Zebrafino

Cesta za malým loupežníčkem nebo loupežnicí

červenec 2009 - v červenci proběhla svatba a po kontrole u dr. a výsledcích cytologie začne cesta za malým loupežníkem či loupežnicí . Taky musím trochu zhubnout, při prvním těhotenství jsem přibrala hrůzných 25 kilo!!!! Sice jsem je téměř všechny dala dolů, ale byla to dřina. Tak aby se to neopakovalo 🙂

srpen 2009 - Výsledky cytologie byly v pořádku. Zkoušela jsem měřit bazální teplotu, hledala spoustu informací o plodných dnech na netu

září 2009 - jedna úžasná zpráva, moje milovaná sestřička čeká miminko, třeba nám ta mateřská vyjde společná 🙂

říjen 2009 - narazila jsem na stránky koníka a v říjnu jsem objevila Snažilkování od září, tak jsem se k holkám směle přidala. Holky jsou moc fajn, je prima s někým rozebírat, co se nám honí hlavou... 🙂 Přestalo mě bavit měřit teplotu a tím se i stresovat, nechávám věcem volný průběh.

listopad 2009 - rozhodla jsem se, že pokud nebudu do konce roku těhotná, tak se přihlásím na půlmaraton, který bude v březnu 🙂. Nemůžu se přeci jenom upínat na to, kdy přijde mimi a kdy mám nebo nemám plodné dny... Běžela jsem ho už dvakrát, he tam úžasná atmosféra, tak je se na co těšit.

prosinec 2009 - měsíc utekl jako voda a těhotná stále nejsem, takže jsem si zaplatila přihlášku na půlmarathon, váha se od srpna snížila o osm kilo, tolik jsem nevážila ani před prvním dítkem. Pocit to je skvělý, všechny kalhoty jsou mi velký, tak si budu muset udělat radost a koupit si nový. Nebo že by to obstaral jéžíšek? 🙂

leden 2010 - půlroční výročí svatby. To nám to ale utíká. To mě nenapadlo, že půl roku po svatbě nebudu ještě těhotná. Nechtěla jsem se snažením začít už před svatbou, abych se nevdávala těhotná (jak naivní ve svém věku, ale myslela jsem, že když se první dítko povedlo rychle, aniž bych to tenkrát plánovala, tak druhé bude taky hned...). Ale to je už všechno jedno, začátek roku se vůbec nepovedl, sestřičce moji malý na 26.týdnu odtéká voda a malej loupežníček se podívá na svět dřív. Modlím se, aby všechno dobře dopadlo. My snažení se přerušujeme, nedokázala bych se ségře podívat do očí... Trénink na půlmaraton začíná, ale chybí energie, jediný na co dokážu myslet, je ségra... každou hodinou bude prcek na světě, sněží jim štěstí, věřím, že to všechno nakonec dobře dopadne!!! Po neuvěřitelně dlouhém víkendu se v neděli narodila malá neteřinka, musí teď bojovat jako velkej statečnej lev... ale věřím jí!!!!

únor 2010 - Malá neteřinka se má k světu, je strašně moc šikovná - ťuk, ťuk, ťuk. Takže jsme obnovili snažení se, tak uvidíme, kdy se zadaří. Zatím pokračuju v tréninku na půlmarathon a možná v létě na další bláznivou akci, kdybychom v několika lidech běželi z Prahy do Norimberka - no uvidíme, jak to všechno dopadne 🙂 A taky s kamarádkou chodíme plavat a učíme se plavat kraulem, je to strašná legrace 🙂

1.2.2010 - dnes po obědě zkouším testovat, mívám cykly 26 dní, dnes jsem 29... a světe div se, jsou na něm // 🙂 Je to vůbec možný? K dr. půjdu až 22.2., aby už něco bylo vidět, tak to snad do té doby vydržím 🙂

11.2.2010 - dneska ráno jsem zase testovala, a // nezmizely, jsou tam !!! Pomalu, ale jistě mi to začíná docházet 🙂 Chtěla bych si vychutnat každej den, přeci jenom to je naposledy v životě 🙂 Není mi špatně, cítím se parádně, tak to snad nezakřiknu...

22.2.2010 - první kontrola u doktorky, viděla jsem bušit srdíčko, bylo to dojemné. Dr. mi doporučila Femibion 800, brala ho i ségra, tak snad bude dobrej a budeme mít zdravé a chytré 🙂 miminko... Další kontrola 23.3., vezmou mi hned krev kvůli NT screeningu. A možná bude i průkazka? 🙂

březen 2010 - byli jsme si ještě zalyžovat v Itálii ve Val Di Fiemme, bylo to super. Lyžovali jsme od rána do večera, já opatrně, ale kluci jezdili jako draci. Najezdili jsme cca 178 km za 4 dny. Přivezli jsme si bohužel domů dáreček v podobě střevní chřipky ☹ Novinku jsme oznámili staršímu synovi, měla jsem z toho strach, ale vzal to naprosto v pohodě a pyšní se tím, že bude velkej brácha 🙂

duben 2010 - NT screening a výsledky na D.syndrom jsou negativní, uffff. tak ještě na konci dubna tripple testy, snad budou tentokrát v pořádku a nebudu muset na plodovku. Zatím to na mně poznat není, ale mám už skoro tři kila nahoře ☹ Jinak jsme odhodlaní si nenechat říct, jestli to bude kluk nebo holka. Je to jedno z největších překvápek v životě... Manžel by byl spíš pro to znát pohlaví, ale nechává to na mně.