"Žena musí truchlit nad ztrátou dítěte a znovu prožívat všechny své pocity, které tím vyjdou najevo. Musí zažít hněv, zlost, bolest, vinu a další aspekty ztráty." uvádí Susan Stanfordová a já s ní plně souhlasím.

Vnímám smutek a ostatní pocity jako prostředníka, který nám umožňuje postupně se se ztrátou miminka vyrovnávat.

Jak vnímáte proces uzdravování vy? Co k němu podle vás všechno patří? A myslíte si, že jste uzdravená?