Dnes jsem pro vás jako inspiraci vybrala úryvek ze článku A co dál po ztrátě miminka, který zveřejnila na svém blogu Alena Petříková, alias Nepráškující farmaceutka.

"⚜️V naději či v očekávání?⚜️

Dnes s těhotenskými testy, ultrazvuky víme hned, že jsme těhotné. Dříve nic takového nebylo. Když nepřišla menstruace a naopak přišly příznaky těhotenství, tak se čekalo. Taková žena byla takzvaně „v naději“. A až po třetím měsíci, když to dobře dopadlo a začaly se ozývat první pohyby miminka a nebylo pochyb, tak byla „v očekávání“.

Ta myšlenka naděje, toho, že to možná dobře dopadne, se mi líbí. Nebrat vše jako hotovou věc. Být smířená a pokorná k proudu života a smrti. To se mi díky potratu povedlo a druhé těhotenství jsem už prožívala jinak."

S touhle myšlenkou totiž úplně souzním a zabrnkala na moji notu. Uvědomění si pokory k životu, obdivovat jej jako dar. A zároveň si na něj nedělat nárok. Přijmout smrt jako přirozenou a nedílnou součást naší existence...

Celý článek si můžete přečíst tady bit.ly/acodalpoztratemiminka