Můj desetiletý nemá žádný kamarády. A mně je to hrozně líto. Je chytrej, možná až trochu moc, má jiný zájmy než většina, to všechno vím, ale třeba ve sportu, co dělá, zapadl docela dobře a má tam ty kluky rád, jenže dojíždíme a na nějaké velké potkávání mimo tréninky to není. Tady na vesnici je zase dětí pět a pul. Ve třídě tak nějak přicmrndával dvěma klukům, co kamarádili především spolu (jsou i sousedi), ale už ani ti s ním nechcou jít v pondělí na mrskut. Máte někdo podobné dítě a změnilo se to časem? Nevím, jak mu pomoct.
Mám takového manžela. Nezměnilo. Ale je výhoda je, že on o lidi nestojí. Já jsem na zákládce a střední měla spíš kámoše nebo přátele, opravdu přátele jsem si našla až na výšce, kde jsem poprvé potkala lidi, co jsou (jiní) jako já.
@drep On právě nemá nikoho. Já teď už taky nejsem moc sociální, ale kamarádku od první třídy mám do dneška
Ja mela ve škole vždy spoustu kamarádek, ted co jsem maminka tak ty vztahy se přerušily a žádný nevydržel do dospělosti. Nemám žádnou opravdovou kamarádku. Občas mi je to lito, chybí mi. Moje ségra byla pravý opak, vždy outsider. Na střední k nim do třídy nastoupila holčina podobného ražení. Dodnes jsou nejlepší kamarádky, žiji ve stejné vesnici, mají stejné staré děti..přeju jim to trochu závidím. Chápu že tě to mrzí. Zítra může být všechno jinak ❤️🍀
Mám takového syna. Po přijetí na víceleté gymnázium mám doma úplně jiné dítě 🍀❤️
@jancazao U nás to po přijetí na víceleté gymnázium trvá, záleží na skladbě. Sice s ním pár kluků mluví, ale úplní kamarádi to nejsou a nemůže s nimi sdílet svůj zájem (IT), tak si to řeší přes sociální sítě. U nich kluci řeší oblečení a parfémy (momentálně je v kvartě) a našeho to nezajímá, chce jednoduché tmavé oblečení, co nemusí kupovat.
Mám takové děti dvě a obě na VG. Nejvíc v kurzu jsou tam takové trochu “děti ulice”, které se různě spolu potulují odpoledne🤷♀️ vůbec netuším, jak pomoct, děti jsou silně rodinně založené a než vapovat před večerkou, jdou prostě stále ještě radši domů🤷♀️ Syn je rád, že ho nikdo neotravuje, dcera by společnost ráda …
Syn, samotar, nevadi mu to. Nebo doted nevadilo. Na orientaku se s klukama trochu bavi, je v pohode, ale ze by s nima nekam sel... Za tyden dela prijimacky. Na dva gymply a stavarnu. Doufam, ze klapne ten gympl a ze mu prospeje zmena kolektivu. POsledni dobou je bud nasranej, smutnej nebo unavenej nebo vsechno dohromady. Urcite z prijimacek, ale taky z nej vylezlo, ze uz ho ta atmosfera na zakladce nici. A to zdaleka nema nejhorsi tridu, je ve sportovce, kde jich je asi 18, velka prevaha holek, a jsou to i docela chytre deti. neni to zadny testosteronovy bitkarsky doupe, ale stejne...
Jak to mame s holcickou, vetsina vi😢 Skola a nevalny kolektiv jedny z pricin. Je na 8G... Takze ne vzdy to pomuze. Po navratu do skoly zmena v tom, ze si ji nevsimaji a ona si nevsima jich a pry v komunikaci k ni, kdyz uz na to dojde, jsou docela hodni. Asi je to prece jen trochu vystrasilo. Tridni s nima pracovala, kdyz byla Vendy pryc. Hodne jsme spolu mailovaly. Snazila se. Zkusit prestup jinam V. nechtela. Ale nevim, jestli chce zit dalsi 4 roky v bubline... Pry ji to vyhovuje, ale to je k te nemoci, a v tom snad nebude vecne🙏 Byvala to spolecenska vesela holcicka😔
Mám takového manžela. Nezměnilo. Ale je výhoda je, že on o lidi nestojí. Já jsem na zákládce a střední měla spíš kámoše nebo přátele, opravdu přátele jsem si našla až na výšce, kde jsem poprvé potkala lidi, co jsou (jiní) jako já.