Strach o osud nového těhotenství po předchozí ztrátě je sice přirozeý, ale miminku opravdu neprospívá. Je pro něj spíš důležitá psychická pohoda maminky. Vím, že se to lehko řekne, a hůř dělá...

Prvním krokem ke zlepšení je uvědomit si svoje obavy, protože potom s nimi můžeme začít pracovat. Zkusit se na situaci podívat z odstupu a zeptat se sama sebe, co se změní nebo zlepší, když se budu bát. Když si budu v představách opakovat předchozí neúspěchy. Když prožiju několik měsíců v neustálém strachu. Co asi bude v tu chvíli miminko cítít? Jakou z toho budu mít náladu já a co se tím pádem přenese na miminko?

Jedna z možných cest je udělat to naopak. Zkusit každý den vědomě prožívat radost z toho, že ke mně miminko přišlo. Že se na něj můžu těšit a plánovat si společnou budoucnost. Posílat mu do bříška lásku a naučit se s ním komunikovat, udělat si společné hezké chvilky během dne, třeba při poslechu oblíbené hudby nebo během procházky do přírody. Podpůrně působí i různé relaxační techniky nebo vizualizace.

Protože nezapomeňme na to, že my samy jsme ty, které dokážeme ovlivnit, jak své těhotenství prožijeme. I přes bolestné zkušenosti nemusíme zůstat v roli oběti, ale naopak se můžeme přenést do role tvůrce. My máme tu moc a sílu myslet pozitivně, užívat si společný čas s miminkem a vytvářet tak svojí novou realitu.

Každé těhotenství je jiné, a proto nám všem posílám víru a naději v to, že brzy budeme mít u sebe zdravé miminko 💗