rychleji mluví, než myslí....v žádném případě na koktání neupozornovat ani neopravovat, pokud by to trvalo delší dobu, tak určitě už řešit s logopedem ;)

    1. únor 2013

    @sisstin Děkuji moc! On jak jsem si všimla včera když mu to navíc nejde říct, strčí si do pusy prst, jakoby si ji zakrýval. Za 14 dní jdeme k DR s malou, tak jí to radši řeknu a uvidíme, zda navrhne řešení. Každopádně děkuju za "uklidnění", snad to opravdu přechodné bude!!

    1. únor 2013

    @sisstin Ještě jednou já, omlouvám se. Dneska jsme s manželem vysledovali, že problém je měkké í, po němž následuje nějaká měkké písmenko. Tedy slu níí čko, lyžiiičky,písnininička atd... to by ale asi nevypadalo na tu překotnou řeč, ze?😲☹

    1. únor 2013