49 %
českých dětí komunikuje online s někým, koho osobně neznají.

26 %
českých dětí se online setkává s nenávistnými zprávami nejméně jednou za měsíc.

84 %
českých dětí je na síti prostřednictvím mobilních telefonů. Ty dávají dětem více soukromí, svobody a nezávislosti na rodičovské kontrole.

11 %
českých rodičů sleduje obsah, který jejich děti procházejí online.

15 %
českých dětí má přímou zkušenost s erotickými zprávami nebo se sdílením intimních fotek.

20 %
českých dětí by neodmítlo osobní schůzku s cizím člověkem, kterého znají jen z online světa.

Každé druhé dítě chatuje s cizími lidmi,

pětina by neodmítla osobní schůzku.

Alarmující je, že pětina rodičů na internetu šíří fotografie, na kterých jsou jejich děti obnažené a na kterých lze zároveň poznat jejich identitu.

ZDROJ: RODIČ A RODIČOVSTVÍ
V DIGITÁLNÍ ÉŘE, 2018

Internetoví predátoři podle psychologů a sexuologů až na výjimky nepatří mezi pedofily.

Jedná se spíš o znuděné muže, kteří hledají zábavu a vzrušení a zároveň jim porno už nestačí. Mezi predátory najdete nezletilé, seniory, doktory i opraváře aut.

Používají velmi rafinované metody, kterými si snadno získávají důvěru dětí. Velmi často si pachatelé zřizují falešné profily, pomocí kterých pak navazují s dětmi kontakty a nutí je k posílání svých intimních fotografií. Pokud je dítě pachateli pošle, začne jej vydírat tím, že je rozšíří mezi jeho přátele a rodinu. Pod tlakem pak dítětem manipuluje a někdy je i donutí se s ním i osobně sejít. Takto vydírané děti se většinou nesvěří dospělým a zažívají velké trauma, které může vyústit i v sebevraždu.

„Komunikace predátora je nejprve neškodná, vyptává se na zájmy nebo na domácí mazlíčky. Pak se konverzace zvrhává k tématům jako je pohlavní život zvířat a podobně.“

KAMIL KOPECKÝ