Milé ženy, dnes vám přináším silná slova od Terezy Kramerové.

Terezy tvorbu už nějakou dobu z povzdálí sleduju a je mi moc sympatická. A taky je mi sympatické, že ztráty miminka se nevyhýbají ani takovým bytostem, jako je ona. Duchovně plným, žijícím své poslání i vědomý život.

Znovu mě to přivádí k myšlence, že naše hodnota jako žen a matek se neodvíjí od toho, jestli zrovna naše miminko odejde. Nejsme o nic horší, není to náš trest, smůla, špatný osud. Naopak máme schopnost vidět v této zkušenosti mnoho dobrého a být za ni vděčné.

Děkuji ti Terezo za tvá slova.

"Vím, že ty jsi věděla, proč jsi potřebovala odejít.
Důvěřuji tvé volbě.
Děkuji ti za ní, i když nikdy neuvidím, jaké bys měla oči.
Smiřuji se s ní, i když tě nikdy neuslyším se smát.
Přijímám ji, i když stále budu počítat, kolik by ti bylo let, kdyby…
Milovaná Achnael, vím, že život je dar. Teď už vím, že darem je i smrt. Až v kontrastu s ní může život zářit."

Víc inspirace můžete načerpat v článku "Před rokem jsem tě držela v dlani" u Terezy na blogu tady https://bit.ly/clanekTerezaKramerova